Česko může získat evropské dotace na devět velkých investic do energetických sítí. Vyplývá to ze seznamu celkem 159 projektů, který zveřejnila Evropská komise v rámci zprávy o pokroku v naplňování takzvané Energetické unie. Na seznamu je vedle investic do silnějšího vedení také plynovod, který má propojit Česko s Polskem, či prodloužení ropovodu z Litvínova do rafinerie v německém Spergau.
Energetická unie v Česku: Plynovod, ropovod i silnější vedení
Události: Brusel by měl Česku pomoci s investicemi do silnějšího vedení (zdroj: ČT24)
- Na seznamu je 108 záměrů v oblasti elektřiny, 77 projektů týkajících se zemního plynu, sedm projektů spojených s ropou a tři projekty inteligentních sítí.
- Aby se projekt mohl ocitnout na seznamu, musel být významný alespoň pro dvě členské země EU, pomáhat integraci trhu, zlepšovat dodávky energií a přispívat ke snižování emisí.
Projekty ze seznamu Komise budou moci získat evropskou podporu z finančního Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a další výhody, nejdřív se k nim ale musí vyjádřit nejen členské země EU, ale také Evropský parlament. Podoba, kterou Komise nyní zveřejnila, je v podstatě aktualizace seznamu z podzimu 2013. Z něj se už nyní několik desítek bodů staví, do konce roku 2017 by mělo být dokončeno 62 projektů.
Česka se kromě plynovodu Stork II a propojení Litvínova a Spergau týká také projekt na potrubí plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku. Uvnitř Česka je pak v evropském zájmu stavba vnitřních tras, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně.
Silnější vedení podél Německa
Všechny tyto projekty jsou v evropském společném zájmu, úředníci tak dostali od Komise povolení je vyřizovat ve zrychleném režimu - peníze jsou v českém případě potřeba zejména na posílení vedení podél hranice s Německem.
Práci na infrastrukturních projektech musíme zrychlit. Povolovací řízení a shánění peněz prostě trvají moc dlouho.
Z větrných elektráren na severu Německa totiž proudí elektřina nejen tam, kam má – do Bavorska, ale i tam, kam nemá – nekontrolovaně do ostatních států. „Přibližně polovina teče polskou a českou soustavou,“ dodává ředitel sekce rozvoje z České energetické přenosové soustavy (ČEPS) Svatopluk Vnouček.
Projekty společného zájmu v ČR
Projektů evropského významu se ale nebude týkat pouze zrychlení povolovacích procesů, ale i posuzování dopadů na životní prostředí, lepší regulační přístup a možnost získat podporu z CEF i z dalších nástrojů. Roli při spolufinancování by měl hrát také Evropský fond strategických investic (EFSI) i evropské fondy.
Loni a letos bylo z CEF na spolufinancování studií a stavebních prací u projektů společného zájmu přiděleno 797 milionů eur (asi 21,5 miliardy korun).
Je to na „dobré cestě"
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič řekl, že realizace energetické unie je „na dobré cestě“. V příštím roce by podle něj měla EU dál - také po nadcházející klimatické konferenci v Paříži - hrát vůdčí roli v celosvětovém přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. „Tento přechod měl být sociálně spravedlivý, se zaměřením na spotřebitele. Ale geopolitické problémy, kterým jsme čelili v tomto roce, nezmizí,“ upozornil slovinský místopředseda komise.
Právě spory s Ruskem a snaha o co největší diverzifikaci zdrojů evropských energií a také přepravních tras byla původním impulsem pro vznik energetické unie. Nápad, se kterým přišel nynější předseda unijních summitů Donald Tusk, ale postupně dostal daleko širší podobu.