Stát dostane větší podíl z poplatků od těžařů, na úkor obcí

Praha - Stát bude dostávat větší část z výnosu poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí od těžebních společností. Vláda schválila návrh novely horního zákona, která podíl zvyšuje na 67 procent. Podíl obcí se tím snižuje z dosavadních 75 procent na 33 procent. Během jednání vlády to uvedl její místopředseda Pavel Bělobrádek. S úpravou nesouhlasí Svaz měst a obcí, který trvá na tom, aby byl poměr rozdělení výnosu zachován v současné podobě.  
Video Horní zákon: Z poplatků dostane stát více než obce
video

Horní zákon: Z poplatků dostane stát více než obce

Horní zákon: Z poplatků dostane stát více než obce

události, 25.5.2015

Ekonomika ČT24: Obce se bojí, že peníze nezůstanou v regionech

Podle ministerstva průmyslu (MPO), které novelu připravilo, by ale byl postup navrhovaný svazem v rozporu s loňským usnesením vlády, které s navýšením příjmů státního rozpočtu z poplatků počítá. Novelou se ministři zabývali již v březnu, kdy její projednávání odložili. Odklad iniciovala KDU-ČSL. Ministr zemědělství Marian Jurečka tehdy řekl, že podle lidovců existuje prostor pro zvýšení poplatků na vyšší částku. Podle mluvčího ministerstva průmyslu Františka Kotrby ale od března v materiálu k žádným zásadním změnám nedošlo, návrh byl pouze doplněn o ustanovení, které umožňuje čerpat prostředky z části výnosu úhrad z vydobytých nerostů také ministerstvu práce a sociálních věcí.

Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V předloňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun. 


Samotní lidovci totiž změnili názor. „Je racionální nezdražovat dramaticky hnědé uhlí, protože by pak bylo v tom systému poškozeno,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD)

Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

MPO už dříve oznámilo, že samotná výše těžebních poplatků se nově nebude určovat horním zákonem, ale vládním nařízením. Výše úhrady bude vypočítávána podle druhu nerostů. Podle MPO je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Novou výší poplatků se dnes vláda nezabývala.  

  • Obce chtějí obcházet poslance a přesvědčit je, aby se poměr ještě změnil. „Každé procento, každá dvě tři procenta by znamenala zlepšení pro obce a za to budeme bojovat,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS).

„Ten výnos je trošku imaginární, protože je třeba si uvědomit, že v případě hnědého uhlí těží zhruba 53 procent Severočeské doly. Pro ty to bude znamenat výpadek zisku, který je konsolidován s firmou ČEZ. Ta bude mít tudíž nižší zisk a zisk firmy ČEZ si ze dvou třetin rozděluje stát a z jedné třetiny soukromí vlastníci. Stát tak dostane navíc pouze to, co by musel zaplatit té jedné třetině soukromých vlastníků,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

  • „Ten zákon se nám nelíbí a negativně ovlivní naše hospodaření. I přesto s tím, jak je to navrženo, se smíříme,“ uvedl Vladimír Budinský, ředitel komunikace Severočeské doly Chomutov.

Obcím pak má změnu poměru vykompenzovat to, že místo 100 korun vzroste poplatek z dobývacího prostoru na 1000 korun za hektar ročně. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministerstvo slibuje, že města díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun. „Teoreticky obce zůstávají na svém, ale ukazuje se, že po odchodu těžební společnosti jsou následky většinou větší, než se počítalo,“ reaguje předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS). „Obce dostanou na základě této novely víc peněz, není to tak, že by obce o cokoliv přišly,“ je přesvědčený premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Hnědouhelné doly v severních Čechách
Zdroj: ČT24
Autor: Jan Langer

Získat hlasy opozice nebude snadné

Opozici se nelíbí, že podle zákona budou moci ministři pouhým nařízením vlády výběr poplatků za těžbu měnit a zvýšit ho až desetinásobně. „Tyto poplatky mají charakter daní. A nemůžeme říct, že si je vláda bude určovat, jak ji napadne. Zjistí, že má problém v rozpočtu, a zvýší je,“ míní předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Ministr Mládek ale zdůraznil, že o daň nejde, je to stále poplatek za těžbu.

Jedna věc ale ze zákona nakonec vypadla, a to poplatek 200 milionů, který měl být použit k řešení případné nezaměstnanosti, poté, co dojde k utlumení těžby. Prosadil to ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Nevidím důvod zase ten příjem rozpočtu krájet hned na začátku,“ reagoval Babiš.

Těžaři do této chvíle odváděli poplatky z tržní ceny nerostů. Nově to má být ze skutečně vytěžené suroviny, tak aby nešlo s čísly manipulovat.