Jednání euroskupiny: Ve hře je pozastavení členství Řecka v eurozóně

Brusel - Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem o novém záchranném programu pro Řecko bylo přerušeno. Ministři se znovu sejdou v neděli dopoledne. Už před setkáním bylo patrné, jak hluboce poslední vývoj poškodil důvěru eurozóny vůči řeckým partnerům. Německé ministerstvo financí jako jednu z možností dalšího postupu navrhuje podle médií a některých zdrojů pětileté pozastavení členství Řecka v eurozóně. Také Finsko má zřejmě nynější řecké sliby za nedostatečné.
Pierre Moscovici, Alexander Stubb a Jeroen Dijsselbloem
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Wiktor Dabkowski

Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem o novém záchranném programu pro Řecko bylo okolo půlnoci bez závěru přerušeno. Na Twitteru to oznámil finský ministr Alexander Stubb. Šéfové státních pokladen zemí eurozóny se znovu sejdou v neděli dopoledne v 11:00 SELČ, uvedl při odchodu šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Ministerská schůzka v Bruselu trvala více než osm hodin. Čekalo se rozhodnutí, zda nové řecké reformní sliby jsou dostatečné a umožňují začít rozhovory o novém záchranném programu pro zadluženou zemi. Na nedělní odpoledne je naplánováno mimořádné jednání premiérů a prezidentů eurozóny a na podvečer summit celé Evropské unie.

Podle nizozemského ministra Dijsselbloema šla sobotní debata do hloubky, hovořilo se o finančních otázkách, ale také o problému důvěryhodnosti slibů řecké vlády: „Je to velmi složité, ale práce pokračuje. To je vše, co mohu říci.“

Podmínkou jsou věrohodné reformy

Výše programu nové finanční pomoci, o kterou Řecko usiluje, dostala jasnější obrysy. Jedná se o částku přibližně 74 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Uvedla to Evropská komise v podkladech k probíhajícímu zasedání euroskupiny. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje tuto sumu ještě o čtyři miliardy eur vyšší.

Video Jednání euroskupiny skončilo bez výsledku
video

Jednání euroskupiny skončilo bez výsledku

Jednání euroskupiny skončilo bez výsledku

z8, 12.7.2015

Události: jednání ministrů euroskupiny o řecké krizi

Udržitelnost řeckého dluhu se podle komise v posledních měsících kvůli počínání krajně levicové vlády podstatně zhoršila a bude zřejmě nutné ji obnovit odkladem splátek dluhů. Podmínkou pro takové řešení je ale uskutečňování „dalekosáhlého a věrohodného reformního programu“, k němuž se musí Atény důrazně hlásit, uvedla komise.

  • Trojice věřitelských institucí, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, nejnovější řecké návrhy reforem s výhradami ministrům doporučila jako základ pro jednání.

Při příchodu na setkání euroskupiny, která má diskutovat o novém programu pomoci pro Řecko, se ministři financí jednotlivých zemí ve svých prohlášeních shodli na důležitosti toho, aby proklamované reformy od kabinetu Alexise Tsiprase putovaly bezodkladně v podobě návrhů zákonů do řeckého parlamentu k jejich projednání.

Wolfgang Schäuble
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Wiktor Dabkowski

Poznámky ministrů nicméně dávají znát, že jejich důvěra v Řecko jako spolehlivého partnera je hluboce otřesena. Explicitně to dal podle očekávání najevo německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který zdůraznil, že důvěra byla zničena „neuvěřitelným způsobem“. „Nebudeme akceptovat propočty, které nemají reálný základ,“ dodal Schäuble.

Pozastavení členství Řecka v eurozóně

Z jeho pera údajně pochází dva alternativní návrhy dalšího postupu včetně myšlenky pětiletého pozastavení členství Řecka v eurozóně. Podle prvního scénáře by Atény své návrhy urychleně vylepšily a do fondu, z něhož by se splácel řecký dluh, by přesunuly řecký majetek v hodnotě 50 miliard eur (1,35 bilionu Kč).

Druhý plán navrhuje, aby si Řecko vzalo „timeout“, kdy by na nejméně pět let přerušilo členství v eurozóně a během té doby by restrukturalizovalo svůj dluh. Napsal to list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) a podle agentury AFP to řekl i jeden ze zdrojů na jednání ministrů financí eurozóny v Bruselu.

Řecký činitel, který se rozhovorů účastní, ale agentuře Reuters řekl, že německý ministr financí Schäuble na jednání nic takového nepředložil. Německá agentura DPA později večer uvedla, že podle jejích informací byl nápad odsouhlasen německou kancléřkou Angelou Merkelovou i lídrem SPD Sigmarem Gabrielem. Existuje také písemná verze návrhu, napsal na Twitteru zpravodaj německé televizní stanice ZDF Stefan Leifert.

Finové pro řecký odchod z eurozóny

Zdá se, že řecké návrhy Německu nestačí a podobně tvrdý postoj zaujímají i další státy, kupříkladu Finsko. Klíčový výbor finského parlamentu údajně nařídil ministru financí Alexandru Stubbovi, aby vyjednával o odchodu Řecka z eurozóny. Uvedla to večer finská veřejnoprávní televize YLE. Parlament to nepotvrdil a Stubb už odpoledne uvedl, že nemá právo zveřejnit mandát, který mu výbor dal.

Podle finské televize vystoupila euroskeptická Strana Finů s požadavkem, aby se Finsko postavilo proti novému plánu pomoci Řecku a aby podpořilo odchod Atén z měnové unie. Strana podle zdroje pohrozila, že jinak opustí vládní koalici.

„Důvěra je zásadní prvek“

Německo, Finsko a další země odmítají debatu o snížení řeckého dluhu. Jiné země, včetně Francie, ale dávají najevo, že je čas otázku otevřít. Podle šéfa euroskupiny Dijsselbloema trvá kritika některých částí řeckého reformního menu. Své návrhy předložila vláda premiéra Tsiprase ve čtvrtek, v noci na sobotu je potvrdil i řecký parlament.

„Není to otázka slov. Ale programu, který bude krok po kroku realizován,“ míní maltský ministr Edward Scicluna. Podle jeho irského kolegy Michaela Noonana či rakouského ministra Hanse Jörga Schellinga by důvěru podpořilo, kdyby řecký parlament začal v příštích dvou týdnech skutečně schvalovat řeckou vládou předložená reformní opatření. Podobně vidí věc šéf lucemburských financí Pierre Gramegna. „Jde o to, aby se plány řecké vlády co nejdříve promítly do návrhů zákonů a o nich se brzy hlasovalo,“ konstatoval Gramegna.

Video Zpravodaj ČT: Šedesát procent Řeků podporuje nový plán
video

Zpravodaj ČT: Šedesát procent Řeků podporuje nový plán

Zpravodaj ČT: Šedesát procent Řeků podporuje nový plán

Zpr. 17:00, 11.7.2015

Řecký parlament schválil návrh reforem

Mnozí z účastníků euroskupiny, například Dijsselbloemův kolega, nizozemský státní tajemník Eric Wiebes, také poukazovali na to, že aténská vláda předložila návrhy do značné míry podobné těm, které řečtí občané ani ne před týdnem razantně odmítli v referendu.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem: „Otázka důvěry je zásadní věc. Můžeme řecké vládě věřit, že skutečně udělá, co slibuje?“


„Máme na stole opatření, která byla před šesti dny označována za požadavky teroristů a vyděračů,“ řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír. Nominální odpis řeckého dluhu podle něj nepřichází v úvahu. Proti jsou i pobaltské státy či Portugalsko, které samy musely doma zavést tvrdá úsporná opatření a politiku škrtů.

Naopak eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Pierre Moscovici připustil možnost debaty o otázce řeckého dluhu. Podle jeho kolegy, místopředsedy Evropské komise pro euro Valdise Dombrovskise, noční hlasování v řeckém parlamentu ukázalo, že vláda má k prosazení reforem potřebnou většinu.

Podle Michaela Noonana z Irska referendum a jeho „ne“ původním návrhům mezinárodních věřitelů sice pro Tsiprasovu vládu znamenalo politické vítězství, hospodářsky však bylo katastrofou, která poškodila bankovní systém i ekonomiku. „Důvěra je zásadní prvek, pokud chceme dospět k celkovému řešení,“ míní francouzský ministr Michel Sapin. Také on apeloval na to, aby potřebné kroky začal řecký parlament schvalovat co nejdříve.

Příběh řecké krize

Potápějící se ŘeckoŘecko požádalo o finanční pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.

Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur nicméně pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur.

Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout, či nepřijmout věřitelské návrhy reforemVýsledek referenda byl NE. Paradoxní ale je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.

Dalším a zřejmě už definitivním datem na uzavření dohody bude 20. červenec. Atény musejí totiž do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). A v případě nesplacení ani tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným.

Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu. Ve vztahu k HDP je dluh Řecka druhý nejvyšší na světě za Japonskem.