Rodiče se bojí dát děti na technické obory, vidí v nich často jen komíny a pásovou výrobu

Střední odborné školy a technické obory chce stále studovat méně žáků než gymnázia. Vyplývá to z průzkumu pro Svaz průmyslu a dopravy. Firmy se přitom už teď potýkají s nedostatkem kvalifikovaných absolventů. Řešením by mohlo být, kdyby se do povědomí dostaly tyto profese už na základních školách a také to, kdyby si uplatnitelnost technických oborů začali uvědomovat rodiče. Zvláště ti, kteří nemají k těmto oborům vztah.

Video Události
video

Rodiče se bojí dát děti na technické obory

Sestavit kachlová kamna i se sporákem. Pro Dominika Pachmana to ve třetím ročníku není problém. Na kamnáře se příští rok vyučí spolu s dalšími pěti spolužáky.

„U řemesla plánuji zůstat, akorát že teď půjdu ještě na nástavbu na maturitu. Jsem na praxi v jedné firmě a tam mi nabídli i spolupráci,“ konstatuje student Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze 9 Dominik Pachman. Podobně jako on mají práci zajištěnou z Dominikova ročníku skoro všichni. Kamnářství je po téměř čtyřiceti letech opět na vzestupu. Na obor se ale hlásí zatím jen pár žáků.

Pro řadu studentů je důležité právě propojení učení s praxí. I proto se některé školy v minulých letech potýkaly s odlivem žáků: nebyly ji schopné zajistit. „U nás učí opravdu šéfkuchaři, kteří už řadu let vaří, což velice kladně působí na žáky z hlediska motivace,“ potvrzuje ředitel Střední školy hotelnictví a gastronomie v Praze-Klánovicích Miloš Procházka. V oboru chce tak zůstat například i jeden z jeho studentů Volodymyr Holovenko, který dva týdny v měsíci chodí na praxi do jedné z vyhlášených pražských restaurací.

Počet absolventů na úřadech práce se v Česku dlouhodobě snižuje. Nejlépe se uplatňují právě řemeslníci a technicky vzdělaní. Nedostatek technicky vzdělaných lidí pak naopak firmy brzdí a v budoucnu by mohl zpomalovat i celou ekonomiku.

„Hitem je také tak zvané duální vzdělávání, to znamená, aby se studenti technických škol dostali do praxe ve skutečných firmách.“

Jan Mládek

ministr průmyslu a obchodu (ČSSD)

Průmysl je vnímán často ve spojení s továrnami, tedy jako nemoderní

Jak totiž ukázal listopadový průzkum agentury Ipsos mezi přibližně tisícovkou rodičů dětí na základních a středních školách, problém může být i v tom, že zatímco technické vzdělávání je spojováno s moderními technologiemi a obory, průmysl je vnímán ve spojení s továrnami, komíny a pásovou výrobou. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar považuje skutečnost, že průmysl není vnímán jako moderní, za problém při snaze o zvýšení zájmu o technické obory.

„Chtěl bych, aby lidé ve spojení s průmyslem řekli: inovace, technologie, IT. V tom vidím obrovský prostor pro zlepšení,“ poznamenal po zveřejnění výsledků průzkumu na závěrečné konferenci kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání. Moderní podoba průmyslu se podle něj ukazuje například u automobilového průmyslu. „To je ze 40 procent software. Auto je vlastně počítač na čtyřech kolech,“ dodává Špicar.

Video Ekonomika ČT24
video

Hanák: Uplatnitelnost absolventů technických oborů je až 90 procent

Rodiče jsou pro vzdělání dětí často klíčoví

Především u dětí na základních školách hrají rodiče významnou roli při volbě další vzdělávací dráhy. U maturantů je jejich vliv menší, ale nikoliv zanedbatelný. Na základních školách mají děti jen matnou představu o možnostech vzdělávání, uvedl průzkum. „Nesmírně důležitá je role učitele. Rodiče bez technického vzdělání obtížně rozeznávají a rozvíjí technický talent svého dítěte,“ poznamenal Tomáš Macků z agentury Ipsos.

Uplatnitelnost absolventů technických škol je se hned po skončení školy podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka pohybuje kolem 80 až  90 procent.

U středních i vysokých škol uvedli rodiče jako nejdůležitější kritérium možnost uplatnění v praxi. „Je důležité, aby zpráva o uplatnitelnosti technických oborů dorazila k rodičům, zejména k těm, kteří nemají k těmto oborům vztah,“ poznamenal Macků.

Většímu zájmu o technické obory podle průzkumu brání například skutečnost, že děti ani rodiče příliš nevědí, co si pod jednotlivými technickými obory představit. Odrazuje je také náročnost technických oborů a považují za nezbytné, aby dítě mělo technický talent nebo bylo zručné.

Vedle spolupráce škol a firem jsou podle rodičů nejlepší cestou k podpoře zájmu o technické obory technicky zaměřené kroužky už od základních škol. Do tohoto typu kroužků ale dochází jen deset procent dětí. Také kvůli tomu, že nejsou dostupné. Více než čtyři pětiny rodičů uvedly, že takových kroužků je na škole nebo v blízkém okolí rozhodně nebo spíš málo.