Češi patří mezi nejskeptičtější. Bojí se, že s důchodem nevyjdou

Tři lidi z deseti se obávají, že si v důchodu nebudou moct dopřát tak kvalitní život, jaký by si představovali. Důvodem je málo peněz, vyplývá z celosvětového průzkumu společnosti GfK. Česko se v něm řadí na šestnácté místo žebříčku z celkově devatenácti zemí, lidé se ale snaží problém řešit. Novou možností, jak získat peníze ve stáří, je reverzní hypotéka. Má však svá „ale".

Video Události
video

Češi patří mezi nejskeptičtější. Bojí se, že s důchodem nevyjdou

Dvoupodlažní dům a v něm dva byty. Věra Vykydalová žije s rodinou svého syna už deset let. Každý má svojí domácnost a jen se navštěvují. Dělí se o účty za elektřinu, plyn i o všechny další náklady. „Máme společný plynoměr, rozdělujeme si, každý platí půl zálohy a ještě si přitápíme dřevem, které si vlastně taky kupujeme napůl,“ vysvětluje snacha Věry Vykydalové, Sylvie Vykydalová.

Díky společnému bydlení vystačí Věra Vykydalová s důchodem mnohem snáz, než kdyby byla na všechno sama. A navíc má o patro níž vždycky někoho, kdo jí pomůže, když je třeba. „Syn se stará o topení, já zas pohlídám děti, on zas mě spraví auto, vymění mi tam kola,“ říká důchodkyně Věra Vykydalová. I když rodina své náklady pečlivě hlídá, paní Věra Vykydalová si od začátku svého důchodu jezdí také přivydělávat. Tak, aby mohla přilepšit vnukům nebo si zajet třeba na dovolenou.

Klíčovým okamžikem pro důchod je padesátka

Obavy z toho, že peníze v důchodu nebudou stačit, rostou s blížícím se stářím. „Klíčovým okamžikem je padesátka, kdy už nám do toho důchodu tolik nezbývá a tam vlastně lidé v 50 procentech nesouhlasili s tím, že budou na ten svůj důchod nějak zajištěni,“  vysvětluje analytik GFK Pavel Krista.

Podobně jako Věra Vykydalová si v Česku přivydělává zhruba 150 tisíc důchodců. Dlouhé roky takhle fungovala i akademická malířka Helena Vančurová. Ještě loni v dubnu uspořádala prodejní výstavu svých děl. Nejraději maluje akvarely květin. Žití z penze ale podle ní není vyvedeno v tak veselých barvách.

„Já mám malý důchod, devět tisíc šest set. Všechno je strašlivě drahé, já mám štěstí, že jsem si koupila tenhle dům. Že nemusím platit velké nájmy, pořád je zvyšují,“ říká akademická malířka Helena Vančurová. Nerovnováhu v příjmech a výdajích vyrovnává tím, že sahá do svých úspor. Dělá to ale nerada – už její rodiče ji učili, aby byla spořivá a nedělala dluhy. Ve výhodě jsou podle ní její vrstevníci, umělci, kteří žijí v páru. „Ti, kteří mají manželky, které pracují, a oni pak můžou vystavovat a malovat. Tak ti mají teda štěstí,“ dodává Vančurová.

Větší obavy z toho, že si v důchodu nevystačí s penězi, mají už jen lidé ve Francii, Španělsku a Rusku.

Zbrusu novou možností, jak získat peníze ve stáří, je takzvaná zpětná neboli reverzní hypotéka. Jde o úvěr, který lidé dostanou proti zástavě svého bytu nebo domu. Po smrti majitele už tak nemovitost nepřipadne dědicům, tedy v případě, kdy celou částku nesplatí. Senioři ale můžou v daném místě dožít.

Je jí 87, v domě pro seniory bydlí už přes 10 let. Na svůj byt, kde žila i s manželem, ale ráda vzpomíná. „Byt jsme měli poměrně veliký, a tady je to mnohem menší, ovšem krásnější místo,“ říká Božena Arnoštová.

Oceňuje hlavně to, že se o ni někdo pravidelně stará. Ne každý senior takovou péči potřebuje. Když ale nevystačí s důchodem a přitom má vlastní bydlení, může uvažovat třeba o zpětné hypotéce. Poskytovatelé takzvaných zpětných hypoték sází hlavně na to, že senioři se v případě finančních problémů neradi stěhují. Ať už do menší nemovitosti nebo do domu s pečovatelskou službou.

Jak velkou částku důchodce dostane, závisí i na jeho zdraví

Zpětná hypotéka funguje v Česku teprve od září. Firma, která ji nabízí, si bere nemovitost do zástavy. Majitelem tak pořád zůstává senior. V zahraničí už reverzní hypotéky fungují delší dobu, hlavně ve Spojených státech a Německu. Jak velkou částku důchodce dostane, závisí na hodnotě nemovitosti, na věku a zdraví.

„Nechceme zdravotní dokumentaci, ale ptáme se ho na údaje o jeho zdraví, o jeho váze a o jeho zvycích, ať už je to kouření, pohyb.“ 

Marek Rokoský

poskytovatel zpětné hypotéky

Penzisté ale nemůžou počítat s tím, že částka bude odpovídat tržní hodnotě nemovitosti. Pro představu: senior, kterému je 65 let, dostane za byt 2+kk v Praze maximálně kolem půl milionu. A 75letý penzista, který má dům na Vysočině, může dostat maximálně polovinu peněz, než kdyby nemovitost rovnou prodal. „Pokud rodiče chtějí zanechat nějaký majetek svým dětem, tak v podstatě zpětné hypotéky tento majetek svým potomkům nezanechají,“ říká Petr Zámečník z Fincentrum Hypoindex.

Způsobů zpětné hypotéky je ale víc. Podle České národní banky je nejproblematičtější ta varianta, kdy při podpisu smlouvy přestává být senior majitelem nemovitosti. „Vidíme problém v tom, že v případě, že někdo prodá svou nemovitost a přestane být jejím majitelem, tak v případě úpadku společnosti, která zpětnou hypotéku poskytuje, může samozřejmě klient přijít jak o svoje peníze, tak o svoji nemovitost," konstatuje mluvčí České národní banky Marek Zeman.

Klasické banky ani pojišťovny zatím zpětné hypotéky nenabízí. Zřejmě i kvůli etice, při výpočtu renty a doby vyplácení se totiž kalkuluje s tím, kdy majitel nemovitosti zemře.