Řecký soud: Snižování důchodů během krize bylo protiústavní

Brusel/Atény - Řecký nejvyšší správní soud označil všechny škrty v důchodech bývalých zaměstnanců soukromého sektoru a živnostníků provedené po roce 2012 za protiústavní a tudíž neplatné. Vláda by tak měla penze opět zvýšit na původní úroveň. Podle serveru řeckého deníku Ta Nea tím justice „odpálila bombu“ v době vyjednávání mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli o pokračování úvěrové pomoci. Věřitelé totiž požadují mimo jiné další snížení výdajů na důchody.

Rozhodnutí se netýká důchodů bývalých státních zaměstnanců, kterých je oproti osobám dříve činným v soukromém sektoru menšina. Podle serveru deníku Kathimerini soud při vědomí nedozírných dopadů tohoto rozhodnutí nenařídil ani zpětné proplacení rozdílů. Výjimku mají pouze ti důchodci, kteří se proti snížení penzí odvolali k justici. Těch je však v porovnání s celkovým počtem seniorů jen málo.

Snížení penzí v roce 2012 o pět až deset procent bylo jednou ze série podmínek pro spuštění druhého záchranného programu, na kterém se s Aténami domluvila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Zemi zajistil zvýhodněné úvěry v hodnotě desítek miliard eur. Ekonomický server Macropolis uvedl, že vrácení důchodů na úroveň před rokem 2012 bude pro řeckou státní pokladnu představovat zátěž ve výši 1,2 miliardy až 1,5 miliardy eur (32,7 miliardy až 40,9 miliardy korun).

Soud ve svém nálezu nezpochybňuje podobné zásahy provedené v období let 2010 a 2011, kdy Řecko přijímalo s mezinárodními věřiteli první záchranný program. Tehdejší škrty byly prý provedeny pod tlakem „výjimečných okolností“ a na základě potřeby tehdejší vlády „okamžitě reagovat na krizi“. V pozdějším období ale řecký stát podle soudu porušil ústavní právo penzistů na sociální zabezpečení. Skokově totiž snížil jejich životní úroveň kombinací prudkého snížení důchodů a zvýšení životních nákladů.

Brusel odmítl další návrh reforem

Řecký kabinet s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a měnovým fondem mezitím dál jednají o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého záchranného programu. Původní návrhy, s nimiž minulý týden přišla postupně každá ze stran, si Atény a věřitelé vzájemně zamítli.

S novými návrhy přišli Řekové tento týden. Ani s tímto plánem však není Evropská komise spokojena. Její mluvčí Margaritis Schinas prohlásil, že neodpovídá tomu, o čem minulý týden předseda komise hovořil s řeckým premiérem. Míč je prý nyní na straně Řecka, které musí předložit něco jiného.

„Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici v úterý odpoledne zástupce řecké vlády informoval, že jejich nejnovější návrhy neodrážejí diskuze mezi předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem a řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, které se uskutečnily minulý týden v Bruselu,“ řekl mluvčí Evropské komise Schinas. Návrhy prý nejsou ani v duchu pondělních rozhovorů mezi Moscovicim s řeckými ministry.

Řecký premiér ALexis Tsipras a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker
Zdroj: REUTERS
Autor: Francois Lenoir

Co se věřitelům nelíbí? „Těžko odhadovat, plán předložený Řeckem není jasný. Co se uvádí, je to, že Řecko předložilo požadavek zmírnění fiskálních cílů. Konkrétně se jedná zejména o primární rozpočtový přebytek, kdy žádalo o snížení pod hranici jednoho procenta s tím, že by se příští rok opět navýšil. A tyto měkčí cíle se pravděpodobně komisi nelíbí,“ konstatuje ekonom Pavel Neset.

Nadále ale pokračují rozhovory na technické úrovni, které by měly vést k překonání rozdílů a dosažení jednomyslné dohody mezi státy eurozóny. „Komise je toho názoru, že míč je nyní jasně na straně řecké vlády, která musí navázat na dohodu ze schůzky s Junckerem.“

„Já si myslím, že věřitelé jsou otevřeni ke kompromisu. Přirovnal bych to k nekonečnému příběhu. Je evidentní, že trojka zatím nenašla ještě společnou řeč, jakým způsobem dotlačit Řecko k něčemu konkrétnímu. Na druhou stranu, já považuji Řecko za výherce, že tak malá země dokáže čelit trojce a úspěšně vést jednání. V trojce není snaha říci jednoznačně ano, pojďme změkčit podmínky aneb ne, a zvolit grexit, neboli vlastně řízený bankrot,“ říká ekonom Pavel Neset.


Video Věřitelé chtějí po Řecku jiný plán reforem
video

Věřitelé chtějí po Řecku jiný plán reforem

Atény musejí měnovému fondu zaplatit do konce měsíce zhruba 1,6 miliardy eur, jinak se pravděpodobně ocitnou v platební neschopnosti. Jejich budoucnost v eurozóně by pak byla nejistá. Na konci měsíce vyprší také prodloužený druhý záchranný program pro Řecko.

„Vidím to tak, že pokud by se trojka nedohodla na konkrétních požadavcích v podobě strukturálních reforem a současně by chtěla, aby Atény zůstaly v eurozóně, pak by asi musela proběhnout zásadní restrukturalizace řeckého dluhu. Takže odkoupení dluhopisů od věřitelů a zpětně je pak emitovat za daleko lepších podmínek. To je snad jediná šance, která mi připadá smysluplná,“ objasnil Neset.

S Tsiprasem se na okraj summitu EU-Latinská Amerika v Bruselu ve středu znovu sešel šéf komise Jean-Claude Juncker, další schůzka by měla následovat ve čtvrtek. „Oba představitelé si vyměnili názory podrobně a v konstruktivním ovzduší, přičemž se shodli, že se znovu setkají zítra,“ citovala agentura Reuters činitele komise, který si nepřál být jmenován. Řecký premiér by se měl večer setkat i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.