Řecko má právo odmítnout další škrty, píše laureát Nobelovy ceny Stiglitz

Mezinárodní věřitelé špatně odhadli, jaké dopady budou mít na Řecko jejich úsporná opatření. Z ekonomické krize se jim zadluženou zemi vyvést nepodařilo a zaváděním dalších škrtů se situace jen zhorší. Ve svém komentáři pro britský Guardian to napsal americký ekonom Joseph Stiglitz. „Řečtí voliči hlasovali správně, když žádali změnu kurzu, a jejich vláda má právo odmítnout program, který vykazuje hluboké nedostatky,“ je přesvědčen laureát Nobelovy ceny za ekonomii.

Řecku a jeho věřitelům dochází čas na dohodu ohledně další finanční pomoci, která by měla zemi poskytnout peníze na splátky dluhů a odvrátit riziko bankrotu. Včera Atény odmítly nejnovější návrh evropských institucí jako „absurdní“ a oznámily, že sloučí všechny červnové splátky Mezinárodnímu měnovému fondu do jedné, kterou pošlou až na konci měsíce (pravidla fondu to umožňují, byť se jedná o poměrně neobvyklý krok).

Po mnoha odkladech z předchozích měsíců tak zadlužená země zřejmě definitivně získala posledních pár týdnů na to, aby našla se svými evropskými partnery společnou řeč. Program finanční pomoci totiž vyprší na konci června a v řecké státní pokladně už není kde brát.

Kdo má za dosavadní krach jednání zodpovědnost? Jsou to lavírující řečtí politici v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Janisem Varufakisem, nebo trojka evropských věřitelů sestávající z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, která vznáší nerealistické požadavky?

Logo zkrachovalé továrny na plastové hadice poblíž města Kavala, která ukončila provoz v roce 2011.
Zdroj: REUTERS/Yannis Behrakis

Komentátoři se neshodnou. Do diskuse se nyní zapojil i jeden z nejznámějších ekonomů současnosti, laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. V textu pro britský Guardian se jasně postavil na stranu Řecka. „Evropští lídři hrají s řeckou vládou velmi riskantní hru. Atény splnily požadavky věřitelů více než z poloviny, přesto Německo a další země žádají, aby se země zavázala plnit program, který se ukázal jako chybný, a o němž už si jen pár ekonomů myslí, že by mohl či měl být realizován,“ píše Stiglitz.

„Předpovědi trojky byly chybné, a to opakovaně“

Podle ekonoma je vzhledem k hospodářské situaci Řecka bláznovství nutit zadluženou zemi k dalším úsporám. Věřitelé by si spíš měli uvědomit, že se jejich původní předpoklady nenaplnily. Řecko se totiž ani po přijetí řady reforem nevrátilo k hospodářskému růstu. A další škrty tento trend nezvrátí, míní profesor Kolumbijské univerzity.

„Trojka špatně odhadla makroekonomické efekty programu, který na Řecko uvalila. Myslela si, že když sníží mzdy a zavede další úsporná opatření, řecký export poroste a ekonomika se rychle vrátí k růstu,“ popsal Stiglitz. „Předpovědi trojky byly chybné, a to opakovaně. Řečtí voliči hlasovali správně, když žádali změnu kurzu, a jejich vláda má právo odmítnout program, který vykazuje hluboké nedostatky.“

Řecká dluhová krize
Zdroj: Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

Další tlak věřitelské trojky by mohl mít neblahé následky pro celou osmadvacítku. „Není v zájmu Evropy, aby měla na periferii zemi odcizenou od svých sousedů, zvláště v současné době geopolitické volatility,“ domnívá se Stiglitz. Zmiňuje v této souvislosti rusko-ukrajinskou krizi, napětí na Blízkém východě nebo rostoucí ekonomický vliv Číny.

„Eurozóna nemůže držet Řecko za každou cenu“

Opačně vidí dosavadní výsledky jednání list Financial Times. Přiznává sice, že návrh reforem ze strany věřitelů není bezchybný, představuje však pro řeckou státní pokladnu alespoň nějaké řešení. Zato Tsiprasova vláda s žádnou rozumnou alternativou nepřišla a zaměřuje se pouze na témata, která jí přinesou politické body. „Eurozóna nemůže držet Řecko za každou cenu. Nyní to vypadá tak, že se Řecko měnové unii vzdaluje. Směr může zvrátit jen jeho vláda a v konečném důsledku jeho občané,“ shrnul deník.

To rakouský Die Presse komentuje tahanice mezi trojkou a Řeckem mnohem prozaičtěji. „Obě strany se snaží přehazovat zodpovědnost jedna na druhou a přicházejí se stále novými fígly, jak odsunout termín pro vyřešení celé záležitosti,“ konstatuje list. „Důvěra v Atény je poškozená, stejně jako důvěra v jejich vyjednávací partnery. Nám, občanům EU, může být jedno, jestli si pan Varufakis rozumí s panem Schaüblem. Nemůže nám ale být jedno, že se dluhová spirála v Řecku roztáčí dál – půjde to totiž na vrub nám všem.“