Bankovní rada ČNB schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu

Praha - Bankovní rada České národní banky dnes schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně. Vláda se včera shodla, že Česko poskytne měnovému fondu částku do 1,5 miliardy eur, tedy skoro 38 miliard korun. Peníze by měly jít z devizových rezerv ČNB. Jednání bankovní rady se zúčastnil také ministr financí Miroslav Kalousek. ČNB peníze půjčí, pokud Parlament schválí státní záruku za možné ztráty banky. O tom, že Parlament záruku schválí, premiér Petr Nečas nepochybuje.

Záruky se budou týkat i předchozí půjčky MMF z roku 2009 ve výši 1,03 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že půjčku podporuje i opoziční ČSSD, nemusela by mít vláda při jejím schvalování vážný problém. „Sociální demokraté podporovali posílení MMF, proto budeme hlasovat pro poskytnutí půjčky,“ uvedl Sobotka. Vláda podle něj nabídla velmi dobré podmínky, ocenil také, že půjčka bude nižší, než zněl původní požadavek, více tak podle něj odpovídá velikosti České republiky. "Souhlas Parlamentu ČR s vládním návrhem zákona o státní záruce 2,53 miliardy eur chápe bankovní rada ČNB jako vyjádření priority zahraniční
politiky České republiky," uvedla dnes ČNB.

„Rozhodnutí bankovní rady České národní banky vítám,“ říká ministr financí Kalousek.

Částka 1,5 miliardy eur podle předsedy vlády Petra Nečase vznikla tak, že Česko hodlá poskytnout v přepočtu na jednoho obyvatele stejnou částku jako sousední Polsko. Jde o výrazně nižší sumu než původně požadovaných 3,5 miliardy eur. Poskytnutím půjčky prý dává Česko najevo, že v rámci EU patří do skupiny ekonomicky zdravých států. O podobě půjčky se vedla „velmi pečlivá jednání“ v trojúhelníku premiér, guvernér ČNB a ministr financí.

Kabinet se ve středu také usnesl, že bance nabídne státní záruky za úvěry MMF v celkové výši 2,53 miliardy eur, tedy i za půjčku z roku 2009 ve výši přes miliardu eur.

„Já osobně bych neměl problém ani s tou vyšší půjčkou. Domnívám se, že naše devizové rezervy jsou opravdu vysoké, a kromě toho, stabilita naší ekonomiky nestojí na tom, jestli naše centrální banka může využít patnáct, dvacet, nebo 25 miliard eur z devizových rezerv. Na konci stojí podpora MMF, který je mnohem silnější garant stability naší ekonomiky než to, jestli máme v devizových rezervách o miliardu víc, nebo míň,“ říká Luděk Niedermayer, analytik Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB.

ČNB: vládní garance nejsou zbytečné

„Garanci nabídla vláda a ČNB tu garanci ráda přijala. ČNB si nemyslí, že ta garance je zbytečná. Navíc ta garance není žádné unikum,“ uvedl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Dále připomněl, že o jistý druh politické garance usiluje v souvislosti s půjčkou i německá centrální banka. Hampl dále upozornil, že MMF nemá právně zakotven statut přednostního věřitele. MMF tak nemá v případě nesplácení půjček právní nárok být odškodněn jako první z věřitelů.

Vláda se ve středu rozhodla bance uhradit rozdíl mezi nižším úročením peněz, které poskytuje MMF, a úroky z bezpečných investic, které by jinak ČNB využívala. Pokud by fond nebyl schopen splácet své závazky, garance by se podle ministra financí Miroslava Kalouska promítla do rozpočtového schodku.

Lídři EU se loni v prosinci dohodli, že poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se pak ale na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu půjčku vyloučily Británie a Bulharsko.