Ministerstvo financí prý umí výrazně ušetřit na ekologických zakázkách

Ministerstvo financí (MF) je schopné ušetřit na ekologických zakázkách zhruba polovinu dříve předpokládaných výdajů, uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Dodal, že MF by mělo ušetřit na odstranění starých ekologických škod 25 až 30 miliard korun ve srovnání s vítěznou nabídkou 57 miliard korun v tendru na odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou z roku 2008. Tuto zakázku vypsalo MF za ministra financí Miroslava Kalouska, vláda Petra Nečase ji ale v roce 2011 zrušila.

Ropná laguna, Ostramo 

Zdroj: ČTK Autor: Petr Sznapka

„Právě v Kalouskově super ekotendru mohla ta vítězná firma vydělat 25 až 30 miliard na úkor státu… Dnes můžeme prohlásit, že to umíme zhruba za polovinu,“ uvedl Babiš. Stát nyní vypisuje zvláštní tendry na sanaci jednotlivých lokalit.

V minulosti stát podle náměstka ministra financí Ondřeje Závodského mohl ušetřit na odstraňování starých ekologických škod sedm až osm miliard korun, pokud by se i dříve zadávaly zakázky ve veřejném výběrovém řízení. Upozornil, že od roku 2001 byly zadány zakázky za zhruba 16 miliard korun, přičemž zakázky za 10,5 miliardy byly v uzavřeném výběrovém řízení.

„Chtěli jsme ukázat, jaký je rozdíl mezi transparentním vysoutěžením určité zakázky a oslovováním v podstatě vybraných společností, které jsou schopné takový obří tendr obsáhnout,“ řekl Závodský.

„Dnes jsme ve veřejných zakázkách na ceně okolo 30 procent dříve odhadovaných nákladů. Pokud by se postupovalo dříve takto, ušetřili bychom šest až sedm miliard korun.“ 

Ondřej Závodský

náměstek ministra financí

Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek však s tím, že by se současnému vedení ministerstva financí dařilo lépe v odstraňování starých ekologických škod, nesouhlasí.

Kalousek se Babišovi omluví, pokud ten nepožádá o navýšení garancí 

„Sledoval jsem vystoupení ministerstva financí a byla to změt naprosto nesouvislých nesmyslů, na sebe nenavazujících, kdy jako referenční vzorek si vzali onu nabídku z ekotendru, kterou jsem já odmítl jako cenově vysokou,“ uvedl Kalousek.  „Jestliže ministr financí těch 57 miliard dnes bere  jako referenční vzorek ke svým úsporám, tak říká, že chce několik zakázek pro sebe a své kamarády předražit. Obávám se, že Babiš chce vládě předložit navýšení několika garancí,“ dodává.

Ideální cena i tehdy podle něj byla 35 až 40 miliard korun. Snahou však podle Kalouska bylo i zakázky urychlit. A zdůrazňuje, že nyní mají všechny neprovedené sanace zpoždění a ministerstvo financí za to může čelit sankcím.

Kalousek také prohlásil, že pokud během následujících dvou let ministr financí nenavrhne navýšení garantované sanace ve vládě (protože smluvně se garantuje jen do výše základního jmění), tak je připraven se Babišovi omluvit.

Podle Závodského jde ale jen o Kalouskův úhybný manévr. „Zveřejnili jsme čísla, která srovnávají zoufalou nevýhodnost supertendru. Navyšování nebo nenavyšování garancí, otázka několika set milionů, je naprosto podružný problém,“ uvedl.

 

Video Studio ČT24
video

Brífink ministerstva financí k ekotendru

Brífink ministerstva financí k ekotendru

Kalousek: Obávám se, že Babiš chce vládě předložit navýšení několika garancí

Závodský v Ekonomice ČT: Zveřejnili jsme čísla, která srovnávají zoufalou nevýhodnost supertendru

Letos byly vypsány zakázky jen ve veřejných výběrových řízeních, a to za 800 milionů korun. Ministerstvo financí chce ročně uvolňovat z privatizačního fondu na staré ekologické škody tři až 3,5 miliardy korun. Stát ve smlouvách vlastníkům zamořených území slíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit žaloby nebo arbitráže. MF již čelí žalobě kvůli zadávání zakázek na odstranění starých ekologických škod, a to od firmy SAP Mimoň.

Celková výše státních garancí poskytnutých na odstranění starých ekologických škod činila ke konci června 154,4 miliardy korun, a od počátku roku tak klesla o 32,4 miliardy korun. Od roku 1991 do konce letošního června ministerstvo uzavřelo ekologické smlouvy s garancemi za 175,7 miliardy korun. Ty se postupně upřesňují, na konci loňského roku činily 207,7 miliardy korun.

Mezi dosud nedořešené staré ekologické zátěže patří areály společností Spolchemie Ústí nad Labem, Spolana Neratovice, laguny Ostramo (celá takzvaná Dolní oblast Vítkovic v Ostravě, včetně řady koksoven), Unipetrol Litvínov, státní podnik DIAMO, Paramo, Synthesia Pardubice nebo Třinecké železárny.