Berlín - Poprvé od začátku roku převažuje počet Němců, kteří se domnívají, že se Atény budou muset společné evropské měny vzdát. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnila společnost YouGov. Na stranu Řeků se naopak postavil rakouský kancléř Werner Faymann. Podle něho by Evropská unie měla být ve vlastním zájmu solidární se členy, kteří jsou v nouzi.
Eurozóna bez Řecka? Němci souhlasí, rakouský kancléř je proti
Většina Němců si již přeje, aby Řecko kvůli dluhové krizi opustilo eurozónu. Stoupenci odchodu převažují v Německu už od prodloužení platnosti současného záchranného programu na konci února. Nyní by takzvaný Grexit uvítalo 58 procent dotázaných, což je nejvíc od března. Pokračování řeckého členství v eurozóně si přeje jen 28 procent Němců.
Přestože se Němci stavěli ke členství Řecka v eurozóně odmítavě, většina jich dosud byla přesvědčena, že si Atény společnou měnu udrží. Ještě v květnu jen 39 procent dotázaných věřilo, že Řecko v nadcházejícím půlroce eurozónu doopravdy opustí. Nyní se tento podíl zvýšil na 49 procent, o setrvání Řecka v eurozóně je přesvědčeno 41 procent Němců.
Odchod Řecka z eurozóny podporují především stoupenci vládních konzervativců (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD). Z obou vládních uskupení zaznívala v posledních dnech kritika řeckých vyjednávačů, kteří zatím nedospěli k dohodě s mezinárodními věřiteli na podmínkách poskytnutí další finanční pomoci.
Řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová
Jednání mezi Řeky a jejich věřiteli, která mají zabránit hrozící platební neschopnosti Řecka a možnému odchodu země z eurozóny, o víkendu zkrachovala. V pondělí se obě strany vzájemně obviňovaly z nedostatečné vstřícnosti a nejevily ochotu k dalším ústupkům.
Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý řekla, že chce udělat všechno, co bude možné, pro udržení Řecka v eurozóně. Nedokázala však odhadnout, jestli se tento týden podaří najít dohodu mezi Aténami a věřiteli. Mezitím se totiž předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ostře ohradil proti tomu, jak řecká vláda veřejně interpretuje požadavky komise ohledně snahy o vyřešení řecké dluhové krize. Juncker podle agentury Reuters reagoval velmi podrážděně a řecký kabinet obvinil, že klame své voliče. Řecký premiér Alexis Tsipras zase prohlásil, že pokud se Řecku nepodaří uzavřít včas novou dohodu o finanční pomoci s mezinárodními věřiteli, nezaplatí Atény svůj dluh Mezinárodnímu měnovému fondu, který je splatný koncem měsíce.
Řekové mají hluboko do kapsy už nyní (zdroj: ČT24)
Řecko má do konce tohoto měsíce splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) dluh v celkové výši asi 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy Kč). Peníze ale nemá, a pokud se s věřiteli nedohodne na uvolnění zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dříve dohodnutého záchranného programu, ocitne se na pokraji státního bankrotu. MMF je spolu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) jedním z hlavních věřitelů Řecka.
Řecká vláda zároveň jmenovala svého nového zástupce u Mezinárodního měnového fondu (MMF), ekonoma a vysokoškolského pedagoga Michalise Psalidopulose. Oznámilo to podle agentury Reuters řecké ministerstvo financí. Zadluženou zemi měla podle původních návrhů u MMF zastupovat Elena Panaritisová. Jmenování této bývalé poslankyně, která podporovala politiku úspor, však narazilo na tuhý odpor v krajně levicové vládní straně SYRIZA a jmenovaná poté funkci odmítla.
Nemocné euro
Na stranu Řecka se podle agentury Reuters postavil v otázce přísných reforem, které požadují jeho věřitelé pro poskytnutí další části pomoci, už i sociálně demokratický lídr Rakouska. Evropská unie by měla být ve vlastním zájmu solidární se členy, kteří jsou v nouzi, prohlásil rakouský kancléř Werner Faymann během jednání s řeckým prezidentem Prokopisem Pavlopulosem. Faymann bude nyní jednat rovněž s premiérem Alexisem Tsiprasem.
- „Vím o řadě návrhů, (pocházejících) také od (věřitelských) institucí, které podle mě rovněž nejsou v pořádku,“ řekl rakouský kancléř Werner Faymann před dnešním jednáním rozhlasové stanici ORF. Řekové podle něho těžko pochopí zvyšování daní ve chvíli, kdy tu nezaměstnanost dosahuje až 40 procent.
Podle Faymanna může být alternativou zajišťující posílení příjmů řeckého rozpočtu například předcházení daňovým podvodům a efektivní výběr daní od všech Řeků. „Stojím na straně Řeků, kterým jsou v této složité situaci navrhovány věci škodlivé pro společnost,“ prohlásil kancléř, podle něhož by se v poslední době vyhrocená debata měla oprostit od invektiv.
Řecké úspory
Řecká centrální banka mezitím varovala, že krach jednání mezi Aténami a jejich mezinárodními věřiteli o podmínkách uvolnění zbývající finanční pomoci by vedl k platební neschopnosti Řecka a odchodu země z eurozóny. Řecko by nakonec mohlo opustit i celou Evropskou unii. Podle zpravodajského serveru BBC takto varovala vůbec poprvé.
- „Neschopnost dosáhnout dohody by znamenala začátek bolestivé cesty, která by vedla nejdříve k platební neschopnosti Řecka, nakonec k odchodu země z eurozóny a, velmi pravděpodobně, z Evropské unie,“ stojí podle agentury AFP ve výroční zprávě o stavu domácí ekonomiky řecké centrální banky. „Dosažení dohody s našimi partnery je historický imperativ, který si nemůžeme dovolit ignorovat,“ uvedla také řecká centrální banka.
Řecku podle ní hrozí návrat do hospodářské recese. Řecká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta a centrální bankéři odhadují, že tempo poklesu řecké ekonomiky ve druhém čtvrtletí ještě zrychlí. Z šestileté recese se řecká ekonomika vymanila teprve začátkem loňského roku. Pokračující nejistota také vedla k odlivu vkladů z řeckých peněžních ústavů. V období od října do dubna si z nich vkladatelé vybrali zhruba 30 miliard eur.
Řecká centrální banka je i přes vypjatou rétoriku toho názoru, že obě strany zřejmě dospěly ke kompromisu ohledně hlavních podmínek spojených s dohodou a k jejímu dosažení zbývá jen málo. Evropskou unii vyzvala, aby se podrobněji vyjádřila k možnostem snížení řeckého dluhu. Tsipras o víkendu prohlásil, že je ochoten kompromis uzavřít, pokud věřitelé zmírní zadluženost Řecka na „udržitelnou úroveň“. Restrukturalizace řeckého dluhu ale naráží na nesouhlas věřitelů. Předseda ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem dnes prohlásil, že euroskupina nadále „v zásadě“ nesouhlasí s odpisem řeckého dluhu, což je možnost, kterou podle agentury Reuters zvažuje další institucionální věřitel Řecka Mezinárodní měnový fond. Šance na dosažení dohody s Řeckem do čtvrtka je podle Dijsselbloema „velmi malá“.