Dvě ze tří firem ignorují zákon o účetnictví, stát nevyužívá postihy

Dvě třetiny firem v Česku ignorují zákon o účetnictví, když neukládají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku. Nejhorší jsou v tomto ohledu podniky se sídlem v Praze, malé firmy s tržbami do deseti milionů korun a společnosti podnikající v obchodu. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Bisnode. Naopak nejlépe plní svou informační povinnost velké firmy s obratem nad jednu miliardu a firmy se sídlem na Královéhradecku.

Za rok 2013 nesplnilo informační povinnost 67 procent firem, ačkoli nejzazší termín vypršel až na konci roku 2014. Za poslední tři roky pak údaje o hospodaření ani jednou nepublikovalo 45 procent firem. Dlouhodobě tuto povinnost podle Bisnode, která statistiku sleduje sedm let, neplní téměř 60 procent společností (povinnost zveřejňovat účetní uzávěrku ověřenou auditorem v Obchodním věstníku platí od 1. ledna 2007).

„Pravidelným sledováním výsledků hospodaření lze v podnikání předcházet potenciálním budoucím problémům, a utajování informací o hospodaření tak znemožňuje efektivní prověřování obchodních partnerů,“ podotkla analytička Bisnode Petra Štěpánová, podle které firmy ignorují zákon o účetnictví mimo jiné proto, že riziko postihu je minimální.

Soudy spolu s finančními úřady zatím rozdaly jen stovky pokut, přestože jsou adeptů řádově stovky tisíc. Například Městský soud v Praze za poslední rok a čtvrt udělil 280 postihů. Podle Nadačního fondu proti korupci tak mají české firmy dostatek prostoru k nezákonnému jednání. „Nezveřejnění účetních výkazů zvyšuje různé možnosti korupce a vysávání veřejných prostředků,“ míní projektový manažer fondu Janusz Konieczny.

Dvě třetiny firem nezveřejňují finanční výkazy (zdroj: ČT24)

Za nezveřejnění rejstříkových listin hrozí podle Davida Mejsnara z poradenské společnosti Apogeo pokuta až 100 000 korun. „Navíc, neplní-li zapsaná osoba rejstříkové povinnosti opakovaně, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací,“ objasnil Mejsnar. Zároveň dodal, že pokud povinnost neplní člen statutárního orgánu firmy, nejedná s péčí řádného hospodáře.

Nezaložením účetní závěrky do sbírky listin se může účetní jednotka dopustit i správního deliktu, kdy hrozí pokuta až do výše tří procent hodnoty aktiv. „A to už je částka, která může být i milionová,“ varoval advokát Martin Švéda.

Nejhorší jsou „spící schránky“

Nejhorší přístup k dodržování zákona mají firmy, které podle Českého statistického úřadu nevykazují žádné tržby (82 procent společností). „Podstatná část těchto firem jsou spící schránky, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity,“ podotkla Štěpánová.

Nejlepší přístup ke zveřejňování výkazů mají společnosti s ročními tržbami přesahujícími miliardu korun, nejhorší naopak firmy s tržbami do deseti milionů. Z hlediska právní formy povinnost spolehlivěji plní akciové společnosti než společnosti s ručením omezeným. Podle místa sídla jsou nejméně disciplinované subjekty z Prahy, nejspolehlivější jsou naproti tomu firmy z Královéhradeckého kraje. Z pohledu odvětví dopadly nejhůře maloobchodní a velkoobchodní firmy, nejlépe firmy podnikající v pronájmu nemovitostí a výrobě elektřiny.

Asociace malých a středních podniků nyní navrhuje, aby do celého procesu byl více zapojen stát prostřednictvím Finanční správy. Ta by na účetní náležitosti dohlížela už během daňových kontrol. S podobnou koncepcí před dvěma lety přišel i Nejvyšší kontrolní úřad.

Vydáno pod