Stavebnictví táhnou hlavně zakázky železnice

Rozkopané silnice, zpoždění vlaků nebo uzavírky cest - v letošním roce čím dál častější obrázek. Do dopravní infrastruktury šlo za prvních osm měsíců roku o 40 procent peněz víc, než tomu bylo za stejné období loni. A největší část připadla na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Na výstavbu nebo opravu nových tratí šla bezmála pětina všech peněz, které zamířily do stavebnictví. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovala inženýrská a poradenská společnost ÚRS Praha.

„Výstavba železnic je z hlediska zadavatele jednodušší, protože většinou staví na svém pozemku, nepotřebuje nové územní řízení, není potřeba vykupovat pozemky a podobně. U dálnic jsou samozřejmě problémy větší, protože se léta zanedbala projektová příprava,“ uvedl ředitel ÚRS Praha František Glazar.

Od začátku roku získali čeští stavaři 4 198 nových zakázek za celkem 92,47 miliardy korun. To je o pět procent víc než o rok dřív. Oproti loňskému roku se ale změnilo složení zakázek, české firmy dostávají více zakázek za nižší sumu. Financovány jsou pak nejčastěji z evropských peněz.

Video Ve stavebnictví vedou železniční zakázky
video

Ve stavebnictví vedou železniční zakázky

A právě snaha dočerpat evropské peníze v rámci programového období 2007 až 2014 statistiku vylepšuje. Letošní rok je poslední, kdy lze tyto peníze čerpat. „Projekty spolufinancované, respektive navržené na spolufinancování z fondů EU se týkaly 2 248 zakázek v hodnotě 57,72 miliardy korun. To je 53,5 procenta z počtu a 62,4 procenta z celkového objemu,“ uvedl ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Zdeněk Kunc.

Celkem osm letos zadaných zakázek přesáhlo miliardovou hranici. Největší byla dostavba úseku D1 z Přerova do Lipníku nad Bečvou, kterou s nabídkovou cenou 3,288 miliardy korun získala Skanska.

A co příští rok?

„Současný růst stavební produkce pro veřejný sektor je realizován převážné na zakázkách zadaných v roce 2014, kdy v meziročním srovnání s rokem 2013 stoupla celková hodnota zadaných zakázek o 28,2 procenta, což je v absolutním vyjádření o 31,3 miliardy korun,“ upozornil Kunc a dodal, že nepříznivým signálem pro vývoj stavební poptávky po roce 2015 jsou data o nově vypsaných veřejných stavebních zakázkách.

„Pro letošek vypadá ten obrázek pozitivně, ale pro příští rok můžeme počítat s tím, že poklesnou veřejné investice s tím, jak končí programovací období pro fondy EU.“

Michal Brožka

hlavní analytik Raiffeisenbank

Hodnota nově vypsaných zakázek za prvních osm měsíců roku 2015 meziročně klesla o 31,3 procenta, z toho u zakázek na pozemní stavby o 48,3 procenta a u zakázek na inženýrské stavby o 24,2 procenta. Podle Kunce to způsobil hlavně úbytek nových zakázek spolufinancovaných z fondů EU kvůli přechodu na nové programové období.