Stavba dálnice D11 se před devíti lety zastavila u Hradce Králové. Majitelky pozemků je totiž až do loňského roku nechtěly prodat. Ministerstva, pod která patří klíčové infrastrukturální projekty, chtějí napříště podobným případům zabránit. Mají představu, že pokud padne v budoucnu rozhodnutí o vyvlastnění, začne se ihned stavět. Stát by tak nečekal na výsledek případného soudu, na který by se obrátil vlastník s žádostí o přezkum, píší Lidové noviny.
LN: U staveb veřejného zájmu stát chystá expresní vyvlastnění
Když padne rozhodnutí o vyvlastnění, nečekalo by se na případný verdikt soudu (zdroj: ČT24)
Kvůli potížím s výkupy pozemků Česko výrazně zaostává za evropským průměrem v délce doby, za niž je schopné přichystat velkou stavbu. Od územního řízení po vydání stavebního povolení to v Česku trvá průměrně dvanáct let.
Evropská unie přitom tlačí prostřednictvím schválené směrnice na to, aby celý proces netrval déle než 18 měsíců. Ministerstvo pro místní rozvoj proto zvažuje, zda do připravované novely zákona zahrnout takzvaný institut expresního vyvlastnění.
Připravovaná novinka se má týkat staveb ve veřejném zájmu. V případě ministerstva zemědělství by tak šlo například o protipovodňová opatření nebo kanály. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se debatuje i o tom, že by se to týkalo opatření, která by eliminovala riziko sucha. U ministerstva dopravy jde například o dálnice, silnice první třídy a železnice a u ministerstva průmyslu a obchodu o ropovody, plynovody nebo strategické zásobníky.
„Nové řešení méně chrání vlastnické právo než stávající úprava, ale samo o sobě není protiústavní. Soudnímu přezkumu se zákonem vyhnout nelze, ale odkladnému účinku žaloby ano,“ citují LN ústavního právníka Jana Wintra.
Stavba protipovodňové ochrany
Zamýšlené zrychlení a zjednodušení vyvlastňovacího procesu se ale může státu také prodražit. A to v případě, kdy soud zpětně vyvlastnění zruší a na pozemcích již bude například rozestavěná silnice. Stát se pak nevyhne nahrazování škody.
„Těžko si dovedu představit, že by se ten, komu by byla neoprávněně vyvlastněna nemovitost, stal vlastníkem kusu dálnice. Musí tedy být asi souběžně řešena i úprava, co se bude dít, když soud zruší vyvlastnění,“ vysvětluje advokát Miroslav Krutina.
Krutina je však přesvědčen o tom, že o odkladném účinku by měl rozhodovat soud a že by neměl být zrušen. „Je to poměrně paušalizující a jako takové by to nemělo obstát. Musíme vždy hledět na určitou míru přiměřenosti opatření a tohle přitvrzení v paušálním slova smyslu by bylo příliš tvrdé a mohlo by vést k nevratným škodám,“ konstatuje.
Zákon by mohl rozlišovat stavby podle účelu
Podle něho je potřeba rozlišovat primárně stavby, které směřují na eliminaci rizik spojených s živelními katastrofami, která jsou skutečně ve veřejném zájmu, jako například protipovodňová opatření. Druhou věcí je však výstavba dálníční sítě či železnic. „Tyto dvě situace bych rozlišoval. Dokážu si představit odlišnou úpravu u jednotlivých účelů vyvlastnění,“ dodává.
„Není to dobrý nápad,“ uvádí na adresu expresního vyvlastnění předseda poslanců ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura. I on soudí, že je to spíše nebezpečné, protože by to zbytečně posílilo roli státu.
Může běžet soud a já ho můžu jako vlastník i vyhrát, ale stavba už tam vznikne, takže soud je zbytečný a ochrana soukromého vlastnictví je pak na velmi nízké úrovni.
Předseda strany KSČM Vojtěch Filip si nemyslí, že expresní vyvlastnění znemožní přístup ke spravedlnosti. „Takové formy známe ze sousedního Německa i jiných států, jako je třeba USA. V tomto ohledu jde spíše o to, že musí být platné, tj. v právní moci rozhodnutí o vyvlastnění, a soud pak rozhoduje pouze o náhradě. Je-li prokázaný veřejný zájem, nemůže hrozit to, že by soud rozhodl o zrušení vyvlastnění a o případném zboření stavby,“ vysvětluje.
Podle poslance a místopředsedy poslaneckého klubu TOP 09 Františka Laudáta se neobjevují snahy vyvlastnit a okamžitě stavět poprvé, akorát je zatím vždy sněmovna zamítla.
Já se silničním stavitelstvím zabývám 15 – 20 roků a u všech těch problémů v desítkách kauz vždy sehrálo roli selhání úředníků, neférové a neslušné vyjednávání zástupců investora, neschopnost projektantů kreslit projekty tak, aby byly přijatelné.
Laudát se také domnívá, že kdyby takový zákon byl prosazen, může Česko mít i problémy s čerpáním evropských dotací, protože EU stále více bere v potaze občanské protesty.
GALERIE
Stát plánuje expresní vyvlastnění pozemků
Za rychlé jednání dostane vlastník pozemku až osminásobek odhadní ceny
Pořád ale zůstane v platnosti postup, že vyvlastnění je až poslední možností. Přednost má dohoda o odkupu s vlastníkem pozemku. Jenže tady právě v minulosti nastal kámen úrazu. Způsob výpočtu cen se za poměrně krátkou dobu několikrát měnil, a když poslední úprava přinesla výjimečně možnost až šestnáctinásobně navýšit cenu obvyklou, majitelé se jí chytili a s nižším koeficientem se spokojit už nechtěli.
Myslím, si, že inspirací byla situace na našem území, kdy dochází k průtahům s realizací různých staveb právě proto, že se táhnou jednání s vlastníky některých pozemků dotčených plánovanými realizacemi.
S takovou vyčkávací taktikou se chce nyní koalice vypořádat tím, že pokud projde novela předložená skupinou poslanců v čele s Martinem Kolovratníkem (ANO), parcely by se odkupovaly za odhadní cenu vynásobenou osmi, pokud bude majitel rychle spolupracovat.