Rozpočet už míří na vládu. Ministři ale chtějí dalších 10 miliard

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok rozpočet se schodkem 70 miliard korun. Ministři ale podle informací České televize žádají dalších 10 miliard. Peníze chtějí získat na investice, sociální služby nebo opravy silnic. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že rezervy už nejsou. Prezident Zeman vůči rozpočtu nemá výhrady.

Video Události
video

Rozpočet míří na vládu

Jedna z nejvytíženějších silnic na Kladně patří zároveň mezi ty nejhorší. Hrboly dosahují na několika místech až 40 centimetrů. Letos má kraj v rozpočtu ale peníze jen na ty nejnutnější opravy. Na příští rok je tak sice naplánovaná kompletní rekonstrukce této silnice, pokud však kraj peníze nedostane, zůstane jen u provizorní opravy.

Kraje o víkendu prosadily, že ministři a poslanci za ČSSD musí udělat maximum, aby peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd do regionů doputovaly.

„Na nich se odehrává nejvíc dopravních výkonů v zemi, kraje nemají žádný příjem ze spotřební daně ani z pohonných hmot,“ zdůrazňuje šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). Podle Andreje Babiše ale kraje dostanou peněz dost. Stoupne jim podíl na rozpočtovém určení daní, a nejen to. „Kraje hlavně mlží. Dostanou mimo rozpočtového určení daní, které je 3,5 miliardy korun, 4,5 miliardy navíc v rámci lepšího výběru daní,“ říká vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Rozpočet počítá s deficitem 70 miliard. V dalších letech se má postupně snižovat. Podle opozice však málo. „Při tomto růstu ekonomiky je 70miliardový deficit nezodpovědné rozhazování,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

Na vládě se tak odehraje souboj o to, zda ještě nějaké peníze v rozpočtu ministr financí najde a komu je pošle. „Já bych rád od všech ministrů slyšel, jak jsou spokojeni, kde ještě zůstává problém,“ dodává premiér Sobotka.

Video Studio ČT24
video

Gregor: Pevně doufám, že se schodek podaří udržet

Náměstek ministra financí Jan Gregor ale uvedl, že jakékoliv další úpravy a navyšování výdajů budou v této chvíli již určitě znamenat potřebu ušetřit výdaje na jiných položkách. „Tradičně se snažíme tlačit na to, aby resorty šetřily v provozních výdajích, i když je pravda, že resorty nakumulovaly během let svou vnitřní zadluženost. Takže jde o kombinaci snahy šetření v provozu a odstraňování těchto dluhů," upřesňuje Gregor.

Kdo chce ještě přidat

Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, výdaje vzrostly o zhruba 16 miliard korun na 1,155 bilionu korun. Většině úřadů proti červnovému návrhu výdaje bez peněz z EU a dalších mechanismů na příští rok MF zvýšilo. Včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů by měly být výdaje rozpočtu příští rok 1,249 bilionu korun a příjmy 1,179 bilionu korun.

Vládu ještě přitom čekají diskuse o výdajích jednotlivých kapitol. Například ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) by chtěl na středečním jednání vlády do rozpočtu svého resortu na příští rok získat ještě několik stovek milionů korun. Peníze potřebuje zejména na projekty, které dříve financovala EU. V případě ministerstva kultury návrh počítá s 11,3 miliardy korun. Ministr Daniel Herman (KDU-ČSL) by ovšem chtěl zhruba 12 miliard korun. Rovněž ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) by chtěl pro příští rok navíc 1,2 miliardy korun na investice. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) žádá 1,3 miliardy korun na spolufinancování evropských projektů, startovní byty a podporu cestovního ruchu. Ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) požaduje až 100 milionů na sociální inkluzi. 

„Jednal jsem s ministry, jestli tam není možnost získat ještě peníze ze státních firem. Takže počítáme, že od vojenských lesů dostaneme ještě několik stovek milionů.“ 

Andrej Babiš

ministr financí (ANO)

Požadavky na něho má i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Chce například vyjednat desetiprocentní zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně a mentálně postižené. „Těmto rodinám bychom opravdu měli pomoci, a proto chci, aby to zvýšení bylo co největší,“ říká Michaela Marksová.

Lidé s lehkou závislostí by si podle návrhu ministryně polepšili o 80 korun měsíčně, ti úplně závislí na svých blízkých nebo na asistentech pak o dvanáct stovek. Desetiprocentní růst příspěvku by vyšel zhruba na miliardu korun. Jako variantu navrhuje Michaela Marksová zvýšení o pět procent. Ministr financí je o tom ochotný jednat. „Tam je otázkou, jaké jsou priority, a vláda si to musí říct,“ říká Babiš.

Poslanci nezvýšili příspěvek na péči od roku 2007, kdy ho stát zavedl. Naopak, v roce 2011 tehdejší Nečasova vláda v rámci škrtů prosadila snížení příspěvku postiženým s lehkou závislostí z dvou tisíc na osm set.

Rozpočet je zásadním tématem i pro prezidenta Miloše Zemana. Ten se na jednání vlády ohledně rozpočtu chystá. Podle vyjádření, které poskytl České televizi, ale s navrženým rozpočtem problém nemá.

„Splňuje moje podmínky a souhlasím s navrženým deficitem 70 mld. korun, který by se neměl v podmínkách růstu uměle nafukovat.“ 

Miloš Zeman

prezident

V rozpočtu, tak jak je nyní navržen, se podle náměstka ministra financí Jana Gregora počítá i s určitou rezervou na problémy spojené se současnou migrační krizí. „Vnitřní bezpečnost státu je priorita vlády, která byla reflektována částečně v tom původním návrhu a i v tom upraveném návrhu ministerstva financí ze srpna tam byla přidána více než jedna miliarda korun. Pokud by se migrační krize horšila, jsme připraveni to v průběhu roku přehodnotit,“ upřesnil Gregor.

Rozpočet ale zítra kabinet neuzavře. Jednat o možných přesunech bude ještě koaliční rada i tripartita. Pak teprve bude vláda hlasovat. Pravděpodobně tak k jeho schválení nedojde dříve než na konci září, jak uvedl ministr financí Andrej Babiš.