Českým malým firmám se otevírají dveře k dalším miliardám

Tuzemské firmy budou moci v příštích dvou letech poprvé využít prostředky z Junckerova balíčku. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) se dohodla s Evropským investičním fondem na další podpoře malého a středního podnikání v ČR. Dohoda umožní čerpat českým podnikatelům úvěry v celkové výši 4,4 miliardy korun. Pomocí záruk za úvěry tak podpoří půjčky pro až 1500 malých a středních firem, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

ČMZRB bude poskytovat záruky za investiční úvěry a úvěry na pořízení zásob až do výše 4,1 milionu korun.

„Podmínkou je, aby žadatel o záruku spadal do kategorie malého podnikatele s méně než 50 zaměstnanci. Ručení za investiční úvěry bude poskytováno na dobu až osmi let, za provozní úvěry až šest let.“

František Kotrba

mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu

Dohoda umožní v letech 2015 až 2017 podpořit větší množství projektů, než se stávajícími zdroji rozvojové banky. Uvedených 4,4 miliardy korun je o třetinu víc, než by mohla poskytnout ČMZRB z vlastních zdrojů, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). V posledním půlroce prostřednictvím národního programu Záruka vyhlášeného resortem průmyslu a ČMZRB byly zaručeny úvěry v částce přes pět miliard korun.

„Bude to pro firmy do 50 zaměstnanců a to je rozhodně dobré, protože ty se potýkají s největším problémem při čerpání investičních úvěrů. V podstatě jde o to, že firmy mohou čerpat úvěry od svých komerčních bank a mohou využít částečnou záruku ČMRZB, což znamená, že se bude čerpat o něco lépe, banky budou vstřícnější k financování.“

Karel Havlíček

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků

Podle Havlíčka je nesmírně důležité to, že firmy budou moci čerpat přímé investiční úvěry, protože právě malé firmy mají problém s jejich krátkými splatnostmi. “Banky po nich často chtějí, aby zaplatily investiční úvěry do tří čtyř let, což je při vynucených investicích nebo rekonstrukci kotelny příliš krátká doba,“ dodává.  Navíc podle něho už nyní má ČMZRB výrazně větší poptávku, než je nabídka, a to vzhledem k tomu, co má k dispozici z národních prostředků, které umožňují realizovat záruky. „Pokud nedojde k další dotaci ze strany státu, bude muset přibrzdit,“ říká Havlíček. Proto je podle něho Junckerův balíček krokem správným směrem.

Firmy, které o záruky za úvěr požádají, musí splňovat podle ředitele sekce fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu Petra Očka jednoduché parametry. „Žádat mohou firmy do 50 zaměstnanců, v případě sociálních podnikatelů až do 250 zaměstnanců, musí splňovat obory činností, které jsou však široce vymezené. Je to prakticky celý zpracovatelský průmysl i obchodní firmy a důležité je, že musí mít projekt, na který lze poskytnout úvěr,“ vysvětluje. 

Video Ekonomika ČT24
video

Junckerův balíček přináší zvýhodněné úvěry pro malé firmy

Co se stane, když firmy nebudou schopny úvěr u své banky splatit? 

„Jedná se o záruční program, smyslem je zaručit úvěry a v případě nesplácení ze strany podniku riziko přebírá ČMZRB do výše 70, někde až 80 procent a Evropský investiční fond se spolupodílí na krytí rizika. Pokud není úvěr splácen, fond přispěje, nicméně poté dochází k vymáhání prostředků od toho podniku.“

Petr Očko

ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu
Video Studio ČT24
video

Havlíček: Pro firmy je důležité, že budou moci čerpat přímé investiční úvěry

Investiční plán Evropské komise Jeana-Claudea Junckera je určen především pro projekty soukromých firem. Páteří tzv. Junckerova balíčku je nový Evropský fond strategických investic (EFSI). Tvořit ho má zpočátku celkem 21 miliard eur, z toho pět miliard z peněz Evropské investiční banky (EIB) a 16 miliard ve formě záruk evropského rozpočtu.

EFSI má pomoci v příštích třech letech přilákat do evropské ekonomiky ze soukromých a veřejných investic až 315 miliard eur (8,6 bilionu korun). Nedávná hospodářská krize způsobila totiž prudký pokles investic v celé Evropě. Nový fond by tak měl na evropské úrovni pomoci tento negativní trend zvrátit a oživit ekonomiku. Komise prosazuje u tohoto úsilí tři hlavní přístupy - strukturální reformy, daňovou odpovědnost a investice.