Obstrukce i na mimořádné schůzi: Opozice si k EET připravila stovky příběhů

Čtyři a půl hodiny diskuzí nad změnami programu – tak minulý týden vypadalo jednání sněmovny. Na řadu mělo přijít třetí, tedy závěrečné čtení zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Nakonec ale kvůli obstrukcím opozice na projednávání nedošlo. A blokovat chce ODS a TOP 09 evidenci i na mimořádné schůzi příští týden – připraveny má prý stovky příběhů živnostníků.

  • Původně ministerstvo plánovalo spustit elektronickou evidenci tržeb od 1. ledna 2016.
  • Posléze resort avizoval polovinu února, aby následně termín znovu posunul na začátek dubna.
  • Nejnověji stojí v itineráři tučně údaj červenec 2016.

Mimořádnou schůzi na pátek 11. prosince svolal z podnětu několika koaličních poslanců předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Tentokrát by se ale na řadu evidence tržeb dostat měla, protože mimořádná schůze má trochu jiná pravidla – poslanci hlasují jen o navrženém programu bez možnosti jeho úprav.

Pravicová opozice už měsíce předem avizovala, že bude zákon o EET ve sněmovně blokovat. V jejich obstrukcích jim nahrává i skutečnost, že rozhodování o zákonech je možné jen o středách a pátcích vždy od 9 do 14 hodin.

Až začne samotné schvalování evidence tržeb, občanští demokraté chtějí například popisovat konkrétní případy živnostníků, kterým způsobí novinka potíže. Mají jich prý několik stovek. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek už dřív avizoval, že hodlá rozebírat třeba i hospodaření firem ze skupiny Agrofert ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše.

Konec šedé ekonomiky, nebo zatížení podnikatelů?

Zatímco vláda tvrdí, že evidence tržeb omezí šedou ekonomiku a zvýší výběr daní, pravice varuje před zatížením poctivých podnikatelů. Finančně nákladné bude podle nich už jen samotné pořízení speciálních pokladen.

Zavedení elektronické evidence tržeb by se mělo od počátku, tedy od léta 2016, týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb a celkem by tak měla ovlivnit 60 tisíc podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc podnikatelů.

O rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda. Doprovodný zákon k návrhu pak snižuje sazby DPH za stravovací služby z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevu pět tisíc korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.