Praha/Brusel – Základní parametry nové smlouvy o rozpočtové ukázněnosti v zemích EU jsou na stole. Dokument, který má podpořit záchranu eura, doladí evropský summit na konci ledna. Základem paktu jsou limity, nakolik se vlády můžou zadlužit, smlouva totiž zavádí přísnou disciplínu při sestavování a dodržování státních rozpočtů. Česko by zatím podmínky splnit nedokázalo, pro příští rok má ale ambici ještě vyšší než sama unie.
Evropský pakt stability se rýsuje. Přidá se i Česko?
O tom, jak bude státní rozpočet vypadat, v současné době rozhoduje výhradně česká politická reprezentace. Pokud ale Česko přijme novou smlouvu o rozpočtové unii, přijímá zároveň riziko, že mu do vnitřních záležitostí budou mluvit ostatní členové eurozóny. Dokonce mohou náš stát zažalovat u Evropského soudního dvora v Lucemburku za porušování rozpočtových pravidel.
Tato nová pravidla by ovšem pro české vlády platila až poté, co přijmeme společnou měnu euro. „Česká republika by se tím zavázala k přijetí pravidel, která si touto cestou dohodne Evropská unie, po přistoupení ke společné evropské měně,“ opakuje David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Po podpisu smlouvy ale nebude možné stanovená pravidla měnit.
Smlouva o rozpočtové ukázněnosti
Členské státy eurozóny se zavazují splňovat několik pravidel při řízení veřejných financí. Dodržování těchto pravidel ohlídá Evropský soudní dvůr v Lucemburku.
- Schodek rozpočtu nesmí přesáhnout 3 procenta HDP
- Zadlužení země nesmí být vyšší než 60 procent HDP
- Státy budou koordinovat vydávání dluhopisů
- Evropská komise bude mít pravomoc komentovat národní rozpočty členských zemí
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga má nynější podpis pod pakt evropské stability spíše morální význam. „S podpisem a ratifikací smlouvy v tuto chvíli nečlenské státy eurozóny vyjadřují spíše morální podporu eurozóně v jejím úsilí o zvýšení vymahatelnosti fiskální disciplíny,“ uvedl člen týmu, který za českou stranu v Bruselu podobu smlouvy vyjednává.
Reportáž Vandy Kašové (zdroj: ČT24)
Navíc česká ekonomika bude muset šetřit, a to bez evropských smluv. Nečasův kabinet se totiž zavázal, že od příštího roku bude hospodařit se schodkem pod 3 procenta HDP. Právě tato hranice je jedním z pravidel nové evropské smlouvy.
Pakt rozpočtové stability vzniká pomalu
Česko není jediné, kdo se obává přísného metru na své veřejné finance, a smlouva se rodí pomalu. V Bruselu byla při vyjednávání na stole už její třetí verze. Pakt koncem minulého roku na evropském summitu odmítla Británie, své výhrady v minulých dnech vyjádřily také vlády Dánska a Švédska, silně zadlužené Maďarsko si je zase vědomo, že by přísné parametry nesplňovalo.
Piotr Kaczynski, Centrum pro evropskou politiku:
„Když se připojíte, nic moc se nemění, je to jen politická manifestace vašeho postoje. Stejně pořád klepete na dveře klubu zemí první ligy.“
Český zástupce v Evropské komisi Štefan Füle se ovšem snaží Evropany uklidnit. „Smlouva by měla přestat být strašákem,“ prohlásil eurokomisař pro rozšiřování. Praha se přesto nechce k rozpočtové ukázněnosti mezinárodně zavazovat. „Je rozdíl mezi tím, pokud si vy z vlastní vůle, jakožto členský stát, chcete něco zavést doma, a je něco jiného, pokud se k tomu zavazujete na společné úrovni, “ vyjádřil obavy české vlády tajemník Belling.
Které státy se připojí k paktu stability?
Spory české vládní koalice sice nemůžou smlouvu zablokovat, k jejímu přijetí totiž stačí podpis dvanácti ze sedmnácti států eurozóny. Odpor národních parlamentů ale může rozložit evropskou jednotu. A právě jednotu evropských vlád rozbouřené trhy, jež stabilitu měny ohrožují, potřebují nejvíce.