Rusko nesouhlasí se seškrtáním ukrajinského dluhu. Chce zpět všechny peníze

Většina věřitelů Ukrajiny podepsala návrh restrukturalizace tamního dluhu, která je nezbytnou součástí záchranného programu země. Zjednodušeně řečeno Ukrajině odpustí pětinu dluhu. Výjimkou je ale jeden z věřitelů, který se jednání nezúčastnil – Rusko. Oznámil to ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, který zároveň dodal, že pokud Moskva návrh nepřijme do 29. října, je Ukrajina odhodlána jít k soudu.

Na restrukturalizaci dluhu se přitom Kyjev dohodl se skupinou největších věřitelů už na konci srpna. Chyběl ale souhlas zbylých věřitelů. Dohoda je postavena na tom, že Ukrajině bude odpuštěno 20 procent jistiny dluhopisů, jejichž termín se navíc prodlouží o čtyři roky.

Dohoda je součástí záchranného programu dosahujícího 40 miliard dolarů (947 miliard korun), na kterém se Ukrajina letos dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Restrukturalizace dluhu má posílit ukrajinské státní finance a zachránit zemi před nutností vyhlásit bankrot.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk

Arsenij Jaceňuk

ukrajinský premiér

„Více než 75 procent věřitelů u každého dluhopisu hlasovalo pro restrukturalizaci. Jedinou zemí, která se nezúčastnila hlasování, je podle očekávání Ruská federace.“

Arsenij Jaceňuk

ukrajinský premiér

Moskva v reakci na poslední jednání odpověděla prostřednictvím mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova agentuře TASS v tom smyslu, že postoj Ruska k restrukturalizaci ukrajinského dluhu se nezměnil.

„Pokud si myslí, že jsou jedineční, jsme připraveni jít k soudu,“ reagoval Jaceňuk. „Pokud jsou normální, pak navrhujeme, aby 29. října přijali stejné podmínky, jaké přijali ostatní věřitelé. Rusko jiné (dluhové) podmínky nedostane. Jsme ochotni jít s Ruskem do právní bitvy,“ citovala ukrajinského premiéra agentura Reuters.

Je rozdíl mezi půjčkou a oficiální státní pomocí

Rusko už od samotného počátku restrukturalizaci ukrajinského dluhu kategoricky odmítá. Ukrajina má Moskvě v prosinci splatit dluhopisy za tři miliardy dolarů. A Rusko požaduje jejich úplné splacení, protože je nepovažuje za komerční dluh, ale za oficiální státní pomoc, která by měla být splacena.

Dluhopisy vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče necelé dva měsíce předtím, než po masových protestech v roce 2014 Janukovyč uprchl z Ukrajiny. O charakteru dluhopisů by měla rozhodovat výkonná rada MMF. Zatím ale není jasné, kdy to skutečně udělá.

Zpoždění ve splátkách Moskvě by pro Ukrajinu navíc znamenalo nové nebezpečí. MMF totiž nemůže dál poskytovat úvěry zemím, které svým státním věřitelům včas nesplácejí závazky.

Věřitelé nyní za své stávající dluhopisy dostanou nové. Ministryně financí Natalija Jarešková, která vedla jednání s majiteli dluhopisů, dodala, že nové dluhopisy mají být vydány v polovině listopadu.

Státní bankrot není daleko

Ukrajina se následkem špatného hospodaření a konfliktu se separatisty na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Restrukturalizací zahraničního dluhu státu a státních organizací chce Kyjev ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů.

Proces je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů. Jenom od MMF má získat 17,5 miliardy dolarů v příštích čtyřech letech. Začátkem srpna dostala od fondu druhou část úvěru v objemu skoro dvou miliard dolarů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko také přislíbil po jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, že rychle uskuteční slibované reformy, aby Evropská komise mohla poskytnout Kyjevu dvě poslední splátky z balíku pomoci ve výši 1,8 miliardy eur (asi 49 miliard korun).