Přes Turkish Stream poteče do Evropy výrazně méně plynu

Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že přes plánovaný plynovod Turkish Stream bude proudit pouze 32 miliard krychlových metrů ročně – tedy o polovinu méně, než se původně plánovalo. Podle agentury Reuters to ohlásil šéf společnosti Alexej Miller. Turkish Stream je další cestou, kudy bude do Evropy proudit ruský plyn – tentokrát bude ale obcházet Ukrajinu.

Podle samotného Turecka neohrozí toto snížení kapacity zásobování země plynem. Tamní energetický sektor informoval, že Turecko bude přes Turkish Stream odebírat 15 miliard krychlových metrů plynu ročně, zbytek bude pokračovat dál do Evropy. Ta by tak odebírala přes plynovod pouze 17 miliard krychlových metrů plynu, místo původně plánovaných 47 miliard.

Gazprom ale na začátku září podepsal s evropskými partnery dohodu o plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream, kterým do Evropy proudí rovněž ruský plyn, ale po dně Baltského moře.

Vznikne tak projekt Nord Stream 2, v rámci kterého bude vybudována třetí a čtvrtá větev plynovodu. Tím by se objem plynu mířícího do Evropy zvýšil o dalších až 55 miliard krychlových metrů ročně. Kapacita nynějších dvou větví by se tak zdvojnásobila.

Cílem je obejít Ukrajinu

Gazprom začal na plynovodu Turkish Stream pracovat poté, co koncem loňského roku kvůli neshodám s Evropskou unií odstoupil od projektu South Stream. Ten měl obcházet Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán.

Po výstavbě podmořského úseku plynovodu Turkish Stream plánuje Gazprom na hranici Turecka a Řecka vytvořit uzel, přes který chce dodávat plyn do Evropy. V květnu firma uvedla, že hodlá dodávky přes Turkish Stream zahájit koncem příštího roku.

Ruské dodávky plynu dnes pokrývají zhruba třetinu spotřeby Evropské unie. Ta se ale snaží svou závislost na ruském plynu snížit a podporuje rozvoj alternativních zásobovacích tras z Kaspického moře a ze Spojených států. Gazprom nicméně minulý týden oznámil, že ve třetím čtvrtletí zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy a Turecka meziročně o 23 procent na 41,4 miliardy krychlových metrů.