Žaloby proti VW: Očekávání jsou vyšší, než bude realita, míní advokáti

Žaloby na Volkswagen se kvůli kauze s falšováním údajů o emisích začínají rojit, i když zatím zejména ve Spojených státech. V Česku se jich ale taky několik připravuje. Právníci oslovení redakcí webu ČT 24 se nicméně shodují, že zatím je k dispozici málo informací k tomu, aby byla významná šance uspět.  Mnozí odborníci také upozorňují, že Čechy vlastně ani ekologický rozměr celého případu nezajímá. Dokud nebude prokázáno, že úpravy motorů mají dopad například na spotřebu paliva nebo omezují výkon vozu, pak se vlastně z jejich pohledu nic zásadního neděje.

Právníci se shodují: Na právní rozbor, který by alespoň aspiroval na exaktnost, je příliš brzy. „Jinak řečeno, chybí relevantní informace. Zatím lze jen spekulovat o možných nárocích vlastníků vozů, jejichž emise, zejména oxidů dusíku, jsou údajně vyšší, než výrobce, a po něm prodejce, uváděl. O kolik vyšší a s jakým dopadem, víme jen velmi mlhavě,“ konstatuje advokát Tomáš Sokol.

Pokud není dostatek informací, aby se dalo říci, jaká bude žaloba, pak se nedá ani určit, jakou mají případní žalobci šanci na úspěch, zdůrazňují právníci. „Ve značné části vycházíme z toho, co sděluje samotná automobilka nebo co se dozvídáme z médií. V tuto chvíli je potřeba vyčkat, co se přesně zjistí, jak ten problém skutečně vypluje na povrch a bude prokázáno, co automobilka skutečně udělala,“ říká advokát Miloš Holub.

„Dle mého názoru jsou nicméně očekávání, která kolem celé kauzy vyvolala i média, mnohem vyšší, než bude realita.“

Miloš Holub

advokát

Problém bude s dokazováním

Faktů, které v tuto chvíli známe, není skutečně mnoho. Patří mezi ně zejména to, že povolená emise oxidů dusíku činí 0,03 gramu na jeden kilometr jízdy osobního vozu v USA. V rámci Evropské unie je to 0,08 gramu. Některé vozy skupiny VW s upraveným softwarem však vypouštěly do vzduchu 1,2 gramu oxidů dusíků.

Podle výroku ministra dopravy Dana Ťoka budou čeští majitelé vozů s upravenými motory pozváni na kontrolu do servisních pracovišť. Ta však nebude povinná, a tak budou moci dále jezdit i ti, kteří se na ni nedostaví.

„Z toho lze dovozovat, že ani zvýšená emise není nic, co by v Česku znamenalo technickou vadu vozidla, která by vylučovala jeho další užívání. Z právního hlediska by tedy mohlo jít o vadu, protože prodaná věc nemá vlastnosti slibované nebo obvyklé, což vyplývá z dnes již neplatného občanského zákoníku, případně vlastnosti vymíněné nebo obvyklé, jak definuje platný občanský zákoník. Ale lze ji užívat a nejspíš bez podstatného omezení. Prostě auto bude o něco víc ‚čoudit',“ konstatuje Sokol.

Pokud by se ale například ukázalo, že vozidla překračují emisní předpisy tak, že jsou nezpůsobilá k jízdě po komunikacích, pak by to teprve podle advokáta Sokola dramaticky měnilo situaci.

Pokud k tomu ještě připočteme skutečnost, že Čechy zajímá pořád ještě více vlastní peněženka než starost o životní prostředí, pak se podle některých zdrojů nemusí Volkswagen, potažmo Škoda Auto spadající do koncernu VW, žalob od českých majitelů aut zase tolik obávat.

„Dokud nenastane okamžik, že se zjistí, že instalovaný software podváděl nejen v emisích, ale třeba i ve spotřebě, pak se nic moc dít nebude. Pokud by se ale něco takového zjistilo, což zatím nevíme, tak pak si dokážu představit, že by je lidé ve větší míře žalovali,“ říká mluvčí ÚAMK Igor Sirota.

V Česku musí žalovat každý sám za sebe

Právníci se nicméně shodují, že když se vezmou v úvahu všechna fakta, připadají v úvahu tři typy žalob. Zjednodušeně řečeno: kvůli ztrátě hodnoty akcií, poklesu hodnoty vozu nebo ekologickým škodlivinám. Je potřeba si ale opět uvědomit, upozorňuje advokát Tomáš Sokol, že žalovat lze až v případě, pokud by majitelé „upravených“ vozů měli vůbec na něco právní nárok. „Žaloba by přicházela v úvahu, pokud by tvrdili, že nárok mají a ten, kdo odpovídá za vadu, tedy prodejce, by nárok odmítl akceptovat,“ vysvětluje.

V případě majitelů vozidel by pak přicházela v úvahu zejména náhrada škody. Problémem však můžou být dva momenty. Za prvé splnění podmínky samotné škody, kdy by bylo na spotřebiteli prokázat, že tím, že výrobce falšoval systém pro měření emisí za účelem homologace automobilu, utrpěl škodu. „Druhým je pak otázka, koho žalovat. Zda prodejce vozu nebo samotného výrobce,“ upozorňuje Petr Timura z advokátní kanceláře Žižlavský.

Podle advokáta Michala Žižlavského pak zároveň nový občanský zákoník zná nejen „náhradu škody, způsobené porušením zákona nebo vadami výrobků, ale i náhradu škody, způsobené porušením dobrých mravů“. Škodu přitom hradí zpravidla ten, kdo ji způsobí. Zde může jít o výrobce, ale není vyloučena ani odpovědnost dodavatele a prodejce vozu, shodují se právníci. Podle nich ale nebude jednoduché před soudem škodu dokázat.

„Není jednoduché uspět u soudu s žalobou na náhradu škody. Žalobce nese důkazní břemeno a důležitou roli hraje v podobných případech znalecké dokazování.“

Michal Žižlavský

advokát

Video Studio 6
video

Holub: Očekávání z žalob jsou vyšší, než bude realita

Majitelé aut by mohli chtít slevu z kupní ceny

A co konkrétně by tedy majitelé problémových vozů mohli po prodejci vlastně požadovat? Podle oslovených advokátů, vyjdeme-li z dostupných informací, jde o vadu, která nebrání řádnému užívání věci. „Pak by zřejmě, nezávisle zda vozy byly pořízeny za účinnosti starého nebo nového občanského zákoníku, mohli majitelé žádat pouze slevu z kupní ceny. A to ještě za předpokladu, že jejich nárok nezanikl uplynutím času. Kromě toho i náklady na uplatnění vady, ale to je detail,“ vysvětluje advokát Sokol.

Pokud by nedošlo k dohodě o výši slevy, mohl by ji následně určit znalec a v poslední instanci i soud. „Předpokládám, že ministr spravedlnosti a s ním i soudci se už těší na příval žalob na slevu z kupní ceny,“ dodává Sokol.

Žaloby by zřejmě směřovaly k tomu, kdo vozidlo kupci prodal. Což znamená, že by se mohly týkat nejen prodejců nových vozů, ale možná i těch, kteří vůz prodávali již jako opotřebený. To, že o vadě prodávající nevěděl, není podle Sokola podstatné. 

A ještě jedna věc. České právo oficiálně nezná institut hromadné žaloby, což znamená, že když neproběhne mimosoudní vyrovnání, každý poškozený musí uplatnit u soudu nárok sám. To je zásadní rozdíl proti USA, kde pokud soud uzná nárok v jednom případě, platí to i pro ostatní. Nicméně to neznamená, že nemůže zastupovat jedna advokátní kancelář více osob, jak tomu bylo například ve sporech o bankovní poplatky.

Akcie VW se brutálně propadly, další důvod pro žalobu

Akcie koncernu Volkswagen během tří dnů po odhalení skandálu ztratily 30 procent své tržní hodnoty. Pro akcionáře velmi špatná zpráva a dá se očekávat, že i oni se budou chtít nějakým způsobem na VW hojit. V takovém případě by žaloby směřovaly zřejmě k managementu firmy a patrně by se jim kladlo za vinu, že svým jednáním způsobili snížení hodnoty cenných papírů, a vymáhala by se po nich náhrada.

 Určující by pak bylo právo země výrobce, tedy v případě VW Německo. V případě vozů Škoda pak Česko. „Tím, kdo by mohl, případně měl a musel primárně nárok na náhradu škody uplatnit, by v Česku byla samotná Škodovka. A to proti statutárním orgánům či také členům dozorčí rady. V době žaloby již nejspíš bývalým, což může být hodně velká nepříjemnost. Oni pak nesou důkazní břemeno, že žádnou škodu nezpůsobili,“ vysvětluje advokát Sokol.

A dodává, že o možných trestněprávních aspektech, které souvisí se způsobením škody při správě cizího majetku porušením povinnosti počínat si při výkonu působnosti člena orgánu s péčí řádného hospodáře, ani nebude spekulovat. 

Ekologie cennější než život?

Koncernu VW v USA hrozí za machinace s emisemi astronomická pokuta ve výši 18 miliard dolarů, tedy za každý „vylepšený" vůz až 37 tisíc dolarů. To je plus mínus cena, za kterou se dá v Americe koupit i nový vůz stejné značky. Ačkoliv se odborníci shodují, že udělení pokuty v plné výši je spíše nepravděpodobné, i tak zřejmě zůstane její výše velmi vysoká. „Američtí analytici porovnáním s podobnými kauzami odhadují , že pokuta se bude nakonec pohybovat někde kolem 3,24 miliardy dolarů,“ říká šéfredaktor elektronického týdeníku AutoTablet Vladimír Rybecký.

Pro srovnání, za problém se zapalováním, který v USA připravil o život 121 Američanů, zaplatil General Motors 990 milionů dolarů. S trochou nadsázky se tedy můžeme ptát, zda si Američané cení životního prostředí více než lidských životů?

Každopádně kauza kolem VW způsobila, že i vlády dalších zemí prohlásily, že prověří některé jiné automobilky. A španělská vláda už o víkendu naznačovala, že bude kvůli skandálu kolem emisí požadovat po automobilce Seat vrácení části dotací, které firma obdržela v rámci programu na podporu prodeje nových vozů šetrnějších k životnímu prostředí. Mezitím se totiž skutečně začíná ukazovat, že problém s emisemi se zdaleka netýká jen Volkswagenu, jak už několik let upozorňuje mnoho odborníků.

Z údajů největšího evropského autoklubu ADAC totiž vyplynulo, že například auta s naftovými motory značek Renault, Nissan, Hyundai, Citroën, Fiat, Volvo, ale i dalších, která byla podrobena přísnějším testům, vypouštěla i více než desetkrát víc oxidů dusíku, než kolik ukazovaly stávající testy Evropské unie.

Ani v Česku tak nelze úplně vyloučit žaloby za porušování ekologických předpisů. Ovšem opět by záleželo, kdo by byl žalobcem. Zda například spolky na ochranu přírody. „Pravděpodobně ano, protože naše právo veřejnou žalobu, kdy někdo žaluje někoho ve prospěch celku, nezná a nepřipouští,“ konstatuje advokát Miloš Holub. A upozorňuje, že navíc je nejprve potřeba určit, zda vozidla skutečně porušují předpisy, nebo ne.

Navíc, pokud by tedy konkrétní majitel vozidla požadoval satisfakci za to, že nemá vůz, který si koupil právě vzhledem k jeho ekologické šetrnosti, pak by měl nejspíš problém tuto skutečnost prokázat. „V rovině důkazu nastanou největší problémy, protože se dotýká parametru, který nebývá běžně zkoumán. Prokázat tak, že si zákazník koupil vozidlo právě proto, že splňuje emise, půjde poměrně těžko,“ míní. A to, že by se do role žalobce postavil český stát a žaloval koncern Volkswagen za znečišťování životního prostředí, si neumí advokát Holub vůbec představit.