O minimální mzdě možná nebudou rozhodovat politici, ale ekonomika

Politici by mohli přijít o možnost rozhodovat o zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelské svazy navrhují, aby se do budoucna měnila automaticky podle výkonu ekonomiky, píšou Hospodářské noviny. Proti není v zásadě ministerstvo práce, ani odbory. Hospodářská komora prosazuje změnu už od roku 2017, podle ministerstva je to ale reálné až od pozdějšího data.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Alžběta Jungrová

Teprve před několika dny kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) zvýšil minimální mzdu o 700 korun na 9900. Spokojeny ale nebyly s tímto krokem ani odbory, ani zaměstnavatelé. Jedni chtěli víc, druzí méně.

„Nesouhlasíme se skokovým zvyšováním minimální mzdy politickými rozhodnutími vlády. Pojďme ale jednat o tom, že by se její výše odvíjela od výkonu ekonomiky.“

Jan Zikeš

vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
Video Marksová: Vůči změnám minimální mzdy jsem velmi skeptická
video

Marksová: Vůči změnám minimální mzdy jsem velmi skeptická

Marksová: Vůči změnám minimální mzdy jsem velmi skeptická

Zikeš: Jsme proti skokovému zvyšování minimální mzdy

Minčič: Mělo by se to poměřovat spíš s mediánem než průměrnou mzdou

Středula: Česká minimální mzda patří k těm nejnižším

Ekonom Marek: Minimální mzda v ČR se blíží průměru v OECD

Takové diskuse by ale mohly do budoucna skončit, protože Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů podle deníku navrhuje, aby minimální mzda už nebyla v rukou politiků. S odpolitizováním minimální mzdy souhlasí také Hospodářská komora (HK), která navrhuje, aby byla určována mediánem mezd, tak jako ve Velké Británii. 

„To, že by se to mělo poměřovat spíše s mediánem mezd než s průměrnou mzdou, souvisí s tím, že daleko významnější charakteristikou je ta nejčetnější mzda než mzda průměrná. A téměř dvě třetiny zaměstnanců pobírají mzdu, která je nižší, než průměr,“ uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK Ladislav Minčič. 

„Teoreticky je možné uvažovat o nějaké formě indexace, ale prakticky si myslím, že postačuje současný systém. Podle mě je to reakce na poměrně rychlé zvyšování minimální mzdy v poslední době a obavy z toho, aby tento rychlý růst nepokračoval. Už jsme se přiblížili průměru zemí OECD.“

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Marksová: Jsem velmi skeptická

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) připustila, že se o tomto kroku skutečně chystá debata mezi politickými špičkami. Zároveň ale dodala, že by měla vláda kontrolovat minimální mzdu do té doby, než dosáhne 40 procent průměrné mzdy. „A i potom mám o tom návrhu velké pochybnosti, protože ta kritéria, podle kterých by to mohlo být posuzováno, jsou velmi různorodá. Podle mého názoru je těžké z nich vybrat. A já se domnívám, že je lepší, když to zůstane v rukou vlády,“ dodala ministryně. 

Podnikatelé přitom navrhují oproštění minimální mzdy od politiky už od ledna 2017 – do té doby ale oněch 40 procent nejspíš nedosáhne. Jako pravděpodobnější se proto jeví rok 2018. S dosažením hranice 40 procent průměrné mzdy ostatně souhlasí také šéf odborů Josef Středula.