NKÚ: Dohled nad lihem se nezlepšil

Zavedení nových kontrolních pásek nebo kamer po metanolové aféře nedokáže zabránit prodeji závadného či nezdaněného alkoholu. Jak uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), vyplývá to z výsledků prověrky celních úřadů. Státu se také nedaří vybírat lépe daně z tabáku. V posledních letech získal o 1,4 miliardy korun méně, než mohl. Podle mluvčí Generálního ředitelství cel Martiny Kaňkové celníci kvůli zjištěným nedostatkům již přijali vnitřní opatření a navrhli změny legislativy. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zároveň prohlásil, že jde o tak závažná zjištění, že by se jimi měla zabývat Bezpečnostní rada vlády.

Při metanolové aféře, která začala v září 2012, zemřely v Česku po vypití nelegálně vyrobeného alkoholu desítky lidí. Stát následně zavedl například pásky s novými ochrannými prvky na lahve s alkoholem nebo povinnost umístit kamery do míst, kde se lahve s lihovinami označují. Podle mluvčí NKÚ Olgy Málkové jsou ale dohled nad páskami i možnosti využití kamer nedostatečné.

První pásky byly zavedeny v roce 2005. Od té doby do letošního března nebylo podle celníků z několika objednávek pásek o celkovém objemu 16,5 milionu kusů využito či vráceno 3,9 milionu kusů, které byly nahlášeny firmami jako zničené nebo ztracené. Takové pásky mohou být podle NKÚ zneužity k prodeji nápojů z nezdaněného lihu. Podle mluvčí celníků bylo vydáno dohromady přes 1,1 miliardy pásek, uvedených 3,9 milionu tvoří jen 0,346 procenta z celkového počtu.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD)  řekl, že jde o tak závažná zjištění, že by se jimi měla zabývat Bezpečnostní rada vlády. Bude zasedat v úterý.

„Je to zásadní věc, protože umírali lidé. Pokud vyhodnotíme, že opatření nejsou dostatečná, tak je potřeba je změnit.“

Milan Chovanec

ministr vnitra (ČSSD)

Situaci měl po metanolové aféře zlepšit v roce 2013 nový typ pásek. „Právní předpisy ale subjektům neukládají povinnost vést evidenci pásek podle individuálního kódu. Jejich registr tak postrádá smysl,“ uvedla mluvčí NKÚ.

Celníci by uvítali, aby byla evidence povinná. „Je však třeba brát v potaz, že evidence by byla pro dotčené subjekty administrativně, personálně a finančně vysoce nákladná. Současně není na trhu zařízení, které by bylo při současném výkonu plnicích linek na alkoholické nápoje schopno pásky evidovat, což je hlavním důvodem, proč ke stanovení této povinnosti nebylo přikročeno,“ sdělila Kaňková.

Celní úřady nemají plně propojené systémy, omezuje to kontrolu

Celní správa podle své mluvčí zpřísnila dohled nad nakládáním s páskami. Při předávání pásek je například více celníků a v zákoně byly zvýšeny sankce za neoprávněné nakládání s páskami.

Ani plošné zavedení bezpečnostních kamer, které mají sledovat označování lahví, podle NKÚ nepřineslo zlepšení dohledu nad alkoholem. V zákonné lhůtě tří měsíců zvládlo tuto povinnost naplnit jen pět procent osob povinných značit líh, říká úřad. „Navíc nejméně u šesti celních úřadů kontrolovaných NKÚ se ukázalo, že záznamy jsou kvůli nedostatečné kvalitě jen obtížně využitelné,“ uvedla Málková. Celníci také podle ní nemohou plně využívat data z informačních systémů, kterými disponují, protože systémy nejsou vzájemně plně propojeny.

Video Ekonomika ČT24
video

Dohled na lihem se nezlepšil

Dohled na lihem se nezlepšil

Celní správa: Není to pravda - opatření výsledky přinesla

Podle celníků však kamery umožňují širší dohled při nižších nákladech, než kdyby museli být celníci u značení lahví osobně.

Nedostatečná je podle NKÚ rovněž kontrola denaturace, tedy znehodnocení lihu určeného pro technické účely, aby se nedal použít k výrobě nápojů. Podle mluvčí celníků se nyní z denaturace musí pořizovat obrazový i zvukový záznam a celníci jednají s ministerstvem zemědělství o snížení počtu výjimek u denaturace. Úpravu lhůt u dopravy lihu zase Česko řeší s Evropskou komisí.

NKÚ také uvedl, že celní správě sice v průběhu let přibyly úkoly, ale počet zaměstnanců mezi lety 2007 a 2014 klesl o pětinu. „Celní správa si je vědoma klesajícího počtu a vede s ministerstvem financí jednání o navýšení počtu míst v daňových agendách,“ sdělila mluvčí celníků.

U cigaret  byl výběr daně horší, protože se prodejci předzásobili

NKÚ prověřoval i výběr spotřební daně u tabákových výrobků. Mezi lety 2004 až 2014 se sazba daně podle NKÚ devětkrát změnila. „Problém předzásobení výrobky se starou sazbou ale zákon řešil čtyřmi protichůdnými způsoby a novela zákona, která fenoménu předzásobování skutečně zabraňuje, je účinná až od prosince 2014,“ uvedla mluvčí.

Kvůli předzásobení prodejců cigaretami se starší sazbou daně tak vybral stát na dani z tabáku mezi lety 2012 až 2014 podle odhadu NKÚ o 1,4 miliardy korun méně, než mohl. Celní orgány podle kontrolorů navíc nekontrolovaly, jestli obchodníci uplatnily starou sazbu v souladu s právními předpisy.