Mládek: Shoda ohledně Bíliny je symbolickým rozhodnutím

Vláda Bohuslava Sobotky se shodla na tom, že další těžbu hnědého uhlí v Česku podpoří možné prolomení limitů na dole Bílina. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka tím bylo posunuto politicko-symbolické rozhodnutí, protože samotný proces povolování těžby bude probíhat standardním způsobem, který spadá pod ministerstvo životního prostředí a báňský úřad.

Video Studio ČT24
video

Mládek: Nejspíš se uhlí na ČSA těžit nebude, ale úplně to vyloučit nemohu

„Jak říká jedno čínské přísloví, je to jen první krok, ale i dlouhá cesta začíná prvním krokem. Vláda pouze odstartovala prvním krokem nějakou možnost, že se posunou možnosti těžby na Bílině, ale rozhodně nepřijala rozhodnutí, že se povoluje těžba na Bílině. To bude probíhat standardním správním řízením,“ prohlásil ministr Jan Mládek (ČSSD).

Během řízení budou zpracovány klasické studie o dopadu na životní prostředí a budou přizvány samosprávy či aktivisté, aby se k procesu vyjádřili. „Hlavní roli bude hrát ministerstvo životního prostředí a český báňský úřad,“ dodává Mládek.

Bariéra, nebo vzdálenost?

Do rozhodnutí o limitech těžby na Bílině bylo zapracováno posunutí vzdálenosti od obydlené oblasti na pět set metrů. Podle ministra průmyslu by dopad na objem vytěženého uhlí neměl být výrazný. „Do jisté míry to omezí možnosti těžby, ale nepředpokládám, že nějak zásadním způsobem,“ řekl.

Zvažovalo se využití bližší hranice k zástavbě, taková varianta by ale vyžadovala další opatření na ochranu proti hluku a prachu, které při těžení vznikají. „Musel by tam být nějaký val, les nebo stěna. Takhle je to pět set metrů,“ zmínil Mládek.

Rozhodnutí o těžbě uhlí by mohly změnit problémy s plány ohledně jaderných elektráren

Vládou připravená státní energetická koncepce počítá s prosazováním jádra a obnovitelných zdrojů na úkor uhlí. Schválením další těžby na Bílině se vláda zároveň odmítavě postavila k možnosti rozšířit těžbu na dole ČSA. Přestože je podle Mládka těžké říct definitivní ne, pro současný kabinet Bohuslava Sobotky je to prý finální verdikt k limitům těžby hnědého uhlí v ústeckém regionu.

Další vlády, které v budoucnu přijdou, by mohly nalézt odlišné stanovisko třeba tehdy, pokud by se nedařilo naplňovat plány ohledně jaderných elektráren. „Zejména pokud by se nepodařilo provozovat čtyři jaderné bloky v Dukovanech do konce jejich životnosti, přičemž poslední by měl skončit v roce 2037. Z nějakých důvodů se zpozdila výstavba nových bloků, může se stát, že uhlí někdy v budoucnu budeme potřebovat,“ prohlásil ministr průmyslu.

Jaderná elektrárna Dukovany
Zdroj: ČTK
Autor: Libor Sojka