Rusko si díky embargu vypěstuje potravinovou soběstačnost, míní agrární komora

Přímé škody na českém agrárním vývozu kvůli ruskému embargu na dovoz potravin budou letos činit přibližně 600 milionů korun, nepřímé škody, způsobené propadem cen na evropském trhu, půjdou do miliard, potvrdila mluvčí agrární komory Dana Večeřová. Rusko ale podle ní nakonec může ze sankcí i profitovat, protože si zvýší vlastní potravinovou soběstačnost.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Alexander Zemlianichenko

Podle Českého statistického úřadu hodnota agrárního vývozu do Ruska za letošních devět měsíců meziročně klesla skoro o čtvrtinu na 1,72 miliardy korun. Největší škody hodnotí komora na přebytcích mléka, vepřového masa, ovoce a zeleniny, které snižují prodejní ceny na trhu. „Tyto škody dosahují úrovně jednotek miliard a jsou obtížně vyčíslitelné, neboť zasažen je celý evropský trh a tlakem na umístění přebytků se deformují i světové ceny,“ řekla Večeřová.

Ještě závažnější jsou ale podle ní dlouhodobé dopady, které vedou ke zvyšování potravinové soběstačnosti Ruska, případně dalších zemí, které do východního státu potraviny dovážejí. „Jedná se pravděpodobně o nevratný proces, který si v Bruselu neuvědomují a který vede k trvalému poškození evropské ekonomiky,“ uvedla mluvčí, podle níž tak budou ze situace ve finále profitovat země mimo EU. „A pravděpodobně i Rusko,“ uzavřela.

Loni přes embargo ještě český agrární zahraniční obchod do Ruska vzrostl, na 2,96 miliardy korun. Ceny mléka v ČR klesají dlouhodobě, kromě vlivu embarga převis na trhu způsobilo i zrušení mléčných kvót a snížení poptávky v Číně.

Evropská unie v současnosti přemýšlí o prodloužení protiruských sankcí, které jsou uplatňovány kvůli postoji Moskvy k východoukrajinskému konfliktu. Sankce, které pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl, byly zavedeny v červenci 2014 a jejich platnost vyprší koncem ledna.

Zdroj: ČTK/AP
Autor: Alexander Zemlianichenko

Rusko na oplátku zakázalo dovozy potravin ze západních zemí, letos v srpnu se následně zákaz rozšířil i na Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na sestřelení ruského letounu nařídil koncem listopadu sankce proti Turecku, které kromě zákazu dovozu potravin například pozastavují vládní programy spolupráce a omezují zaměstnávání tureckých občanů v Rusku. Od ledna by se potravinové embargo mělo týkat i Ukrajiny.