Řím – Berlusconiho vláda udělala chybu, když se zavázala realizovat úspory a reformy, které jí nadiktovala Evropská unie. Měla si prý vyjednat lepší podmínky. Při pravidelném hodnocení práce italské vlády to prohlásil nový italský premiér Mario Monti. Zároveň také uvedl, že do konce ledna přijde jeho kabinet s návrhy opatření na podporu hospodářského růstu. I když italský parlament už schválil škrty za více než 30 miliard eur, euro se zatím dál propadá - vůči dolaru oslabilo na nejnižší úroveň za posledních 15 měsíců.
Monti: Itálie se neměla zavazovat k reformám požadovaným EU
Itálie už podle Montiho udělala, co mohla, aby konsolidovala svou bilanci. Teď je na Evropské unii, aby účinně bojovala proti krizi. Italům premiér, který je ve funkci od poloviny listopadu, vzkázal, že země už nebude potřebovat další úsporný balíček. Montiho kabinet se chce spíše orientovat na podporu hospodářského růstu, který přibrzdila dluhová krize a úspory. Růst chce Monti zajistit bez velkých státních dotací.
Monti na poslední tiskové konferenci v letošním roce také řekl, že se zasadí o to, aby měla Itálie moderní sociální systém. K tomu by měly nejvíce přispět reformy na trhu práce. Ten je obecně považován za příliš rigidní, protože nedává dostatečnou pružnost zaměstnancům ani zaměstnavatelům. Návrh podle premiéra budou mít 23. ledna na stole ministři financí Evropské unie.
Úroky z dluhopisů zůstávají vysoké, Monti přesto spokojen
Monti se ve svém projevu dotkl také dnešní aukce italských dluhopisů. Itálie dnes na trh umístila dluhopisy se splatností tři až deset let v objemu kolem sedmi miliard eur. Původně z nich ale chtěla získat až 8,5 miliardy eur. Výnosy se navíc drží blízko rekordních maxim. Výnos klíčového desetiletého dluhopisu splatného v březnu 2022 se snížil na 6,98 procenta, zatímco v minulé srovnatelné aukci na konci listopadu činil 7,56 procenta. To byl zároveň rekord za dobu existence eurozóny.
Mario Monti:
„Čelíme problémům celoevropské povahy, proto musíme najít společné a trvalé řešení. Nelze ho ale hledat, dokud Itálie - třetí největší ekonomika eurozony- nedostane pod kontrolu své výdaje.“
GALERIE
videogallery_189498
Monti je s výsledkem aukce spokojen stejně jako někteří analytici. „To vůbec není špatný výsledek,“ konstatoval ředitel Spiro Sovereign Strategy Nicholas Spiro. Jiní ekonomové nicméně poukazují na to, že úroky zůstávají vysoké a Itálie vydrží nést tak vysoké náklady na obsluhu svého dluhu jen omezenou dobu.
„Je vidět to, že banky nemají likviditu. O dlouhodobé dluhopisy není zájem, proto i ta dnešní aukce byla zklamáním,“ řekl v rozhovoru pro Studio Burza hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík. Půjčky ve výši 489 miliard korun, které před Vánoci evropské komerční banky dostaly od Evropské centrální banky, podle něj stačily na povzbuzení zájmu o krátkodobé dluhopisy, do nákupu dlouhodobých cenných papírů se ale bankám nechce.
Ve srovnání s předchozím pokusem dopadly poslední aukce italských dluhopisů pozitivněji i podle ekonoma Davida Marka. Hlavní analytik Patria Finance nicméně nepovažuje výsledek prodeje za významné řešení nebo úlevu italské ekonomice. Itálie by podle něho měla udělat vše, aby dluhový osud menších zemí jako Irska, Portugalska nebo Řecka nepostihl v tak citelném průběhu i ji. „Zatímco malé země tohoto typu je možné sanovat z nějakých společných fondů, tak velkou zemi, jako je Itálie, to by eurozóna sama nezvládla a pravděpodobně by došlo k velmi neblahému řetězci událostí, které by mohly skončit až rozpadem eurozóny,“ uvedl Marek.
David Marek, analytik Patria Finance:
„Aukce italských státních dluhopisů bývají zpravidla těmi největšími v eurozóně. Je to taky dáno tím, že Itálie má třetí největší státní dluh na světě. Tak velký dluh jako Itálie prakticky nepotřebuje refinancovat žádná země v EU.“
Úspory stály Berlusconiho křeslo
Italský parlament minulý týden schválil soubor úsporných opatření, s jehož pomocí se má Itálie rychleji vymanit z dluhové krize. Smyslem prvních úsporných opatření bylo odvrátit hrozící hospodářský kolaps. Za protlačení úspor vyměnil své křeslo premiér Silvio Berlusconi. Druhý soubor opatření, který se teď připravuje, má zajistit, že se ekonomika vrátí k růstu. Itálie v rámci eurozóny tradičně zaostává, nová opatření tak ekonomice mají zajistit především větší konkurenceschopnost.
Navrhované škrty zítra oznámí také další z ohrožených zemí - Španělsko. Tamní vláda hodlá proti vůli odborů zmrazit minimální mzdy. „Hospodářství to nepomůže, zato se ale propadne spotřeba a investice,“ namítá odborový předák UGT Tony Ferrer. Odbory drží v šachu i řeckou vládu. Mezinárodní inspektoři žádají lepší výběr daní, jenže finanční úřady blokují nové a nové stávky. Hospodářský propad navíc nekončí. Stále víc Řeků totiž tráví svátky v jídelnách pro chudé. Jen tamní církev denně nakrmí čtvrt milionu lidí.