Praha - Rodičům dvou a více dětí by mohly klesnout odvody na důchod z nynějších 6,5 procenta o 1,5 až 6,5procentního bodu. Matky a otcové čtyř a více potomků by nemuseli do systému posílat nic. Naopak bezdětným by sazba stoupla o bod na 7,5 procenta. Zaměstnavatelům by se podle návrhu pojistné neměnilo. Dál by činilo 21,5 procenta. Shodla se na tom Odborná komise pro důchodovou reformu.
Čím více dětí, tím menší odvody na důchod
GALERIE
videogallery_534828
„Pokud návrh přijme vláda a promítne se do zákona, odvody na povinném pojištění by byly poprvé diferencované podle toho, zda člověk pečuje o děti,“ řekl šéf komise Martin Potůček. Argumenty pro to, aby lidé s více dětmi platili méně než ostatní, je podle Potůčka ten, že do prvního, povinného pilíře lze přispívat dvěma způsoby. „Jednak finančně, ale pak i tím, že máme děti a pečujeme o ně. A to je z dlouhodobějšího hlediska ještě významnější investice, protože ty děti posléze budou do důchodového systému přispívat. Kdyby se nenarodily, tak by o tyto příspěvky v budoucnu systém přišel,“ vysvělil.
Na návrhu se podle něj shodla většina členů komise, podpora prý byla „přesvědčivá“. Materiál dostane ministerstvo práce, které ho předloží kabinetu. Pokud záměr vláda schválí, začalo by se pracovat na důchodové novele. „Nedám ale tedy zatím ruku do ohně, že v dalších diskuzích ještě nemůže dojít k úpravám sazeb,“ dodal Potůček.
Sazba pojistného na důchodové pojištění při různém počtu dětí
Zaměstnavatelům by se podle návrhu pojistné neměnilo. Dál by činilo 21,5 procenta. Bezdětní by tak odváděli o jeden procentní bod více než dosud, 7,5 %, a celkem by tak odvody činily 29 procent. Rodiče jednoho potomka by platili jako nyní 6, 5 %, celkově tedy 28 procent. Pracovník se dvěma dětmi by mohl státu posílat 26,5 procenta, platil by tedy o 1,5 procenta méně než dosud. Rodina se třemi dětmi o 3,5 % méně, tedy 24 procent, se čtyřmi a více by nemusela posílat do systému nic, odváděl by jen zaměstnavatel svých 21,5 procenta.
Odvody by si mohli snížit oba rodiče, pokud spolu žijí v jedné domácnosti. Nižší pojistné by měli i rozvedení otcové a matky, kteří by měli potomky ve střídavé péči. Sníženou sazbu by bylo možné využívat až do 26 let synů a dcer, pokud by do té doby studovali.
Podle autorů má úprava sazeb ulehčit rodinám s dětmi. V podkladu uvedli, že v nynějším důchodovém systému jsou „kontraproduktivní protipopulační prvky“. Opatření má přispět prý i k tomu, aby bylo financování penzijní soustavy srozumitelnější a bylo jasné, že generace dětí platí na důchod rodičům.
Peníze
Podle propočtů, které vycházejí z mediánu příjmu, by tak bezdětné ženy a muži zaplatili do systému za život proti dnešku o 216.547 korun víc. Rodiče dvou dětí, které by živili do 19 let do konce střední školy, by na tom „vydělali“ 20.301 korun. Kdyby dva potomci vystudovali vysokou, pro domácnost by to znamenalo 101.506 korun. U tří dětí s vysokoškolským vzděláním by to pak bylo 366.777 korun. Státní rozpočet by ročně získal podle propočtů zhruba 178 milionů korun. Podle ministerstva práce by ale naopak mohla ztráta dosáhnout až čtyř miliard. Podle autorů návrhu by administrativy kvůli opatření nemělo nijak zásadně přibýt. Zaměstnavatelé by postupovali podobně jako nyní u slevy na dani na děti.
Podpora znamená tedy snížení sociálních příspěvků pro ty, kteří pečují o děti. Může být ale například žena, která nemohla mít děti, ale byla produktivní a odvádí státu velké prostředky. Není to nespravedlivé? „Když pečujete o děti, přispíváte jednak sami do systému sociálního pojištění. A navíc tím, že vychováte děti, ještě investujete do budoucích přispěvovatelů důchodového pilíře. Takže vlastně investujete dvakrát. Systém je proto rovnovážnější než dosud,“ vystělil pro Českou televizi šéf důchodové komise Martin Potůček.
Komise se zabývala i případnými úpravami v doplňkovém spoření na penzi, tedy třetím pilířem. Jednala například o tom, že by se státní podpora mohla vyplácet i při ukládání nižších částek než nyní. Podle Potůčka by to mohlo přimět spořit si na důchod i lidi s nižším příjmem. V návaznosti na již přijaté opatření, které umožňuje vstup do III. pilíře dětem, návrh podle Potůčka směřoval k tomu, aby hranice byla snížena z tří set na sto korun měsíčně. „A to proto, aby i níže situované rodiny s více dětmi měly větší prostor pro to zvážit, zda svým dětem nezačít spořit už v útlém věku,“ řekl Potůček.
Podle víceprezidenta Asociace penzijních společností ČR Tomáše Vystrčila se dá říci, že je spoření dětí výhodné. „U dlouhodobého spoření je velkou výhodou právě delší časový horizont, díky tomu lze dosáhnout vyšších investičních výnosů. Příkladem mohou být dluhopisy. Ty na čtyřicet let nesou vyšší výnosy než na deset let,“ vysvětluje.
Už vkladem od sto korun výše by stát mohl přispívat účastníkům pilíře padesáti korunami a dál by to stoupalo. „Uvedu příklad, pokud by se za stávající situace rozhodla rodina čítající čtyři osoby takto spořit, musí odkládat 1200 kč měsíčně, při současném minimálním vkladu 300 kč, a to pro mnohé rodiny není jednoduché, když se k tomu starají o děti, které mají aktuální potřeby. Proto chceme nyní prosadit zpětně sto korun, jak to bylo dříve,“ vypočítává Potůček.
Sátní podpora
- Během jednání důchodové komise zazněla také otázka, jaká by měla být horní hranice vkladu, nebo zda snížení současného třísetkorunového mimima pro vklad má platit pro všechny. Tady podle Potůčka platí, že pro vydělávající by měla být stávající hranice 300 kč zachována. „Je zde spor i o tom, kdy si může případně účastník spoření předčasně vybrat peníze. Ještě jsme se na tom neshodli, ale většina členů komise se přiklání k tomu, že v momentě, kdy dosáhne účastník 18 let, tak alespoň část naspořených prostředků by mohl investovat do toho, co je pro něho v danou chvíli důležité. Například do vzdělání nebo do bydlení,“ vysvětluje šéf důchodové komise Martin Potůček.
Na výsledném návrhu se nicméně komise zatím neshodla. „To však neznamená, že by byl návrh zavrhnut, ale že ho budeme ještě dále dopracovávat,“ dodal Potůček.
Základním mottem je podle Potůčka skutečnost, aby ti, co do třetího pilíře vstoupí a dospějí do důchodového věku, z něho získali tolik prostředků, aby je to skutečně v důchodu podpořilo. „Předpokládá to, že musí spořit dost dlouhou dobu, to znamená ne v řádu let, ale desetiletí. A taky aby odložené prostředky byly v řádu ne stovek, ale tisíců korun,“ zdůvodňuje.
Průměrný důchod v Česku je dnes 11 300 korun a vlastní úspory většina důchodců nemá. Třeba Olga Zemanová je v penzi už 27 let a jak sama říká, kdyby měla platit dražší nájem, už s penězi nevyjde. „Nemám hlad, teplo mám, oblečená jsem, ale na kulturu to už není,“ říká.
Bude příspěvek do třetího pilíře pro zaměstnavatele povinný?
„Nikdo myslím na půdě komise neuvažuje o povinnosti zaměstnavatelů do třetího pilíře přispívat. S jedinou výjimkou, a tou jsou náročná povolání. Ta dnešní systém vůbec nezohledňuje. A v tomto ohledu jsou po roce práce v komisi zkušenosti pozitivní. Zástupci, zaměstnavatelů, kteří chodí na naši komisi vnímají, že lidské zdraví některá povolání devastují více než jiná, a že příspěvky by mohly fungovat jako motivační faktor, aby si zaměstnance urdželi. Debata je v tomto ohledu věcná, myslím si, že jsme hodně pokročili,“ míní šéf důchodové komise Martin Potůček.
Důchod v roce 2015
Důchodová komise navrhuje také vyšší daňové odpočty. To je dobrá zpráva třeba pro dnes dvaatřicetiletou Radanu. Ve třetím pilíři si spoří už pět let. „Stát se asi jednou nepostará, takže je dobré myslet na zadní kolečka,“ konstatuje Radana. Na důchod bude mít nárok za 36 let. Kdyby si po celou dobu spořila tisíc korun měsíčně, bude mít k důchodu dalších až 650 tisíc - právě ze třetího pilíře.
Jak na návrhy důchodové komise nahlíží politici
Sociální demokraté a lidovci s tím souhlasí, hnutí ANO váhá.
Ministr financí je zatím k převratnému návrhu na změnu odvodů zdrženlivý - a v létě chce představit svoji reformu. „My potřebujeme nějakou reformu, protože samozřejmě důchody jsou vlastně největší zátěž rozpočtu,“ říká Andrej Babiš (ANO).
Pravicová opozice je k návrhům důchodové komise skeptická. Podle ní vláda hlavně nemá rušit druhý důchodový pilíř.
„Z toho povinného pojištění, které všichni musíme platit, budou všichni brát poměrně malou rovnostářkou dávku. A žádný třetí pilíř to nezachrání,“prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09)
„Je potřeba něco dělat s penzijním systémem, tady se řítíme do obrovských problémů budoucnosti. Každý rok je v průběžném pilíři důchodového systému deficit a každý si můžeme představit, co se vlastně děje: lidí, kteří pobírají penzi je stále více a těch, kteří vydělávají prostředky, je z různých důvodů stále méně. Takto to nemůže dále fungovat. My jsme přišli s variantou třípilířového systému, která je běžná a funguje i v jiných zemích, a nevidím důvod, proč ten druhý pilíř vláda zrušila,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Právě druhý pilíř prosadila vláda v době, kdy tato strana měla hlavní slovo. Podle Fialy však to, co vláda nabízí dnes, není řešení. Míní, že jde jen o přerozdělování nákladů, kdo bude platit více a kdo méně, ale problém nedostatku peněz v prvním pilíři to neřeší.
Změny podporuje ministryně práce Michaela Marksová i lidovci. Vláda by měla o reformě odvodů i třetího pilíře jednat v létě. Změny by mohly platit od začátku roku 2016.
GALERIE
photogallery_534876
Důchodový systém
Důchodový účet v r. 2014 (v mld. Kč)
Příjmy: 359
Výdaje: 402
Deficit: 43
Druhého pilíře se účastnilo 84 400 lidí. Peníze zpět dostanou do konce r. 2016 (Zdroj: MPSV)
V penzijních fondech do konce března 2015 spořilo 4,839 mil. lidí. Do penzijního spoření vložili 327,5 mld. Kč. (Zdroj: Asociace penzijních společností ČR)
Proč nemůže mít Česko druhý pilíř, který vláda ruší? Podle Potůčka jsou k tomu dva hlavní důvody. Pro výrazné změny důchodového systému je potřeba většinové dohody politických sil. „K tomu nedošlo a to byla velká chyba, proto končí. A další důvod je ten, že to bylo od začátku špatně navrženo. Vlastně s ním nesouhlasili ani ti, kteří ho tehdy vládě poradili, tedy Národní ekonomická rada vlády (NERV),“ konstatuje.
Podle Potůčka je potřeba si ale také uvědomit, že druhý pilíř důchodové reformy byl od začátku koncipován tak, že není zcela bez rizika. Jinak řečeno, kdo do něho šel, tak s určitým rizikem měl počítat. Lidé, kteří do něho prostředky vložili, ti ale podle Potůčka tratit nic nebudou. „A penzijní společnosti, ty něco vydělaly a do byznysu musely jít s tím, že i něco můžou ztratit. Ale ztráty nebudou velké,“ dodává Potůček s tím, že se stát žádných velkých soudů či arbitráží bát rozhodně nemusí. „Pokud vůbec nějaké soudy nastanou, tak jich nebude mnoho,“ uzavírá.
„Moje očekávání je, že většina penzijních společností nic nárokovat nebude,“ potvrzuje také víceprezident Asociace penzijních společností ČR Vystrčil.