Řecká vláda podepsala dohodu o dlouhodobém pronájmu regionálních letišť s německou letištní společností Fraport. Šéf řecké privatizační agentury HRADF Stergios Pitsiorlas to potvrdil agentuře Reuters. Smlouva v hodnotě 1,2 miliardy eur (32,4 miliardy korun) je podle ní prvním významným privatizačním kontraktem dokončeným za vlád levicového premiéra Alexise Tsiprase.
Řecko podepsalo smlouvu o pronájmu letišť s německým Fraportem
Smlouva o čtyřicetiletém pronájmu a správě se týká 14 letišť na turisticky vytížených ostrovech, jakou jsou Korfu nebo Santorini. Fraport a jeho řecký partner, energetická společnost Copelouzos, budou platit roční poplatky za pronájem zhruba ve výši 23 milionů eur (621 milionů korun).
„Tsiprasova vláda může říci, že klenoty ekonomiky nerozprodává, ale jen pronajímá. Je to pro ni politicky schůdnější cesta než prodej,“ domnívá se ekonom Vysoké školy obchodní Pavel Neset.
Fraport hodlá do letišť investovat 330 milionů eur
Konsorcium uvedlo, že letiště připadnou pod jeho správu příští rok na podzim, kdy také zaplatí dohodnutou sumu. Do roku 2020 chtějí do modernizace vzdušných přístavů investovat zhruba 330 milionů eur.
Pavel Neset k řecké privatizaci (zdroj: ČT24)
Řecko se na prodeji práv na provoz 14 letišť se společností Fraport předběžně dohodlo už loni. Transakce však byla pozastavena poté, co se v lednu dostala k moci nová řecká vláda vedená premiérem Tsiprasem.
Příjmy z privatizace? Letos budou menší, než se Řecko zavázalo
Pitsiorlas v září Reuters sdělil, že Řecko kvůli průtahům kolem tohoto prodeje letos nedosáhne plánovaných příjmů z prodeje. Atény se v rámci dohody o novém záchranném programu od mezinárodních věřitelů zavázaly, že letos privatizací získají 1,4 miliardy eur.
Neset se domnívá, že možnosti k privatizaci jsou široké. Od pošt, vodárenských společností, dálnic, státních budov, k některým bankám či přístavům, vypočítává ekonom. Myslí si však, že situace země je nadále beznadějná. Připomněl vysoké zadlužení, značnou nezaměstnanost, špatná aktiva bank či stárnutí řecké populace. „Bez opuštění eurozóny a získání nějaké konkurenční výhody nemůže (Řecko) vydržet,“ tvrdí Neset.