Babiš proti sobě poslal ministry. Chce, aby sáhli na úspory

Praha - Ministr financí Andrej Babiš (ANO) trvá na schodku rozpočtu na rok 2016 ve výši 70 miliard korun. Peníze pro navýšení státní kasy chce získat mimo jiné od státních firem nebo od jednotlivých ministerstev. Ta by měla podle jeho návrhu odevzdat 10 procent ze svých úspor. Ministři se ale proti Babišově záměru bouří.
Video Události: Babiš chce od ministrů část jejich úspor
video

Události: Babiš chce od ministrů část jejich úspor

Na schodku 70 miliard korun v návrhu rozpočtu na příští rok se už na konci dubna shodly strany vládní koalice. „Já bojuji za deficit rozpočtu 2016, kde jsem kritizován. Ale v rámci koalice padaly různé návrhy na schodek jako 85 nebo 80, tak já se snažím udržet těch 70, protože si myslím, že je to důležité. A to bez ohledu na to, že mi to říká někdo z Bruselu nebo jestli to tady uzákoníme,“ dodal Babiš.

Vzhledem k tomu, že Sobotkův kabinet plánuje nemalé výdaje, nepomůže státnímu schodku pouze ekonomický růst. Vláda musí také někde šetřit. A ministr Babiš má hned několik návrhů, kde peníze do příjmové složky rozpočtu sehnat. Jedním z nich je odevzdání 10 procent úspor jednotlivých ministerstev, které rezorty ušetřily za několik let na provozu a investicích. U některých to dělá i víc než půl miliardy. „Ministerstva mají rezervy, hlavně v provozních nákladech. Takže to nejsou žádné tupé škrty,“ argumentuje šéf státní kasy.

Většina ministrů o tomto záměru vůbec nevěděla, a to i přes to, že se celá věc řešila minulý týden na jednání koaliční rady. Materiál, který má ČT k dispozici, škrtá peníze většině z nich. „Pokud by to bylo ještě nad rámec toho, co máme na rok 2016, tak by to asi byl jistý problém,“ uvedl Babišův kolega z hnutí ANO, ministr životního prostředí Richard Brabec. „Pro mě je naprosto nepřijatelné snižovat rozpočet v českém školství,“ dodává šéf školství Marcel Chládek (ČSSD).

S největšími škrty se počítá v resortu práce a sociálních věcí, kde by šlo o více než 600 milionů. Přes půl miliardy má přijít ministerstvo zemědělství. „Já jsem ty prostředky neprojedl. Ty, které jsem loni nespotřeboval, tak jsem proinvestoval, proto mám problém s tím, že někdo přijde a řekne - plošně vám to škrtneme,“ reagoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ale jsou i rezorty, kde se škrtat nemá jako ministertsvo obrany nebo Bezpečnostní informační služba.

A peníze by chtěl ministr financí získat i jinde. „Budeme hledat ještě peníze z hlediska příjmů. Státním firmám se daří. Tak není důvod, proč by si ty peníze nemohl stát vzít tam. Takže na tom jsme se shodli. Stále ale postrádám nápady z hlediska šetření, tedy zveřejňování smluv a větší transparentnost,“ řekl Babiš.

Schodek je klíčový pro přijetí eura

Výši schodku státního rozpočtu musela vláda deklarovat v aktualizované verzi konvergenčního programu, podle níž by měl deficit veřejných financí postupně klesat z letos odhadovaných 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na 0,6 procenta HDP v roce 2018. Konvergenční program je základním dokumentem pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ prohlásil po vládní shodě nad rozpočtovým schodkem ve výši 70 miliard na konci dubna šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten se totiž okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce. Také někteří ekonomové se shodli, že vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2,5 procenta, mohl být rozpočet ambicióznější.

Rozpočet: nad čím panuje shoda a nad čím ne

+ Státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun.

- Zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body.

Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.


Podle úterního vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se koalice měla na dnešním jednání shodnout na hlavních výdajových prioritách, které podpoří. Sociální demokraté se budou snažit vyjednat navýšení peněz na valorizaci penzí i zvýšení plateb na státní pojištěnce v systému zdravotního pojištění. Podle Sobotky jejich prioritou je také zvýšení prostředků na školství a vědu a výzkum.

Skutečný návrh rozpočtu má přijít až v červnu a do sněmovny pak zamíří až v září. Je tedy otázkou, jaká bude nakonec jeho skutečná podoba.