Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne v příštím roce dotace na demolici zchátralých domů ve vyloučených lokalitách a dalšími dotacemi podpoří obce do tří tisíc obyvatel při výstavbě místních komunikací a tvorbě územních plánů. Zároveň chce ale zvýšit poplatky u hotelů, aby kompenzovalo to, že z evropských fondů nejde nic na cestovní ruch.
MMR podpoří malé obce. Za peníze z EU půjdou k zemi i zničené domy
„Vyslyšela jsem podněty malých obcí, a to o podpoře místních komunikací, protože jsem zjistila, že žádný jiný resort to neposkytuje a ani z evropských dotací to nejde,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Od ministerstva financí tak získají malé obce na stavbu silnic a cest na rok 2016 až 150 milionů korun. „Kdybych navýšila počet obyvatel, větší obce seberou peníze menším, a to není v první várce smysl tohoto programu,“ dodala. Malým obcím poskytne ministerstvo také dotace na územní plány.
Karla Šlechtová
Nejspíš se zvednou rekreační poplatky
Jelikož od Evropské unie není na období 2014–2020 na podporu cestovního ruchu nic vyčleněno, bude muset ministerstvo zajistit peníze zvýšením poplatků za lázeňský a rekreační pobyt - zhruba na dvojnásobek. Místo současných maximálně patnácti korun to bude jedno euro (zhruba 27 korun).
Nově by také hoteliéři poplatek platili povinně, dosud jeho výši a povinnost odvodu určují obce. Kromě toho by ubytovatel povinně odváděl také poplatek z ubytovací kapacity, který nyní činí maximálně šest korun za využité lůžko a den. Vybrané peníze by obcím zůstaly, musely by je však využít na podporu cestovního ruchu.
Odkdy chce poplatky zvýšit, ministryně neuvedla. Není to totiž v kompetenci jejího ministerstva, změnit by se musel zákon o místních poplatcích. Ministerstvo nicméně počítá, že také navýší objem národních dotací z padesáti milionů korun na 350 milionů.
GALERIE
MMR , dotace, rekreační poplatky
Zničené domy půjdou k zemi
Jedním z nových chystaných programů jsou pak demolice zchátralých bytových domů. Bylo vyčleněno 100 milionů na celé Česko. „Jsem si vědoma, že poptávka po tomto programu je ve výši tří miliard korun, ale musíme začít postupně,“ zmínila ministryně.
Peníze bude možné použít pouze na objekty, co jsou ve vlastnictví obcí, a ministerstvo bude chtít vědět, co s parcelou obec zamýšlí dál. Nebude ji totiž moci dál prodat.
Využívání fondů
Česko letos zřejmě nevyčerpá asi 40 miliard korun unijních dotací
Podle ministryně pro místní rozvoj se Česku letos nepodaří z evropských dotací vyčerpat zhruba 40 miliard korun. Šlechtová to odhadla, když bilancovala roční působení ve funkci. Se skluzem z minulých let může jít zhruba o 60 miliard.
Zpožďuje se ovšem i rozjezd současného programového období. Třeba ministerstvo průmyslu, které výzvy vyhlásilo jako vůbec první v červnu, přijímání plných žádostí odložilo na prosinec. Podle resortu za to mohou technické problémy monitorovacího systému, přes který se žádosti spravují. „My jsme požádali o opravu tohoto řešení, nicméně v rámci té opravy se zase stalo to, že nebylo možné využít například vkládání nových souborů, rozpady rozpočtů, financování," vysvětluje náměstek pro fondy EU na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.
Podle ministryně je ale chyba na straně rezortu průmyslu a obchodu, protože podcenil přípravu a své zaměstnance vyslal na školení ohledně monitorovacího systému až na poslední chvíli.
Dotace lze získat i přímo z Bruselu
Na české nastavení nových programů nečekal česko-dánský startup Olife Corporation a pro dotaci zamířil přímo do Bruselu. Uspěl v rámci programu Horizon 2020 a jako první česká firma získal na ekologickou autobaterii zhruba 100 milionů korun.
„Musíte mít hlavně dobrý produkt. Horizon 2020 je program na podporu špičkových technologií s velkým tržním potenciálem. Musíte mít tedy něco na vysoké technické úrovni, což náš produkt je,“ vysvětluje ředitel Olife Energy Petr Žaluda.
Ze získaných prostředků firma nabírá zaměstnance nebo hradí řadu testů v zahraničí, které jsou jinak velmi finančně náročné. Výhodou tohoto unijního programu oproti českým je i to, že příspěvek Bruselu dosahuje až 70 procent. „To žádný český nemá,“ dodává Žaluda.
Proč takových žadatelů z řad českých firem není více, vysvětluje jednoduše tím, že o této příležitosti mnohé z nich ani neví.