Berlín - Nouzové financování řeckých bank prolomilo tabu, které zakazuje měnové financování vlád centrálními bankami. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to řekl šéf německé centrální banky Jens Weidmann, který je zároveň však členem Rady guvernérů Evropské centrální banky, což je hlavní rozhodovací orgán této instituce.
Weidmann: Půjčky pro řecké banky prolomily tabu
Podle šéfa německé centrální banky Weidmanna není role centrálních bank, aby rozhodovaly, kdo má a kdo nemá být členem eurozóny. Rozhodnutí o budoucnosti Řecka v měnovém bloku je podle něj „jasně“ v rukou politiků.
Bankovní instituce v silně zadluženém Řecku jsou silně závislé na programu nouzového financování (ELA), který jim nabízí národní centrální banky. Evropská centrální banka (ECB) ale stanoví podmínky a limit tohoto financování. Rozsah programu přitom pravidelně zvyšuje, naposledy tak učinila v úterý, kdy jej zvýšila o 1,1 miliardy eur na 80 miliard eur (2,2 bilionu Kč).
„Nemyslím si, že vzhledem k zákazu měnového financování států je v pořádku, když bankám, které nemají přístup na trhy, jsou poskytovány úvěry, které poté financují půjčky jejich vlastního státu, jenž sám nemá na trh přístup,“ řekl Weidmann v rozhovoru pro páteční vydání německého listu Handelsblatt, z něho již zveřejnil výňatky. Na otázku, zda by byl připraven toto nouzové financování zastavit, a tím přimět Atény k odchodu z eurozóny, Weidmann odpověděl, že centrální banky nejsou za „složení měnové unie nebo za poskytování podpůrných plateb“ zodpovědné.
Weidmann také řekl, že centrální banky nejsou „všemocné“, a vyjádřil obavy z údajně narůstající politizace centrální bank a rostoucích očekávání, která jsou na něj kladena.
Méně peněz pro řecké banky
Už v pondělí při jednání Řecka s ministry financí eurozóny označil přitom řecký ministr financí Janis Varufakis situaci Řecka za „velmi naléhavou“ a řekl, že vláda má peníze jen na zhruba dva týdny. Zástupci zemí platících eurem se po pondělní schůzce shodli na tom, že byl sice učiněn pokrok, ale že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Dohoda má uvolnit Aténám zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého úvěru. Varufakis také podle Reuters prohlásil, že splatnost řeckých dluhopisů u Evropské centrální banky (ECB) by se měla odložit a splácely by se až vzdálené budoucnosti.
Řecko v květnu 2010 téměř zbankrotovalo a muselo tak požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Od té doby se dohodly už na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Finanční pomoc ale měla své podmínky – Atény musely provést velké výdajové škrty, snížit důchody i mzdy a několikrát navýšit daně. Všechny tyto kroky ještě prohloubily hospodářskou recesi, zvýšila se nezaměstnanost a celková životní úroveň Řeků se zhoršila.
Mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis uvedl, že by řecký kabinet mohl požádat o mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny na konci tohoto měsíce. Dodal, že Řecko zajistí uhrazení svých nadcházejících dluhových závazků, ale potřebuje v brzké době uzavřít dohodu řešící jeho finanční potřeby.