Resort kultury dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. Částečný úspěch tak slaví další z ministrů. Více spokojený by sice šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl, kdyby konečná suma peněz pro rok 2016 „oscilovala kolem 12 miliard korun“. Nicméně věří, že suma ještě není konečná. Stejně tak jako další šéfové resortů, kteří jednali s ministrem financí o navýšení svých rozpočtů již o několik dní dříve. Vláda zároveň také absolvovala první kolečko jednání se sociálními partnery o rozpočtu na příští rok. Letos dříve než bývalo zvykem.
Bitva o rozpočet pokračuje, tentokrát bodovala kultura
GALERIE
videogallery_549356
„Prioritou resortu je platová stabilizace. Jedním z témat vyjednávání proto bylo navýšení platů v příspěvkových organizacích, které jsou hluboko pod celostátním průměrem. Dnes jsme se domluvili o minimálním navýšení v této položce o 70 milionů, což u některých příspěvkových organizací znamená navýšení až o sedm procent,“ říká Herman. Platy státních zaměstnanců v kultuře jsou velmi nízké, loni v listopadu, respektive letos v lednu se dočkali zvýšení o čtyři procenta. V Národní galerii například předtím průměrný plat činil 18 500 korun; kurátor s dvacetiletou praxí loni bral 21 665 korun.
Zkrátka nepřijde ani film. „Systémově jsme vyřešili podporu kinematografie, jak českého filmu, tak filmových pobídek, ve výši bezmála půl miliardy korun,“ řekl Herman. V půl miliardě je doplnění o 300 milionů na pobídky a 180 na tvorbu českých filmů. Celkem by tedy rozpočet na příští rok měl zahrnovat 800 milionů na pobídky a 400 milionů pro Státní fond kinematografie. Podle Hermana se zároveň zvýšily i peníze na investice, ministerstvo kultury má pod sebou financování rekonstrukce Klementina či Národního muzea. Připravují se nové projekty pro čerpání evropských peněz, kde se vyžaduje spoluúčast státu. „Třeba jen Národní památkový ústav už má připraveny projekty za tři miliardy,“ dodává ministr.
- Vyjednávání o rozpočtu budou pokračovat. „Pan ministr mi řekl, že my musíme připravit podrobný návrh našeho rozpočtu a podle toho budeme se v dalších etapách jednání zaměřovat na oblast živého umění a památkové péče. To bude ještě během prázdnin,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman.
Výdaje na kulturu podrobněji
Programové prohlášení vlády slibuje, že výdaje na kulturu v roce 2017 dosáhnou dlouho slibovaného jednoho procenta státního rozpočtu. Kulturu přitom vládní materiály definují jako veřejnou službu a jednoprocentní podíl na státním rozpočtu má zahrnovat výdaje bez peněz na církve. Ty jsou výraznou položkou v rozpočtu ministerstva kultury, roční splátka finanční náhrady v rámci restitucí a příspěvky na činnost registrovaných církví činí celkem 3,5 miliardy korun.
Letos podíl výdajů na kulturu na státním rozpočtu činí asi 0,61 procenta. Pokud se plán přibližování má plnit, musel by Herman mít příští rok k dispozici 12,8 miliardy korun, dostal by se tak po odečtení výdajů na církve na 0,79 procenta státního rozpočtu. V roce 2017 by musely výdaje resortu dosáhnout 15,4 miliardy - a ministerstvo kultury by bylo na 0,99 procenta státního rozpočtu.
Babiš: rozpočet je transparentní, ambiciózní a dobrý
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhuje pro příští rok schodek 70 miliard korun, v dalším roce 60 miliard a v roce 2018 pak 50 miliard. Babiš přitom v návrhu rozpočtu na příští rok počítal s tím, že zhruba polovina ministerstev a úřadů bude muset šetřit, protože oproti letošku dostanou méně peněz. Některým ministrům se však podařilo část prostředků pro své resorty již získat zpět.
- "Náš cíl musí být vyrovnaný rozpočet. Vzor je Německo. Musíme stabilizovat náš dluh a nesmíme navyšovat zadlužení," zdůrazňuje ministr financí Andrej Babiš.
Rozpočet 2015/2016
Co si vyjednala jednotlivá ministerstva
Po pátečním jednání s ministrem financí má přislíbené 2,6 miliardy korun například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. O další peníze chce ještě požádat na jednání, které se uskuteční 12. srpna. Až šest miliard korun navíc by mohl do fondu dopravní infrastruktury získat také šéf resortu dopravy Dan Ťok. Tři už slíbené dostal, o dalších třech miliardách by se mělo jednat v polovině srpna. Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy. Několik stovek milionů získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI). Podrobněji o požadavcích ministerstev čtěte zde.
Navržený rozpočet považuje ministr financí Babiš za „transparentní, ambiciózní a taky velice dobrý.“ Podle něj návrh ekonomiku „neškrtí“, cílem je dosáhnout nulového schodku. Babiš řekl, že Česko má v EU jeden z nejvyšších hospodářských růstů a jednu z nejnižších nezaměstnaností, dluh se daří snižovat.
Odbory by raději rozpočtový deficit vyšší
Podle odborů by naopak deficit mohl být i vyšší. „Rozpočet je ve svém důsledku vlastně restriktivní,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj peníze sice jsou, ale není možné je proinvestovat - investice brzdí „zejména zákony z minulosti“. „Například špatný zákon o zadávání veřejných zakázek nebo o dopadech na životní prostředí, problematika ÚOHS nebo stavební zákon. Takže i když budou požadavky na státní rozpočet třeba ve výši 70 miliard, hrozí, že to nebudeme moci profinancovat a výsledek je pak restrikce rozpočtu, která je dána zákonným prostředím. A to nás znervózňuje, protože my tak nemusíme využít pozitivních signálů z ekonomiky a nenastartujeme hospodářský růst,“ varuje Středula.
Odborářům v návrzích rozpočtových parametrů na roky 2017 a 2018 chybí také výdaje na zvýšení odvodů státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané a suma na růst platů.
Podle Babiše však není restriktivní rozpočet, ale český systém. „Bohužel jsme paralyzováni předpisy a zákony i tím, že se od roku 2010 nevykupovaly pozemky a neprojektovaly dálnice,“ uvedl ministr financí. Podotkl, že když se ekonomice daří, nemělo by se rozhazovat, ale také šetřit. Situaci by podle vlády, odborů i zaměstnavatelů měly zlepšit novely stavebního zákona a o veřejných zakázkách. O jejich přípravě dnes tripartita diskutovala.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu v letech 2015 až 2018 (v mld. Kč)
Zaměstnavatelé jsou s návrhem rozpočtu docela spokojení
Zaměstnavatelé Andreje Babiše podporují, mají ale také výhrady. „Deficit 70 miliard v době růstu je racionální, a to i z toho pohledu, že jsme v letech 2010 až 2013 zanedbali infrastrukturu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zaměstnavatelé požadují do zářijového jednání od ministerstva financí dvě tabulky. První z nich by měla obsahovat seznam investic do růstu a konkurenceschopnosti v příštích letech, druhá pak shrnutí sociálních výdajů včetně důchodů. Rozpočet by podle Hanáka měl počítat také s několikamiliardovými výdaji na přistěhovaleckou politiku či s podporou českých firem v cizině.
- Novela stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách jsou prioritní zákony. Pokud se do roka a dne nezvládnou, pak je hospodářský růst ohrožen, a tím je pak ohroženo i čerpání peněz nejen ze starého, ale i z nového období," konstatuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Podle šéfa hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je vzhledem k hospodářskému vzestupu „navrhované fiskální úsilí vlády slabé“. Očištěné saldo ani za tři roky nedosáhne cíle, jímž je jedno procento HDP. Dlouhý to označil za promarnění období růstu. Reformy zdravotního a důchodového systému se podle něj zastavily, což bude mít v budoucnu nepříznivý dopad.
Vláda má rozpočet dokončit a předat sněmovně do konce září. Rozdíl mezi návrhem ministerstva financí a požadavky resortů se po sérii jednání s ministry podle ministra financí Andreje Babiše snížil z 60 miliard na 38 miliard. Další jednání budou pokračovat v polovině srpna.