Dohoda o volném obchodě mezi EU a USA má zachovat pracovní standardy

Chystaná dohoda TTIP o volném obchodu mezi EU a USA nepřinese změnu pracovně-právních standardů v Česku, jak se někteří obávali. Ředitelka odboru obchodní politiky Lucie Vondráčková z ministerstva průmyslu a obchodu to uvedla v souvislosti s informací o stavu vyjednávání o podobě dohody, která by měla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.

Dohoda TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) by podle Lucie Vondráčkové měla obsahovat odkaz na základní standardy stanovené Mezinárodní organizací práce. „Jednoznačně to otupuje naše námitky,“ uvedla Lucie Studničná z Českomoravské konfederace odborových svazů. Odbory tak ocenily vyjádření Vondráčkové. Kritici dohody však uvádějí, že dohoda posílí moc byznysu na úkor spotřebitelů a občanů.

Vyjednávání je podle Vondráčkové zhruba v polovině, snahou je ukončit jej ještě v době, kdy bude v Bílém domě Barack Obama. Nyní se bude řešit obsah jednotlivých kapitol dohody.

Evropským firmám se má ulehčit vstup na americký trh, ale i naopak

Dohoda TTIP má odstranit byrokracii, cla a další omezení v obchodu mezi EU a USA. Má rovněž sladit unijní a americké standardy, takže firmy už například nebudou muset vyrábět jiné zboží pro evropský a jiné pro americký trh. Dohoda by měla ulehčit unijním firmám vstup na americký trh a naopak, což by mělo přispět ke vzniku nových pracovních míst. Vyšší konkurence by ale mohla znamenat krach některých firem.

Jeden z protestů proti TTIP, který se uskutečnil v říjnu 2015 v Bruselu
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Wiktor Dabkowski

Česko podporuje zrušení cel na průmyslové výrobky, které představují v průměru čtyři procenta ceny zboží, v některých případech ale až pětinu. Největší přínos by měla dohoda mít pro české automobilky, strojírny a výrobce zdravotnické technikjy a léčiv. Česká republika v rámci dohody prosazuje ochranu zeměpisného označení pro České pivo, Českobudějovické pivo a jeho varianty a Žatecký chmel. Podle Vondráčkové se jednání v tomto směru ale nikam neposunula a budou dokončena mezi posledními.

Terčem kritiky byla dosavadní malá informovanost o obsahu dohody. Spor se vedl i o to, zda má dohoda povolovat arbitráže mezi investory a státy. Podle návrhu Evropské komise by měl vzniknout patnáctičlenný arbitrážní tribunál ISDS, v němž by třetinu členů nominovala EU, třetinu USA a na zbylých pěti by se měly dohodnout. Jednání tribunálu by na rozdíl od dosavadních arbitráží mělo být veřejné. Návrh počítá i s nastavením odměn pro arbitry. Náklady řízení v řádech několika milionů eur by měla nově platit ta strana sporu, která prohraje.