Nejvyšší kontrolní úřad: Stát neví, které podniky si chce nechat a které prodat

Česká republika stále nemá ucelenou vlastnickou politiku – takový je verdikt Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) po prověrce 31 podniků v hodnotě 106 miliard korun. Jinými slovy stát stále tápe v tom, v jakých firmách si chce nechat majetkový podíl a ve kterých se ho chce naopak zbavit. Úřad také tvrdí, že ministerstva nemohou řídit své zástupce v těchto firmách a nedostatky jsou také v odměňování manažerů podniků.

Video Události
video

Události: Stát často neví, co s majetkovými podíly ve firmách

Kontroloři se zaměřili na to, jak si vedla ministerstva financí, průmyslu a obchodu a zemědělství jakožto akcionáři v obchodních společnostech s majetkovou účastí státu v letech 2013 až 2015.

Ministerstvo financí některé závěry NKÚ zpochybnilo, protože výkon akcionářských práv se podle mluvčího Michala Žurovce zásadně zlepšil s loňským nástupem nového vedení ministerstva. Návrh Strategie vlastnické politiky státu pošle ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení do konce roku. Resort rovněž uvedl, že už vládě předložil záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu.

Jak je to se zástupci státu?

Kontrolu nad zástupci v obchodních společnostech mají ministerstva podle NKÚ jen při jejich výběru, kdy hodnotí kandidátovy zkušenosti a odbornou způsobilost. Pak už je jen na vybraných zástupcích, jak budou zájmy státu prosazovat, tvrdí kontrolní úřad. Například ministerstvo financí se při výběru řídí jen velmi obecnými kritérii a pro odvolávání svých zástupců ve firmách nemá vůbec žádná kritéria, uvedl NKÚ.

„Dokument o vlastnické politice státu ale chybí, a to navzdory tomu, že úkol vypracovat vlastnickou politiku státu zadala vláda příslušným ministrům už v roce 2012. Termín jejího dokončení byl už několikrát odložen.“

Nejvyšší kontrolní úřad

Podle NKÚ je také nevyvážené, jak zákon upravuje jmenování toho, kdo má právo jednat za stát. Vláda tak písemně pověřila k výkonu práv státu zaměstnance ministerstva jen u dvou z 31 společností. U ostatních firem o pověření rozhodoval jen ministr. „Chybí také pravidla, která by stanovila postup státu v případech, kdy jeho práva v obchodní společnosti vykonává několik ministerstev,“ uvedl úřad.

Andrej Babiš
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Ministerstvo financí tvrdí, že hned po nástupu Andreje Babiše (ANO) provedlo razantní depolitizaci a profesionalizaci dozorčích rad. „Všechny dozorčí rady i představenstva společností v portfoliu ministerstva financí jsou výrazně štíhlejší, díky čemuž pracují mnohem efektivněji a byly uspořeny prostředky v řádech milionů korun,“ uvedl mluvčí Žurovec.

Výtky směrem k chybějící kontrole státu nad svými zástupci ve firmách odmítlo ministerstvo financí poukazem na zákon, podle nějž není nikdo oprávněn udělovat pokyny dozorčí radě. Její členové musí jednat s péčí řádného hospodáře a tím jednají i v zájmu státu jako
vlastníka, míní MF.

A druhá věc jsou odměny

Pro odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů společností přijala vláda v roce 2010 zásady - ty ale z kontrolovaných resortů v plné míře převzalo jen ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí je podle NKÚ do svých předpisů zahrnulo jen částečně, a odměňování se tak nemuselo vázat na to, jestli činnost společnosti odpovídala jejím strategickým cílům nebo zájmům státu.

U smluv některých manažerů stát nestanovil maximální celkový roční příjem, podle zásad odměňování to přitom udělat měl. Třeba ministerstvo financí z 22 smluv schválilo 14, ve kterých maximální výše odměny určena nebyla. V 15 smlouvách zase chyběla povinná variabilní platová složka vázaná na plnění dlouhodobějších cílů společnosti. Tato složka přitom měla činit minimálně 30 procent z maximálního ročního příjmu.

Podle ministerstva financí byly všechny kritizované smlouvy uzavřeny v období předchozích dvou vedení úřadu. Nové smlouvy už byly uzavírány tak, aby odpovídaly zásadám odměňování, které byly letos v červnu aktualizovány, uvedl Žurovec. Aktualizované zásady také podle něj uplatňují variabilní složku platu jen u firem, u kterýh lze významné strategické cíle stanovit.

NKÚ upozornil na to, že nyní nemá pravomoc k prověření hospodaření těchto firem a odměňování členů jejich představenstev a dozorčích rad.