Poslanci hledají cestu, jak omezit platby za zábor zemědělské půdy

Zemědělská půda v Česku soustavně mizí a množství zastavěné plochy navíc rok od roku roste. Zatímco před pěti lety zmizelo za dvanáct měsíců pět a půl tisíce hektarů, v roce 2013 (posledním s kompletními údaji) šlo o více než šest tisíc hektarů. Na každý den tak připadl úbytek sedmnácti hektarů, přičemž tempo zvedlo především odeznění hospodářské krize.

Video Události
video

Reportáž: Poslanci chtějí snížit platby za zábor půdy

V současnosti zemědělská půda pokrývá třiapadesát procent českého území, v denním průměru mizí pole a louky o rozloze odpovídající přibližně pětadvaceti fotbalovým hřištím. Poplatek za zábor zemědělské půdy, který musí platit například lidé stavějící novostavbu „na zelené louce“, dosahuje až 1500 korun za metr čtvereční a při snižování zemědělské plochy funguje jako nárazník.

Potvrdit to může například Jan Kozák, starosta obce Vyskeř v Českém ráji. Zdejší pole, které dříve sloužilo sedlákům, v současnosti nabízí sedm parcel pro výstavbu rodinných domů. Obec do lokality investovala přes pět milionů korun a pozemky kompletně zasíťovala, na kupce ale čeká zatím marně.

„Parcely se líbily, ale potíž je v tom, že kromě peněz za nákup pozemku musí zájemci ještě investovat do vynětí ze zemědělského půdního fondu,“ uvádí Kozák. Náklad, který se v případě Vyskeře pohybuje v rozmezí 150 až 180 tisíc korun, ovšem případné majitele odrazuje. „Pravda, vznikne tady nějaká stavba, ale nestavíme skladovací haly o několika tisících metrech čtverečních – stavíme tady rodinné bydlení ve vesnici,“ dodává starosta.

Za parkoviště pro šest aut poplatek sto tisíc

Nesnáze, které může způsobit poplatek za zábor půdy, potvrzují i Morašice u Litomyšle. „Za to, že se trávník u školky změní na místo pro šest aut, zaplatí sto tisíc. „Ačkoliv máme dvanáctimilionový rozpočet, tak přesto je to částka, kterou vydáváme zbytečně, kterou bychom rádi nevydali,“ říká starostka Hana Štěpánková.

Morašicím přitom mohla pomoct už novela ze začátku roku, kdy se poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu mohly podle senátního návrhu zbavit obce, i kraje. Sněmovna ale rozhodla, že platit nemusí jenom stát. Nyní se debata do dolní komory vrací a peníze za zábor půdy řeší poslanci ve sněmovních výborech.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Jan Kouba

Nakolik pomoct rodinným domům? Poslanci váhají

Zákonodárkyně z TOP 09 Věra Kovářová předložila novelu, která – podle původního záměru Senátu – navrhuje, aby obce ani kraje za zábor půdy neplatily v případě chodníků, silnic a veřejně prospěšných staveb, jako jsou zdravotnická zařízení nebo školy. Pro výstavbu soukromých rodinných domů hledá kompromis.

„Za budovu samotnou by se neplatilo, ale platila by se určitá částka za zpevněné plochy,“ říká poslankyně Kovářová. V současnosti totiž může nastat situace, kdy poplatek převýší i cenu parcely; proto by se měl podle poslanců aspoň snížit. „Zejména v oblasti bytové výstavby bychom měli poplatky razantně snížit,“ podporuje návrh TOP 09 šéf poslanců z občanské demokracie Zbyněk Stanjura.

Podle ministerstva životního prostředí je ale seznam navrhovaných výjimek příliš rozsáhlý. „Jsme připraveni v některých individuálních případech zvážit argumenty, ale nejsme připraveni podpořit návrhy, které by ochranu zemědělského půdního fondu prolomily,“ uvádí šéf resortu Richard Brabec (ANO).

Lidovecký ministr zemědělství Marián Jurečka dodává: „Pro nás je klíčové, aby zůstala chráněná kvalitní zemědělská půda. Vidíme ale určité věci, které se týkají rodinné výstavby, kdy ten zákon některé věci úplně dobře nedomyslel.“ Oba resorty nyní chtějí připravit komplexní pozměňovací návrh, který by vyvážil potřeby lidí a krajiny, a který by měl ve sněmovně šanci na přijetí.