Dopad běženců na evropskou ekonomiku má dvě tváře. Někde finance vzpruží, jinde odčerpá

Dvě organizace přišly s odlišnými odhady toho, jaký ekonomický dopad budou mít statisíce běženců a uprchlíků na evropskou ekonomiku. Podpoří to hospodářskou aktivitu a zlepší veřejné finance, naznačila ve své nejnovější ekonomické prognóze Evropská komise. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) si naopak migrace již vybírá svou daň v podobě zhoršeného ekonomického růstu, napsala agentura Reuters.

Syrský uprchlík na řeckém ostrově Lesbos

Zdroj: Reuters

Protiklad ale není tak ostrý, jak by se mohlo zdát. Záleží totiž na tom, na které migrační trase země leží. Jestli jí běženci pouze procházejí, nebo zda je jejich cílovou destinací.

Komise se zabývala státy, které běžence zřejmě získají jako pracovní sílu. EBRD zase zeměmi, kterými běženci procházejí, případně situací mimo Evropu, kde uprchlíci čekají, až budou moci pokračovat v cestě.

EBRD oproti tomu snížila svoje odhady hospodářského růstu pro Chorvatsko, Maďarsko, Slovinsko a Řecko. To jsou tranzitní země pro vlnu běženců ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Také upozornila na vážnou ekonomickou újmu Turecka, které se stalo hostitelskou zemí pro mnoho uprchlíků ze Sýrie, kteří buď zůstávají, nebo odcházejí do Evropy.

Nikoli všechna tato zhoršení odhadovaného růstu souvisely s migrací, zmíněné země však nesou náklady na uprchlické tábory, bezpečnost a dopravu, aniž by jim plynul užitek v podobě nových pracovníků. Některé z nich ve výsledku žádají pomoc od EU.

Uprchlík čeká na jídlo v táboře na řeckém ostrově Lesbos

Zdroj: Reuters

Pro přijímající státy však může být příchod nové vlny pracovníků přínosem, alespoň podle výzkumů londýnské univerzity UCL a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži. Studie první z těchto institucí z roku 2014 zjistila, že evropští přistěhovalci do Británie v letech 2001 až 2011 přispěli do britského veřejného rozpočtu
částkou přesahující 20 miliard liber (téměř 760 miliard korun).

Zpráva OECD, rovněž z roku 2014, byla obecnější. Naznačila, že přistěhovalci znamenají významný přínos pro pracovní trh a na daních a sociálních odvodech odevzdávají více, než kolik obdrží v podobě individuálních přídavků. Také ale uvedla, že i když přistěhovalectví může ekonomiku celkově pozvednout, neděje se to nutně tak, že by zbohatl každý. „Lze jen málo pochybovat o tom, že tam, kde migrace zmnožuje pracovní sílu, je možné očekávat růst úhrnného hrubého domácího produktu,“ uvádí se ve zprávě. Ale zároveň se tam píše, že situace už je ale méně jasná, pokud jde o růst HDP na obyvatele.

Žádná ze studií nemohla vzhledem k době, kdy vznikly, vzít v potaz současnou migrační situaci v Evropě. Středozemní moře na cestě do Evropské unie překonalo již více než 760 tisíc lidí. OSN uvedla, že přes zimu bude podle jejího odhadu přicházet z Turecka kolem pěti tisíc lidí denně.