Minimální mzda vzroste o 700 korun

Minimální mzda se od ledna zvedne o 700 korun na 9900 korun. O nárůstu o 7,6 procenta rozhodla vláda. Stoupne také minimální mzda pro zdravotně postižené, která se navýší o 1300 korun na 9300. Už dříve  jednala o minimální mzdě i tripartita - podle odborů je navýšení malé, podle zaměstnavatelů naopak velké.

O minimální mzdě jednala opakovaně tripartita, na částce se ale nedohodla. Odboráři požadovali přidání o tisícikorunu, zaměstnavatelé navrhovali 500 korun. Lidovci proto původně navrhovali materiál z jednání stáhnout a vrátit k projednání tripartitě, ke stažení ale nakonec nedošlo.

„Vzhledem k akutuálnímu vývoji ekonomiky to není nesnesitelná zátěž, ale nelze paušalizovat, pro některé firmy to může být komplikací, ale pro většinu zvýšení minimální mzdy problém není.“

David Marek

hlavní ekonom Deloitte

„Vláda svými kroky zlepšuje nejen situaci zaměstnanců, ale rovněž napravuje pochybení předchozích pravicových vlád, které zvýšení minimální mzdy dlouhodobě blokovaly a v důsledku toho má naše země stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU,“ uvedl ke kroku kabinetu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Aktuální poměr průměrné a minimální mzdy po schváleném zvýšení by se měl posunout ke zhruba 36 procentům. Přičemž průměr vyspělých zemí, respektive OECD, je ještě o něco vyšší, asi 38 procent a řada vyspělých zemí má tento parametr ještě výše a přitom mají stále poměrně nízkou nezaměstnanost, konstatuje hlavní ekonom Deoiotte David Marek. Myslí si, že zvýšení totoho poměru proto negativně neovlivní český trh práce. „Naopak pomůže posílít aspekty,které se od minimální mzdy očekávají, tedy například zvýšit motivaci pro nízkopříjmové zaměsnatnce, aby zůstali v práci místo čerpání sociálních dávek,“ dodává.

Michaela Marksová a Bohuslav Sobotka

Michaela Marksová

ministryně práce a sociálních věcí

„ČR patří dlouhodobě k zemím s nejnižší minimální mzdou v Evropě. Jsem velmi ráda, že tato vláda zvyšuje minimální mzdu již podruhé.“

Michaela Marksová

ministryně práce a sociálních věcí

Ministryně také vyzdvihla, že kabinet po několika letech zvedl minimální mzdu pro zaměstnance s invalidním důchodem. Minimální mzda zdravotně postižených je zatím 8000 korun, tedy 48,10 korun na hodinu. Podle vládního plánu prosazování rovných příležitostí pro lidi s handicapem by se minimální mzda zdravých a postižených měla úplně srovnat. Původně to mělo být od příštího roku, kabinet termín ale odsunul na leden 2017.

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25 306 korun, dvě pětiny odpovídají 10 122 korun.

Odbory požadují víc

 Odbory přidání vítají, s částkou 700 korun ale spokojeny nejsou. „Očekávali bychom vzhledem k pozitivnímu vývoji ekonomiky větší dynamiku růstu minimální mzdy,“ uvedl Středula. 

Podle Středuly by vyšší zvýšení nemělo žádné negativní dopady na zaměstnavatele. Míní, že se při dosavadním tempu přidávání nejnižší výdělek ke 40 procentům průměrné mzdy do konce volebního období nejspíš nedostane a vláda by měla voličům vysvětlit, proč svůj závazek ze svého programu nedodržela.

Video Události: Minimální mzda bude od ledna 9900 korun
video

Události: Minimální mzda bude od ledna 9900 korun

Události: Minimální mzda bude od ledna 9900 korun

Ekonomika ČT24: Odpovídá zvýšení o 700 hospodářskému růstu?

Rafaj: Měla by se vést diskuse o koeficientech určujících minimální mzdu

Dlouhý: Skokové navyšování minimální mzdy bude mít negativní dopady

Marek: Vývoj ekonomiky umožňuje zvýšit tento parametr

Zaměstnavatelé protestují

Svaz průmyslu a dopravy však nepovažuje zvýšení minimální mzdy o 700 korun za optimální krok. Nepříznivě podle něj pocítí rozhodnutí některá odvětví, například kožedělný či textilní průmysl či podnikání v bezpečnostních službách. Zvýšení minimální mzdy se projeví v tlaku na zvyšování mezd ve vyšších tarifních třídách v době, kdy ještě ne všechny firmy jsou v dobré kondici, uvedl svaz.

„Nečekal bych negativní dopady do nezaměstnanosti, firemních financí ani investičních plánů firem. Pokud jsou nespokojené jak odbory, tak zaměstnanavatelé, tak se asi našel správný kompromis.“

David Marek

hlavní ekonom Deloitte

V průzkumu Hospodářské komory se proti tomuto zvýšení vyslovilo téměř 70 procent členských firem. Nejvíce se obávají toho, že zvýšení mzdových nákladů ohrozí konkurenceschopnost firem. „Vedle obavy o konkurenceschopnost firmy podnikatelé varují, že firma bude důsledkem navýšení minimální mzdy nucena snižovat i ostatní náklady, jako třeba na zaměstnanecké benefity. Podle zaměstnavatelů může dojít i k propuštění některých zaměstnanců a jejich nahrazení třeba stroji, což se často týká právě pracovníků s nejnižšími platy či ukončení některých činností firmy," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Minimální mzda by neměla být předvolebním slibem

Svaz průmyslu volá po nastavení koeficientu, který jednou provždy vyloučí, že minimální mzda bude tématem na předvolebních billboardech. „Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné a budou se umět na změnu připravit," upozornil viceprezident svazu Jan Rafaj.

Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

„Světem obchází strašidlo minimální mzdy. Nejsme jediná země, která ji zvyšuje, která ji zvyšuje rychle. Je to důsledek reakce politiků na světovou krizi. Myslím si, že to je špatně.“

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Někteří analytici však souhlasí, že růst minimální mzdy v příštím roce nekoresponduje s celkovým mzdovým vývojem v české ekonomice. Skokové navýšení minimální mzdy je napříkla podle analytika skupiny Roklen Lukáše Kovandy zátěží nejen pro zaměstnavatele, ale i pro celou ekonomiku.

Přidání o 700 korun by mělo podle autorů návrhu firmy v příštím roce stát 1,6 miliardy navíc. Ve veřejném sektoru by to mělo být asi 439 milionů. Do sociálního pojištění by díky přidání mohlo přitéct dalších 470 milionů, do zdravotního zhruba 200 milionů.

Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva práce je tak o 1713 korun nižší než hranice příjmové chudoby a až o 2845 korun nižší než suma životního minima a stanovených částek pro dávky na bydlení.