Tři ze čtyř Řeků si chtějí nechat euro, vyplývá z průzkumu

Atény - Téměř polovina Řeků chce, aby vláda uzavřela dohodu s věřiteli, i když bude muset přistoupit na kompromisy. Tři ze čtyř dotázaných pak chtějí zůstat v eurozóně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alco uskutečněného pro řeckou zpravodajskou webovou stránku Newsit.
Video Kulidakis: Zdá se, že obě strany se sbližují a začínají spolupracovat
video

Kulidakis: Zdá se, že obě strany se sbližují a začínají spolupracovat

Kompromisní dohodu s věřiteli podporuje 45 procent dotazovaných. Řecko ve čtvrtek oznámilo, že odkládá splátku dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu na konec měsíce, protože se stále nemůže shodnout s věřiteli na podmínkách, za kterých uvolní zbývající peníze ze záchranného programu. Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas potvrdil, že toto rozhodnutí Atén spojit červnové splátky v úhrnné částce 1,6 miliardy eur (44 miliard korun) je v souladu s pravidly fondu a nezpochybňuje schopnost země dostát závazkům.

Pravidlo umožňující členům Mezinárodního měnového fondu sloučit splátky, které mají zaplatit v témže kalendářním měsíci, bylo zavedeno koncem sedmdesátých let. Fond tak chtěl zemím ulevit od administrativy vyplývající z více plateb následujících po sobě v krátkém období. Jedná se ale o neobvyklý krok – podle listu Financial Times jej naposledy před zhruba čtyřiceti lety využila Zambie.


Podle průzkumu chce v eurozóně zůstat 75 procent obyvatel Řecka. V případě nedokončení dohody s věřiteli hrozí, že by Řecko mohlo eurozónu opustit. Zhruba 37 procent respondentů se pak vyslovilo pro předčasné volby, které by mohly vyřešit současnou patovou situaci v jednáních s věřiteli. Náměstek ministra sociálního zabezpečení Dimitris Stratulis uvedl, že vláda by mohla vyhlásit předčasné volby, pokud zahraniční věřitelé podmínky nezmírní.

Atény již zhruba čtyři měsíce jednají s věřiteli – Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a MMF – o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliard eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého záchranného programu.

Lotyšský premiér Valdis DombrovskisBez dohody může Řecko spadnout do recese, varoval eurokomisař

Řecko by letos mohlo znovu spadnout do hospodářské recese, pokud se nedohodne s mezinárodními věřiteli a neobnoví finanční stabilitu. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Řecko se z šestileté recese dostalo teprve loni, kdy jeho hrubý domácí produkt vykázal růst o 0,8 procenta.

Podle řeckých statistiků klesla řecká ekonomika v prvním kvartálu letošního roku proti předešlému čtvrtletí o 0,2 procenta. Evropská komise minulý měsíc zhoršila odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 0,5 procenta z původně očekávaného tempa 2,5 procenta.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové vyžaduje řešení současné krize „velké úsilí“ na obou stranách. Řecko by si prý mělo vzít příklad z ostatních zemí eurozóny, jako je Irsko, které zavedlo v reakci na finanční krizi bolestivá opatření. „Prošli tímto programem a teď vykázali největší růst v eurozóně,“ připomněla Merkelová v rozhovoru pro CNN. „Tímto směrem by se mělo Řecko vydat, a proto jsou jednání tak obtížná. Cílí ale na udržení Řecka v eurozóně.“


Obě strany vypracovaly vlastní plán, jak hrozícímu bankrotu zabránit. Podle Tsiprase jsou v návrzích věřitelské trojky „body, které nikdo nemůže považovat za základ k jednání“, a proto již během týdne označil řecký návrh za „jediný realistický“. Před poslanci řeckého parlamentu pak prohlásil, že jej plán věřitelů nepříjemně překvapil, a vyjádřil přesvědčení, že mezinárodní instituce tento „absurdní“ návrh zase stáhnou.

„Nastal čas, aby všichni jak v Řecku, tak v Evropě dokázali, že hledají řešení, nikoli že usilují o ponížení jednoho národa. Jinak dosáhnou zcela opačného účinku,“ konstatoval předseda řecké vlády. Požadavkům, které označil za „vyděračské“, se prý země nepodrobí. Není totiž „jediného řeckého poslance, který by hlasoval pro zvýšení ceny elektřiny o deset procent“.

Tsipras podle médií v noci na pátek absolvoval telekonferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Řekl jim, že návrhy věřitelů „nemohou představovat základ pro dohodu“, protože neberou v úvahu vývoj vyjednávání z posledních měsíců. Řecký návrh naopak tento pokrok podle něj reflektuje.

Janis Varufakis„Tato krize nedostatku hotovosti je politicky zkonstruovaná našimi věřiteli, kteří usilují o to, aby náš dluh vlivem inflace rostl,“ nechal se slyšet řecký ministr financí Janis Varufakis.


Soupis hospodářských opatření z dílny mezinárodních věřitelů odmítlo i nejužší vedení řecké vládní strany Syriza. „Požadavky věřitelů jsou provokativní a nemohou být přijatelné,“ píše se v prohlášení třináctičlenného týmu, kterému předsedá Tsipras. „Je v rozporu se zdravým rozumem, ale i se zmocněním řeckého lidu překonat úsporná opatření a obnovit důstojnost a demokracii. Naším spojencem je řecký lid, jemu se zodpovídáme a z něho čerpáme sílu a inspiraci pro nastávající bitvy,“ uvedlo dále předsednictvo Syrizy.

Pro Řecko by plán znamenal nové finanční škrty a také prudké zvýšení daně z přidané hodnoty, což vyvolalo u členů vlády a vládních poslanců ostrou kritiku. Velkou část vládních činitelů prý šokovalo i to, že požadavky věřitelů jsou přísnější, než byly vůči předchozímu kabinetu Antonise Samarase. A právě Samaras jako lídr nejsilnější opoziční strany obvinil Tsiprasovu vládu, že za měsíce svého působení nedokázala vyjednat zhola nic.

Mezinárodní věřitelé přitom slíbili, že pokud Řecko návrh přijme, dostane vedle 7,2 miliardy eur ještě 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. To by zemi umožnilo pokrýt finanční potřeby na červenec a srpen.

Podle Tsiprase ale vláda nepodepíše další dohodu o úvěrové pomoci, jakmile ta stávající na konci června vyprší. Místo toho požaduje řecký ministerský předseda restrukturalizaci obřího dluhu. Řecká opozice a věřitelé však vzhledem k situaci tamní ekonomiky počítají s tím, že Atény budou nuceny vzít si další půjčku v řádu desítek miliard eur.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu.