Praha – Státní správa je nadále nucena zeštíhlovat svůj provoz a šetřit peníze, kde se dá. Premiér Petr Nečas již svým kolegům z vlády nařídil další kolo škrtů a konkrétní návrhy agend, které mohou ministerstva ušetřit či sloučit, chce vidět do konce března. Resorty mají také nabídnout, kterých budov se v takovém případě mohou vzdát. Podle šéfa ministerstva financí Miroslava Kalouska může stát podobným opatřením uspořit až 30 miliard ročně. Mnohé resorty si však s premiérským zadáním nevědí rady – škrtat už prý není kde. Uvnitř vlády se proto už začíná spekulovat o úplném zrušení některých ministerstev nebo jejich začlenění pod jiná.
Ministerstva musí znovu škrtat, mohou se slučovat úřady
Po metropoli se nachází zhruba 100 ministerských budov, které tak či onak souvisí s činností resortů. Ministerstvo zemědělství se nachází hned na 24 adresách a například ministerstvo pro místní rozvoj spravuje 4 budovy, za které platí ročně kolem 50 milionů. Celkem 7 objektů rozmístěných v Praze, Plzni a Ostravě využívají úředníci ze životního prostředí. Ročně za ně resort platí přes pět milionů a jedním z řešení, jak ušetřit, je prodej nemovitostí. „Ministerstvo připravuje řadu slučování agend, slučuje pozemkový úřad a pozemkový fond a připravujeme další podněty,“ sdělil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).
Možné plány na další úspory už má vymyšlené resort práce a sociálních věcí, který chce sloučit výzkumné ústavy. K podobnému kroku může sáhnout také místní rozvoj v případě stavebních úřadů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím počítá se snížením počtu zaměstnanců. V resortu dopravy a zdravotnictví nad výzvou premiéra pouze rozpažují ruce – více než nyní už prý škrtat nemohou.
Ušetřit desítky miliard však může například úplné zrušení nebo začlenění některého z ministerstev. Podle odpovědí by v takovém případě mělo nejblíže k zániku ministerstvo pro místní rozvoj. Za zbytný ho označil premiér Nečas a rozloučit se s ním prý mohou i ministr průmyslu Martin Kuba nebo šéf práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. „U toho místního rozvoje si myslím, že to má velký smysl, nebo je možnost to spíše sloučit pod jiné ministerstvo,“ dodal člen NERVu Jan Procházka.
Pro stát pracuje celkem 200 tisíc úředníků, kteří národní pokladnu stojí celou desetinu státního rozpočtu, tedy 128 miliard ročně. Pouze na správu ministerských budov padne ročně 5 miliard. Průzkumy navíc ukazují, že za pár let mohou úřady na svou neefektivitu doplatit a zkolabovat. Podobný názor má například šéf odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.
Reportáž Štěpánky Martanové a vstup Lenky Drmotové (zdroj: ČT24)