Praha - Při současném nastavení systému individuálního spoření na důchod v rámci druhého pilíře penzijní reformy by o tyto fondy mělo zájem zhruba 15 procent potenciálních klientů, předpokládají analytici ČSOB. Třetí pilíř penzijní reformy, tedy dobrovolné spoření, využívá už nyní přes 4,5 milionu občanů, přičemž ze současného průběžného systému by podle ČSOB do nově vzniklých fondů přešlo necelých 900 tisíc obyvatel.
ČSOB: Druhý penzijní pilíř přitáhne zhruba 15 procent Čechů
„Například pokud by se snížila doba výplaty penze z druhého pilíře z 20 let na polovinu, pak by byl tento systém výhodný pro většinu občanů. Doba potřebná pro spoření by se u lidí se středním příjmem zkrátila z 25 na 13 let,“ uvedl člen představenstva a vrchní ředitel Distribuce ČSOB Petr Hutla. Zájem o druhý pilíř by zvýšil podíl prostředků přesměrovaných z průběžného systému, nižší požadavek na vlastní příspěvek účastníka nebo možnost zvolit kratší dobu vyplácení důchodu.
Vzhledem k vysokým počátečním nákladům a velmi regulovaným příjmům v případě spoření ve druhém pilíři se kumulativně příjmy a náklady vyrovnají až po zhruba deseti letech provozu. „To samo o sobě není špatné – do systému budou vstupovat takové společnosti, které chtějí mít s klientem dlouhodobý vztah,“ poznamenal Petr Hutla.
Druhý pilíř se vyplatí zejména lidem s vyššími příjmy
Při porovnání s průběžným systémem se druhý pilíř vyplatí spíše pro vysoko příjmové občany nebo středně příjmové skupiny při minimální době spoření 25 let, konkrétně lidem s platem nad 25 tisíc korun. Těch je okolo 30 procent. Záležet však bude i na volbě profilu fondu a zejména na jeho skutečném výnosu.
Češi ovšem i nadále ve velké míře spoléhají na silnou roli státu a měsíčně si ukládají méně než dvě procenta mzdy. „Průměrná úložka činí 420 korun. To je ale nedostačující. Ideální by bylo, kdyby si Češi ukládali stranou 1 000 korun. Tím by dosáhli na maximum státní podpory od roku 2013. Nově nastavený systém jde podle nás správným směrem – motivuje lidi k tomu, aby si spořili více. Zvýšení příspěvku je také v souladu s naším očekáváním,“ dodal generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karel Svoboda.
Asociace penzijních fondů chce změnu v novém pilíři
Asociace penzijních fondů (APF) ČR prosazuje, aby se zkrátila minimální doba, po kterou si lidé budou moci nechat vyplácet peníze z nového pilíře penzijní reformy, a to z 20 let na deset. Zatraktivnilo by to prý penzijní reformu většímu množství lidí. O plánu chce jednat s ministerstvem financí, uvedl viceprezident asociace Karel Svoboda.
„My jsme se dívali na možnosti, jakým způsobem zatraktivnit ten druhý pilíř, aby měl potenciál, že by do něj mohlo vstoupit více lidí,“ dodal. Toto je prý jeden z nich. Návrh již APF předložila a chce ho prosazovat. Jakou má naději na úspěch, si však netroufal Svoboda odhadnout.
Penzijní reforma začne platit v roce 2013, změny ale přicházejí už teď. Jen do 28. února mohou lidé přejít od jednoho penzijní fondu k jinému, aniž by přišli o výhody, které nabízí současný systém. Třeba záruku, že na konci roku bude mít klient na účtu alespoň tolik, kolik naspořil. Noví klienti ale mohou smlouvy za stejných podmínek uzavírat až do listopadu.
Lidé si od roku 2013 budou moci převést tři procenta ze sociálního pojištění namísto do státního systému na individuální účty u soukromých penzijních společností. Podmínkou je, že přidají další dvě procenta ze svého. Dalším procentem pak lidé budou moct přispět na důchod rodičům.
Lidé se rozhodnou změnit fond nejčastěji proto, že nejsou spokojení s jeho ročním výnosem. Rozdíly mezi fondy jsou ale zatím podle asociace jen malé. Změna se tak může skutečně vyplatit jen tomu, kdo spoří výrazně víc než průměrných 420 korun měsíčně. „Zákon velmi striktně definuje produkt, který je v penzijním připojištění k mání, takže vlastně všechny fondy nabízejí totéž. Z hlediska zhodnocení vidíme, že rozdíly jsou v řádech desetin procent,“ říká prezident asociace Jiří Rusnok.
Penzijní reforma (zdroj: ČT24)
Například po pěti letech spoření pěti set korun měsíčně je rozdíl mezi fondem s úrokem přes 1,5 procenta a s úrokem přes 2,5 procenta jen asi pětistovka. „V současné době se vyplatí změnit fond pouze tomu, kdo je nespokojený se svým fondem. Nemá smysl měnit fond jenom proto, že je poslední možnost tak učinit,“ uzavírá šéfredaktor portálu Investujeme.cz Petr Zámečník.