ČNB je stále na vlně intervencí. V září ji oslabování koruny stálo 63 miliard

Česká koruna v září opět posilovala a Česká národní banka (ČNB) musela zasáhnout, aby udržela kurz pod 27 korunami za euro. Na devizovém trhu tak intervenovala za celkem 63 miliard. Od zavedení intervencí v listopadu 2013 musela ČNB zasahovat poprvé letos v létě, v srpnu dokonce nakoupila eura za 100 miliard korun. Korunu chtějí bankéři držet na uzdě až do konce roku 2016.

Zářijový účet devizových nákupů ČNB se zastavil na 2,32 miliardách eur. V červenci banka nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun, v srpnu pak 3,73 miliardy eur za zhruba 100 miliard korun. Celkově tak ČNB od listopadu 2013 (tehdy nakupila eura za zhruba 200 miliard korun) intervenovala už za přibližně 390 miliard korun.

Jak upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč, banka v září intervenovala zejména během prvních deseti dnů měsíce. „Poté už ta aktivita na devizovém trhu opadla. Devizoví spekulanti zřejmě nabyli dojmu, že Česká centrální banka to s obranou kurzu koruny myslí vážně a ten tlak na posilování koruny polevil,“ dodává Jáč.

Říjen opět s intervencemi

„Když si trh uvědomil, že došlo ke změně rétoriky ČNB (pozn.: prohlášení o intervencích až do roku 2016), tak koruna začala v pátek opět posilovat a odpoledne se dostala velice blízko k tomu kurzovému závazku a my se domníváme, že centrální banka opět intervenovala,“ dodává Jakub Seidler, hlavní ekonom ING a bývalý šéf Samostatného odboru finanční stability ČNB.

Video Studio ČT24
video

Jáč: Spekulanti zjistili, že ČNB to s obranou kurzu myslí vážně

Jáč: Spekulanti zjistili, že ČNB to s obranou kurzu myslí vážně

Seidler: Centrální banka stále intervenuje, protože je nízká inflace

Celkové devizové rezervy v hodnotě 1,533 bilionu korun nyní podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy odpovídají zhruba 36 procentům tuzemského hrubého domácího produktu. Při zahájení intervenčního režimu byly na zhruba 22 procentech.

„Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v příštím roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu,“ uvedl Kovanda. 

Už zpočátku září před zveřejněním červencových čísel prohlásil viceguvernér ČNB Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl.