Za stavbu domu si lidé připlatí. Stát tiše zavedl nový poplatek

Až stotisícové částky navíc za stavbu rodinného domu musí od 1. dubna podle zjištění ČT platit lidé v některých částech Česka. Týká se to hlavně úrodných oblastí - jižní Moravy nebo Polabí. Stát totiž bez větší pozornosti zavedl poplatek za přeměnu zemědělské půdy na pozemek i pro obytné stavby. Situaci kritizují majitelé dotčených pozemků i Svaz měst a obcí, stát ale ustoupit nechce.

Video Události
video

Téma Událostí: Stavby rodinných domů

Každý den zmizí podle údajů ministerstva životního prostředí pod novými domy necelé dva hektary půdy. Za rok je to v Česku zhruba 600 hektarů, tedy šest kilometrů čtverečních volné krajiny. Stát se proto rozhodl tento trend alespoň zbrzdit. Uchránit chce především úrodné oblasti bohaté na nerosty či vodu.

  • Vladimír Mana (ČSSD), náměstek ministra životního prostředí: "Snahou je, aby se nám nerozšiřovala výstavba do volné krajiny a na cenné zemědělské půdy, ale aby nám zůstala v těch zastavěných územích obcí."

Za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu se u rodinných domů ještě do nedávna neplatilo, od začátku dubna je tomu ale jinak. Cena se počítá pro každý pozemek zvlášť. Rozhodujícím faktorem je třeba kvalita půdy, zdroje nerostného bohatství pod ní či blízkost chráněné oblasti. Cenový rozptyl je pak od pár korun za metr čtvereční až do několika stovek.

Majitelé dotčených pozemků tvrdí, že jim o chystané změně nikdo dopředu neřekl. "Když si teď sečtu, co jsem dal za pozemek a co teď budu dávat za vynětí, tak ta cena už je pro tuto oblast mimo mísu," říká Radim Španihel, který loni koupil pozemek v Poštorné u Břeclavi a vynětí z půdního fondu by ho stálo dalšího čtvrt milionu.

Podle ministerstva jde o extrémní příklad, jenže Svaz měst a obcí už zaznamenal několik dalších podobných situací. "Většinou to ten člověk zjistí v momentě, kdy požádá o stavební povolení a stavební úřad po něm bude chtít toto vynětí. Není to věcí, která by byla okamžikem pěti vteřin zjistitelná," říká Barbora Tomčalová ze Svazu měst a obcí ČR.

Češi rádi staví svépomocí

Stále více Čechů také kvůli finančním úsporám staví své rodinné domy svépomocí. V posledních letech počet takových staveb vzrostl každým rokem zhruba o pětinu, jen vloni jich bylo něco přes šest tisíc. Ve srovnání s domem na klíč je stavba vlastními rukama levnější zhruba o třetinu. Pokud se lidé například rozhodnou postavit dům o rozloze 150 metrů čtverečních, ušetřit mohou až milion a půl.

Velmi dobře se dá ušetřit při budování základů nebo zdění pomocí broušených cihel. Naopak na takové práce jako jsou topení, střecha, elektroinstialace a vodoinstalace je určitě vhodné si najmout profesionály. Výstavba se ale neobejde bez kvalitního stavebního dozoru. Právě ten by měl být schopen odhalit případné chyby a upozornit na nedostatky rodinného domu.

Pořád je ale mnoho lidí, kteří si dům kupují přímo od developera. Nejvíc takových investorů je v hlavním městě. Cena domu však není závislá jen na stavbě svépomocí, důležitou roli hraje i místo. Nejvíc peněz musí počítat v Praze, naopak na Plzeňsku, Ústecku, Královéhradecku a v kraji Vysočina je to nejméně.

  • Milan Jankovský, mluvčí developerské společnosti Central Group: "V Praze a nejbližším okolí tvoří velkou část nákladů na výstavbu rodinných domů právě cena pozemku, kterých je v Praze nedostatek. Tím, že developer staví zpravidla několik desítek rodinných domů, tak koupí pozemky vždycky levněji než individuální kupující."