Ani 15. února, ani 1. července, ale až 1. srpna 2016 by měla být v Česku spuštěna elektronická evidence tržeb (EET). V ranním Studiu 6 to řekla náměstkyně ministra financí pro daně a clo Simona Hornochová. Ministerstvo totiž posunulo lhůtu mezi platností a účinností zákona. Zavedením EET se ve druhém čtení zabývá sněmovna. Pravicová opozice už předem avizovala, že bude schvalování zákona blokovat. V pátek o ní jednali několik hodin, pokračovat budou 7. října.
Nový termín pro EET je až 1. srpen 2016
Hornochová: EET spustíme spíš až 1. srpna 2016 (zdroj: ČT24)
Původní záměr ministerstva financí bylo zavést EET hned zkraje příštího roku, posléze avizovalo termín 15. února 2016, aby následně termín znovu posunulo na začátek dubna. Koncem srpna pak koaliční rada odsouhlasila další odložení zhruba o tři měsíce - na červenec. Nejnovější datum je podle Hornochové spíše 1. srpen 2016.
EET je nyní ve sněmovně ve druhém čtení, v němž můžou poslanci podávat pozměňovací návrhy. Zatímco vláda si od ní slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, podle pravicové opozice jen znepříjemní život slušným podnikatelům. Pravice už ohlásila, že udělá vše pro to, aby norma schválena nebyla. Ráno ale ministr financí Andrej Babiš (ANO) vyrazil i do pražského metra, kde rozdával brožurku o EET spolu s koblihou. „Dovolím si položit zdvořilý dotaz, zda by nebyla lepší pravdivá informace i za tu cenu, že by byla bez koblihy? “ reagoval posléze Miroslav Kalousek (TOP 09).
Obavy ze zneužití dat nebo finanční náročnosti
I v páteční rozpravě tak zaznívala kritika od opozice. „Nejde o nic jiného, než abychom odmítli šmírovací tunel, který nepomůže ani státnímu rozpočtu ani ekonomice, jenom několika oligarchům,“ řekl novinářům Kalousek. Před možným zneužitím dat v konkurenčním boji varoval například Radim Holeček (ODS) nebo jeho stranický kolega Adolf Beznoska. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) však tyto obavy odmítal. Řekl, že žádná data o tom, co kdo nakoupil nebo zkonzumoval, na finanční správu nepůjdou.
„V nejkrizovějším scénáři by mohlo v důsledku EET skončit až 100 tisíc živnostníků. To je číslo, které nám vychází, když se podíváme na to, co se stalo v Chorvatsku,“ zaznělo od předsedy ODS Petra Fialy. Finanční zátěž spojenou s pořízením technologie pro EET odmítl člen rozpočtového výboru Karel Rais (ANO). „Je zhruba pět tisíc korun za pokladnu. Což může být jakoby relativně hodně, ale současně bude daňová úleva a ta dělá taky pět tisíc korun,“ zmínil.
GALERIE
Druhé čtení EET ve sněmovně
Z Chorvatska půjde technologické řešení, ne přísnost
Náměstkyně ministra financí uvedla, že plánovaná EET inspirovaná v Chorvatsku, bude v Česku „výrazně méně přísná“ než právě v jedné z nejvyspělejších zemí Balkánu. „Chorvatsko evidenci tržeb zavádělo teď a může si dovolit moderní systém, který odpovídá stavu informačních technologií k dnešnímu dni. Z Chorvatska přebíráme technologické řešení, způsob komunikace, ale ne tu jejich přísnost,“ dodala Hornochová.
Nejsme jediný stát. Více než polovina států v Evropské unii nějakou formu registrace tržeb má. Například Rakousko, které má poloviční úroveň šedé ekonomiky, od 1. ledna 2016 evidenci tržeb zavádí také.
Zavedení elektronické evidence tržeb by se mělo od počátku týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb a celkem by tak měla ovlivnit 60 tisíc podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc podnikatelů. O rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda. Doprovodný zákon k návrhu pak snižuje sazby DPH za stravovací služby z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevu pět tisíc korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.