Singer: Euro možná přijme příští vláda. Česko většinu kritérií plní

Společnou měnu euro přijme nejdříve až následující vláda, nikoliv ta současná – Sobotkova. České televizi to řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer s tím, že je tedy možné hovořit minimálně o roce 2020. V nové analýze ČNB popisující připravenost Česka na vstup do eurozóny ale banka spolu s ministerstvem financí radí přesné datum zatím neurčovat.

Video Události
video

Události: Česko v eurozóně nejdřív v roce 2020

Rychlé přijetí společné měny by uvítaly mnohé firmy obchodující se zahraničím, naopak většina politiků i ČNB to odmítá. „Protože tato vláda nemá vstup do eura ve svém programu a vstupovat bude nejdřív ta vláda příští, tak se bavíme o roku 2020 jako nejbližším případě,“ míní Singer. Právě Sobotkova vláda přitom začátkem prosince posoudí novou analýzu ČNB.

Ministerstvo financí s národní bankou v dokumentu píší, že Česko většinu klíčových kritérií pro přijetí eura plní. Ve stanovených hranicích je státní dluh, inflace i úrokové sazby. Jediné co stát neplní, je vstup do systému směnných kurzů. Což je, jinými slovy, minimálně dvouleté úzké navázání koruny na euro.

Určení data pro přijetí eura je ale především politická otázka. V současnosti ale v Poslanecké sněmovně není zastoupena žádná strana, která by na rychlém vstupu do eurozóny trvala. Politici se obávají zejména nedávných problémů spojených s dluhovou krizí a také toho, že by Česko muselo v případě vstupu do eurozóny do stabilizačního fondu během čtyř let poslat 51 miliard.

Nejvíce nakloněné k přijetí společné měny jsou ze sněmovních stran ČSSD a TOP 09, ani tyto dvě strany ale nikam nespěchají. Ministr financí Andrej Babiš (ANO), podobně jako třeba ODS, chce, aby Češi hlasovali o přijetí eura v referendu. O termínu vstupu do eurozóny by nechali občany hlasovat i komunisté.

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér a předseda strany: „Ještě musíme několik let pracovat na tom, abychom přiblížili naše mzdy, abychom přiblížili naši životní úroveň.“
  • Andrej Babiš (ANO), ministr financí, vicepremiér a předseda hnutí: „Určitě není důvod dneska vstupovat do eurozóny, když vidíme, jak vlastně bezhlavě rozhodovala o Řecku.“
  • Jiří Dolejš (KSČM), místopředseda strany: „Stabilita eurozóny je nejvíc ohrožena finančně slabými státy, což je celé jižní křídlo, nejen Řecko. Španělsko by bylo daleko větší problém.“
  • Miroslav Kalousek (TOP 09), 1. místopředseda strany a exministr financí: „Není důvod stanovovat pevný termín vstupu do eura, to by byla chyba. Ale stejná chyba by byla na ten cíl rezignovat.“

Třeba na Slovensku přitom i dnes, sedm let po přijetí eura podporují měnu dvě třetiny lidí. A v celé eurozóně euru věří 61 procent obyvatel. V Česku naopak podle průzkumů dvě třetiny lidí euro odmítají.