Firmy nezveřejňují své účetnictví. Pokuty přesto nepadají

Praha – Téměř dvě třetiny českých společností nezveřejňují své výroční zprávy nebo účetní závěrky. Finanční úřady, které to kontrolují, přitom ale udělily pouze stovky pokut. A to i přesto, že se loni částka za toto porušení pětinásobně zvýšila. Vyplývá to z analýzy Nadačního fondu proti korupci.

Podíl firem, které nezveřejňují své účetnictví, byl podle společnosti Bisnode v roce 2013 zhruba 70 procent. A jejich počet se i přes vyšší pokuty nesnížil podle odhadů ani loni. „Dlouhodobě nejhorší plnění informační povinnosti zaznamenáváme v Praze a nejhůře plní společnosti, které vykazují nízké tržby do deseti milionů,“ uvedla ředitelka PR společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

Pokutu by tak měly dostat stovky tisíc firem. Soudy nicméně sahají po stotisícových sankcích minimálně. Například Městský soud v Praze jich mezi lednem 2014 a dubnem 2015 předepsal jen 280. V hlavním městě je přitom zhruba 200 tisíc firem. Podle Nadačního fondu proti korupci tak mají tuzemské firmy dostatek prostoru k nezákonnému jednání. „Nezveřejnění účetních výkazů zvyšuje různé možnosti korupce a odkloňování finančních prostředků,“ říká projektový manažer fondu Janusz Konieczny.

Video Konieczny: Závěrku musí zveřejnit každý a všichni to vědí
video

Konieczny: Závěrku musí zveřejnit každý a všichni to vědí

Konieczny: Závěrku musí zveřejnit každý a všichni to vědí

eko, 13.5.2051

Firmy se vyhýbají výročním zprávám

A málo pokut rozdaly podle oslovených odborníků i samotné finanční úřady. Finanční správa jich v loňském roce sice vypsala za víc než 26,5 milionu korun, sankce za chybějící listiny nebo účetní závěrky ale tvoří jen zlomek z této částky. „Pokuty nejsou dostatečné. Často se setkáváme s tím, že společnost nezveřejňuje své účetní závěrky, ačkoliv pokutu dostala opakovaně,“ dodal Konieczny.

Pokuta 100 tisíc zřejmě nefunguje

A právě i výše sankce – 100 tisíc korun – nemusí být podle právníků dostatečnou motivací k tomu, aby firmy své účetnictví zveřejnily. Nabízejí se podle nich ale účinnější metody. „Zákonodárce zvolil ještě jednu možnost a to je správní delikt podle zákona o účetnictví, kde je další možnost pokuty, a to až do výše 3 procent hodnoty aktiv daného subjektu. To je částka, která může být milionová,“ vysvětluje advokát Martin Švéda z Rödl & Partner.

Vedle toho Nadační fond proti korupci navrhuje, aby se do celého procesu více zapojila také Finanční správa, která by měla na starost dohled nad účetními náležitostmi už během daňových kontrol. O podobném modelu přitom mluvil už před dvěma lety Nejvyšší kontrolní úřad.