Aero Vodochody nabízí Albatros nové generace i v Ázerbájdžánu

Prototyp nového cvičného letounu L-39 nové generace má za sebou první zkušební let. Nástupce legendárního letadla Albatros se na první pohled příliš neliší, změny jsou ale výrazné. Továrna má už v tuto chvíli na nový stroj dvacet závazných objednávek. Nabízela ho i na státní návštěvě v Ázerbájdžánu.

Miloš Zeman a Ilham Alijev na česko-ázerbájdžánském podnikatelském fóru
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

„Nejzásadnější změna je nový motor, instalace nové avioniky a integrální nádrž v křídle,“ upřesnil šéfkonstruktér Jaromír Lang. První studie nového cvičného letounu vznikla už v roce 2008, po sedmi letech práce se tak konstruktérům splnil životní sen. „Věříme, že L-39 NG se stane základní platformou pro výcvik mnoha zemí v rámci NATO,“ dodal prezident Aera Vodochody Ladislav Šimek. V budoucnu chce Aero vyrábět až 25 letadel ročně.

Šimek přicestoval do Ázerbájdžánu s českým prezidentem Milošem Zemanem. „Naše společnost už nějakou dobu pracuje na zajištění generálních oprav letounů L-39, kterých má Ázerbájdžán v současné době 24,“ řekl Šimek. Podnik by rád do země dodal právě i stroje L-39 nové generace.

Video Události
video

Události: Letoun L-39 Albatros Nové generace

Zeman: Podnikatel, který nebude v Baku úspěšný, by měl spáchat sebevraždu

Zeman je v Ázerbájdžánu od úterý, zpět do Česka odletí ve čtvrtek. Kromě podnikatelského fóra se zúčastnil i piety v Aleji hrdinů a poklonil se u hrobu bývalého ázerbájdžánského prezidenta a otce toho současného Gejdara Alijeva. Tento bývalý člen nejvyššího sovětského komunistického vedení a generál obávané tajné policie KGB ovládal ázerbájdžánský politický život přes třicet let.

Ázerbájdžán je podle Zemana pro Česko atraktivním partnerem. Je stejně velkou zemí, s podobnou mírou inflace a nezaměstnanosti a růstem ekonomiky. „Ne všechny země se vyznačují tak skvělou finanční disciplínou jako právě Ázerbájdžán,“ prohlásil Zeman a českým podnikatelům na fóru v žertu řekl, že ten z nich, který nebude při jeho cestě úspěšný, by měl spáchat sebevraždu.

S místními představiteli mluvil Zeman hlavně o byznysu. Vyhnul se politice, problematickým regionům, mezinárodní situaci, věznění kritiků režimu, pronásledování opozice i podezření z korupce ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Do Ázerbájdžánu se Zemanem tradičně přiletěla početná podnikatelská delegace zastupující přes 50 firem. Ty se v příštích letech zapojí například do stavby nového města a železnic, ázerbájdžánské podniky zve naopak hlava státu k investicím do českých hotelů a lázní.

Díky exportu ropy prochází ázerbájdžánská metropole rozsáhlými změnami. Stavitelství, energetika a doprava jsou tři hlavní oblasti, v nichž by mohli čeští podnikatelé uspět. Šance jsou prý mimořádné. „Ázerbájdžán je bohatá země a bude dodržovat svoje závazky,“ konstatuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Jednou z českých firem, které v Ázerbájdžánu podnikají, je PSJ. Ta se bude podílet na výstavbě nového města na umělém ostrově zhruba 25 km od centra Baku. Společnost by měla postavit několik bytových domů za 400 milionů eur. Výstavba by podle Milana Věžníka z PSJ měla začít asi za půl roku a potrvá přibližně dva roky. Celý projekt stavby ostrova bude trvat zhruba 20 let. Zkomplikovat ho nicméně může pokles cen ropy, a tedy i příjmů Ázerbájdžánu.

Ázerbájdžán zrušil Teličkovi oficiální část návštěvy

Český poslanec Evropského parlamentu za hnutí ANO Pavel Telička odložil chystanou čtvrteční cestu do Baku, protože mu ázerbájdžánské úřady zrušily oficiální část návštěvy. Baku to podle Teličky zdůvodňuje rezolucí EP z minulého týdne, která kritizuje porušování lidských práv v Ázerbájdžánu a jejímž byl Telička spoluautorem.

Rozhodnutím ázerbájdžánské strany Telička přišel o možnost rozhovorů s oficiálními partnery a také o návštěvu politických vězňů, která závisí na souhlasu úřadů, vysvětlila v tiskovém prohlášení jeho bruselská kancelář.

Rezoluce EP odsuzuje „nevídané represe proti občanské společnosti v Ázerbájdžánu". Vyzvala evropské představitele, aby zvážili sankce vůči všem politikům, funkcionářům a soudcům zapojeným do politického pronásledování. Rezoluce byla schválena krátce po nedávném rozsudku nad ázerbájdžánskou opoziční novinářkou Chadídžou Ismailovou, která se zasazovala o odhalování korupce ve vládních kruzích.