Zatím poslední „mayday“ americké burzy: přesně dnes, jen o pět let dříve. Tehdy se udála věc, která se natvralo vryla do paměti investorů a zařadila se mezi události přispívající k celosvětové finanční a ekonomické krizi: 6. května 2010 se za dobu kratší, než za jakou si uvaříte kávu, z amerických akciových trhů vypařil bilion dolarů, glosoval server FT.com. Událost zvaná flash crash, tedy bleskový propad burzy, bude mít nyní dohru u soudu. Před dvěmi týdny byl totiž v Británii zatčen obchodník s cenným papíry Navinder Singh Sarao, který údajně za kolapsem stál.
Tajemný obchodník, který zřejmě stojí za kolapsem burzy, byl zadržen
Skromně působící dům na předměstí západního Londýna, kde nad hlavami hučí motory letadel, přistávající na nedalekém letišti Heathrow: právě zde prý připravoval tehdy nijak významný obchodník událost, která způsobila jeden z nejtrýznivějších momentů historie Wall Street. Jak píše Bloomberg.com, podle amerických úřadů to byl z velké časti totiž Navinder Singh Sarao, který stál za tím, že se přední index amerických akcií Dow Jones Industrial Average před pěti lety během necelé půl hodiny propadl o více než tisíc bodů.
A tak například investor, který držel akcie společnosti Pepsi, mohl sledovat, jak se jejich hodnota během chvíle sesunula ze 40 dolarů na jeden jediný cent. Index pak několik minut chaoticky kolísal v obrovských výkyvech, aby v dalších asi 20 minutách téměř celou ztrátu smazal. Nikdo tehdy nechápal proč.
Index Dow Jones Industrial Avarage
Před dvěma týdny britský Scotland Yard však třicetisedmiletého Navindera Singha Saraa zatkl. Ve Spojených státech totiž čelí obvinění z 22 trestných činů, mimo jiné z podvodu prostřednictvím síťové komunikace, z podvodu s komoditami a z manipulace, uvedlo americké ministerstvo. Toho všeho se měl dopustit právě před pěti lety a způsobit tím zmíněný flash crash. A to za využití programu pro automatické obchodování. USA proto nyní usilují o jeho vydání.
Obvinění proti Saraovi v rámci civilního řízení souběžně vznesla i americká Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC), která Saraa označila za „velmi významného hráče na trhu“. Samotný Sarao ale s požadavkem na vydání své osoby do USA nesouhlasí. Tento krok tak nyní může celé vyšetřování případu protáhnout o několik dlouhých let, konstatuje Bloomberg.com.
Vstup do soudní budovy v centrálním Londýně, kde finanční obchodník Navinder Singh Sarao obviněný z burzovních machinací uvedl, že se svým vydáním do USA nesouhlasí
Tajemný Sarao
Navinder Singh Sarao byl stejně anonymní, jak spoustu jiných obchodníků, kteří na burzu přicházejí v podstatě „z ulice“. Jeho zatčení tak vyvolává mnoho otázek. Sarao nemá žádnou kriminální minulost. Zároveň nikdy nepracoval pro žádnou velkou obchodní společnost, která by v Americe nebo v Británii obchodovala na trzích. V době flash crashe si pronajímal prostory a obchody prováděl přes dnes již zaniklou společnost MF Global Holdings Ltd, sdělil Jon Corzine, který je obeznámený s případem. Jeden ze Saraových sousedů poklidné čtvrti Hounslow, vzdálené 11 mil z centra Londýna, shrnul, co o něm lidé říkali: „Byl tichý, uzavřený do sebe, nedělal problémy.“
Čtyřicet milionů dolarů v kapse
Podle amerických úřadů si měl Sarao přijít svým nekalým ovlivňováním obchodů na burze na 40 milionů amerických dolarů (800 milionů Kč). Zároveň dodávají, že Sarao nebyl jediný, kdo za propadem může stát. Podle vyšetřovatelů byla dalším hráčem americká společnost Waddell & Reed Financial z Kansasu.
Výsledky vyšetřování americké Komise pro cenné papíry (SEC) a CFTC z října 2010 totiž ukázaly, že za bleskovým propadem Wall Street mohl masivní prodejní příkaz s využitím počítače na futures kontrakty, který zadala právě tato zmíněná velká obchodní společnost. Prodávala takzvané e-mini, což jsou termínové kontrakty, které vycházejí z indexu S&P 500. K prodeji zadala 75 tisíc kontraktů, které se všechny zobchodovaly během zmíněných asi 20 minut. Objednávky takového rozsahu ale zpravidla vyžadují více času. Společnost aktivovala naprogramovaný prodejní pokyn ve chvíli, kdy už byl trh pod prodejním tlakem. To spustilo dvě velké vlny, kdy téměř vyschla likvidita. Díky naprogramovaným pokynům totiž obchodníci rychle stáhli peníze z trhu.
Odborníci se shodují, že za flash crash stojí několik různých příčin, včetně vysokorychlostního obchodování. Takzvané high-frequency trading (HFT) využívá počítačových algoritmů, díky nimž obchodníci umějí vydělávat i na nepatrných pohybech v kurzu. Kritici ale tvrdí, že tyto obchody neúměrně zvyšují kolísání trhu a riziko jeho nečekaného propadu.
„Flash crash“ je dobrým příkladem finančního efektu sněhové koule, která, pokud je ještě jako malá spuštěna z prudkého kopce, dokáže velmi rychle nabrat na síle a váze a ve své podstatě je nezastavitelná.
Podle všech nebyl flash crash z roku 2010 pouhým technickým propadem. Díky němu vyvstala zásadní otázka, jak moc napadnutelné jsou dnešní komplexní finanční trhy, především díky vysokorychlostnímu, počítačovému obchodování, které začíná dominovat celému systému.
Sarao se prý úřadům vysmíval
O Saraovi a jeho obchodech je toho ale známo zatím příliš málo. Vyjma toho, co bylo řečeno u soudu v Londýně a toho, co je obsahem americké obžaloby. V paralelním občanskoprávním sporu, kdy Saraa žaluje CFTC, jsou však obsaženy i některé další informace. Na tento případ totiž upozornil tzv. whistleblower. A podle Shayna Stevensona, právníka zastupujícího právě oznamovatele, přináší tento „silnou a jedinečnou analýzu“.
Podle amerických autorit strávil Sarao posledních šest let vysmíváním se regulátorům při používání upraveného softwaru k manipulování trhů. Vedle podvodu a manipulace je rovněž obviněn z tzv. „spoofingu“ - transakční mystifikace. Jde o protiprávní jednání, které spočívá v zadávání transakcí se záměrem od takového obchodu upustit. V roce 2010 způsobily Saraovy akce takové nerovnosti na trzích, že celá burza zkolabovala, alespoň to tvrdí CFTC. „Věříme a jsme připraveni dokázat, že jeho podíl na způsobení nerovnosti trhu byl přinejmenším podstatně veliký tak, aby mohl způsobit celkový propad,“ řekl ředitel CFTC Aitan Goelman.
Regulátoři si na něj posvítili již rok před kolapsem
Když v roce 2009 začínal Sarao se svým manipulativním obchodováním, používal komerční software. Jednou se dokonce obrátil na developera s prosbou, aby dostal samotný kód softwaru. Údajně proto, že chtěl vyvinout novou verzi, která vyhovovala obchodním normám.
Dům v londýnské čtvrti Hounslow, kde finanční obchodník Navinder Singh Sarao zřejmě plánoval své machinace na burze
Rok před samotným kolapsem se však Sarao dostal do hledáčku regulátorů. Na amerických a evropských burzách bylo znát, že systematicky zadával veliké množství obchodů, které pak vždy rušil, říká se v prohlášení americké FBI před federálním soudem v Illinois.
Společnost CME Group Inc., která spravuje obchod jednoho z nejužívanějších derivátů S&P 500, kontaktovala Saraa poté, co měly některé jeho obchody nemalý vliv na vývoj cen. Sarao následně odpověděl emailem společnosti v březnu roku 2010 se slovy, že „jen ukazoval kamarádovi, co se může dít na straně nabídky 24 hodin denně, díky vysokofrekvenčním mágům“. Následně se tázal, jestli CME na základě těchto aktivit „ukončí masovou manipulaci vysokofrekvenčních operací“, stojí v prohlášení FBI.
Popletené trhy
6. května, v den flash crashe poslal Sarao společnosti CME další zprávu. „Všechny zadané obchody a operace byly učiněny v dobré víře za účelem obchodu“, řekli podle prohlášení FBI zástupci CME.
Ve stejný den, Sarao a jeho společnost, Nav Sarao Futures Limited Plc, použili „matoucí“ algoritmus k tisícům obchodů s termínovanými vklady future S&P 500 E-mini. Množství vloženého obchodu činilo 200 milionů dolarů, tedy přibližně čtyři miliardy korun, v té době tedy něco mezi 20-29 % celkového rozsahu obchodů. Tyto příkazy však byly následně buď změněny, nebo upraveny 19 tisíc krát, aby mohly být následně zrušeny.
Vystrašení obchodníci spolu s regulátory začali následně bádat, jak se vše mohlo stát. Asi o tři týdny později uvedl podle FBI Sarao svému brokerovi, že zavolal do CME a řekl jim: „Polibte mi…“.
Burza
Elektronický podvod je ve Spojených státech trestným činem, za který hrozí až dvacetileté vězení, za podvod s komoditami 25 let a za manipulace trhu až desetileté vězení nebo pokuta milion dolarů, tedy zhruba 20 milionů korun.
Superrychlé obchodování roste, regulátoři ho omezují
Vysokofrekvenční obchodování, anglicky „high-frequency trading“ (HFT), které často slouží k manipulaci cen, se stalo poslední léta natolik rozvinuté, že se s ním začaly zabývat regulační úřady. Například ve Spojených státech se na denním obratu na akciových burzách podle odhadů podílejí firmy, specializující se na superrychlé obchodování, asi ze 70 procent. Na burzách v Německu je to zatím kolem 40 procent.
Americké kontrolní orgány již ohlásily záměr koncentrovaně se na tento fenomén zaměřit. V případě USA vrchní státní zástupce státu New York, Eric Schneiderman, a komise pro kontrolu obchodování futures a komodit prohlásili, že je třeba učinit přítrž „insider obchodování 2.0“ a „parazitujícím obchodníkům“. V jejich hledáčku se ocitly také největší americké burzy – New York Stock Exchange a Nasdaq, které více než polovinu svých aktivit provádějí prostřednictvím vysokofrekvenčního obchodování, informoval Mesec.cz.
Newyorská burza NYSE
Při květnovém incidentu sice burzy zrušily skoro 21 tisíc transakcí, ale pouze ty, u nichž se ceny vychýlily o více než 60 procent. Bleskový propad podle agentury AP způsobil však značné ztráty i drobným investorům, když burzy nezrušily obchody, kde se cena vychýlila o méně než 60 procent. Tento incident způsobil, že americká Securities and Exchange Commission (SEC) sáhla k opatření, které si můžeme představit pod určitým „vypínačem“ na finanční produkty, pokud jejich ceny spadnou na určitou úroveň během krátkého časového období.
Kdo sbírá prémie z této hry?
Běžná vysokofrekvenční platforma dokáže pomocí přísně střežených počítačových kódů sbírat a vyhodnocovat miliony dat ještě předtím, než se investor rozhodne pro realizaci obchodu. Z této hry netěží nikdo jiný než právě vysokofrekvenční obchodníci, ale také akciové burzy a obří banky na Wall Street. „Akciový trh je zmanipulovaný,“ prohlásil zarputilý kritik Wall Street a autor bestsellerů, včetně knížky „Flash Boys“, věnující se tomuto tématu, Michael Lewis v investigativním pořadu americké stanice CBS.
Wall Street
Náskok, který vysokofrekvenční platformy umožňují, se měří na milisekundy. Účastníky trhu, kteří podobným instrumentem nedisponují nebo ho nechtějí využívat, ale stojí podle odhadů miliardy dolarů ročně. O tolik vyšší by mohly být jejich zisky, pokud by obchodníci v šedé zóně nezneužívali nejmodernějších technologií ve svůj prospěch.
Celý proces lze popsat následovně: HFT programy dokáží rozpoznat například váš záměr koupit akcie společnosti Apple. Tuto informaci pak obchodníci, kteří je spravují, použijí k tomu, aby vám akcie za cenu, kterou už jste připraveni nabídnout, vyfoukli před nosem. Tento náskok je možný díky sofistikovanému triku. Podvodníci vědí, prostřednictvím jakých optických kabelů běžné obchody probíhají a jak dlouho je zapotřebí k jejich uskutečnění. Díky tomu, že mají tisíce vlastních počítačů na více než 60 akciových burzách jen pro tyto účely, jsou schopní váš příkaz předhonit. Obchody na amerických burzách se dnes odehrávají v černých krabicích. Lidé už nehrají žádnou roli, říká kritik Wall Street Michael Lewis.
V takových situacích ale logicky stačí jen malá chyba a vysokofrekvenční obchody mohou celý trh doslova zdecimovat namísto toho, aby jím „pouze“ manipulovaly. To se právě stalo v květnu 2010. Burzovnímu dohledu trvalo dva týdny, než dospěl k závěru, že za nevysvětlitelný propad mohou právě vysokofrekvenční obchody.
Ilustrační foto
Burzovní regulátoři se podobným obchodům snaží udělat přítrž. Někdejší šéf amerických obchodníků Royal Bank of Canada (RBC) Brad Katsuyama se spolu s dalšími kolegy rozhodl jít napřed a vytvořit vysokofrekvenční platformu IEX. Stejně jako v těch podvodných se také zde odehrávají obchody v „černých krabicích“, ale s tím rozdílem, že jejich funkcí je brzdění HFT s cílem, aby všichni mohli obchodovat ve stejném tempu.
Malí investoři nesou superrychlým obchodníkům největší zisky
Podle listu The New York Times jeden přední ekonom zjistil, že firmy zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním mají významné zisky z těch osob, které můžeme označit jako malé investory, nebo z těch, kteří nepoužívají počítačové algoritmy během práce v této oblasti.
Výzkumníci zjistili, díky studiu S&P 500 e-mini futures kontraktů, že průměrný zisk vysokofrekvenčních obchodníků činí 1,92 amerického dolaru za každý kontrakt obchodovaný s velkými institucionálními investory a 3,49 amerického dolaru v případě, kdy na druhé straně stojí retailoví investoři. To umožnilo nejagresivnějším vysokofrekvenčním obchodníkům, aby se jejich průměrný denní zisk pohyboval na úrovni 45 000 amerických dolarů podle dat z roku 2010. Výzkum došel k závěru, že tyto zisky byly získány na úkor jiných obchodníků, což by mohlo způsobit jejich odchod z trhů, které obsahují futures kontrakty.
Ačkoliv výzkumníci nestudovali akciové trhy, kde vysokofrekvenční obchodníci tvoří velký objem obchodů s akciemi – možná 70 a více procent, tak podle některých zpráv však říkají, že by s největší pravděpodobností došli k úplně stejným závěrům.
Zdroj: Mesec.cz
„Přestože jsou zmíněné vysokofrekvenční manipulace do značné míry americkým vynálezem, neznamená to, že se netýkají investorů v České republice, a to i těch drobných. Přímo proti nim sice pomocí HFT nebude nikdo spekulovat, ale mohou se stát obětí (ale připusťme, že i profitéry), hry velkých hráčů, a to jak v rámci obchodování konkrétního titulu, tak sentimentu celého trhu, který mohou vysokofrekvenční obchody uměle ovlivnit směrem dolů i nahoru,“ analyzuje se na webu Mesec.cz.
Co je vysokofrekvenční obchodování?
Vysokofrekvenční obchodování je širším pojmem pro různé investiční strategie, které zahrnují nákup a prodej finančních produktů při extrémně vysokých rychlostech. Počítačové aplikace mohou identifikovat tržní vzory, které v sobě mají nadefinované, a nakupovat nebo prodávat tyto produkty v řádu několika milisekund na základě stanovených algoritmů. Jednou ze strategií je sloužit jako tvůrce trhu (takzvaný market maker), kde společnost zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním poskytuje produkty na obou stranách – nákupní i prodejní. Nákupem za nabídkovou cenu (BID) a prodejem za cenu prodejní (ASK) mohou vysokofrekvenční obchodníci vydělat poměrně malou částku v přepočtu na jednu například akcii. Nicméně předpokladem a základním východiskem je, že po vynásobení této malé částky miliony akcií se dostáváme na zcela odlišné peněžní řády v otázce předpokládaných zisků.
Zdroj: Mesec.cz
Ilustrační foto
Jak začala finanční krize
Rok 2008. V médiích se píše o tom, že pohodlný život na dluh končí. Před rokem propukla hypoteční krize v USA. Vše začalo prodejem hypotečních úvěrů nebonitním klientům. Problémy amerického hypotečního trhu se během několika měsíců přelily do amerického finančního trhu, aby vzápětí zaplavily celý svět. Podle informací v médiích se zprvu zdálo, že se nebude jednat o nic vážného, ale o několik měsíců později se již začalo mluvit o globální krizi finančních trhů.
Po pádu dvou největších hypotečních bank v USA – zvané jako Fannie Mae a Freddie Mac – začaly na americkém trhu skomírat i další finanční instituce. Jejich jména se postupně objevovala v denním tisku: Bear Stearns, IndyMac, Lehman Brothers, Merrill Lynch nebo AIG. Napětí na finančním trhu začaly pociťovat také evropské státy i Asie. Banky počítaly mnohamiliardové ztráty a odmítaly půjčovat peníze firmám i sobě navzájem. Vlády nejrozvinutějších zemí jim musely pomáhat slovními intervencemi, poskytnutím záruk za vklady i přímou finanční pomocí. Burzy na celém světě ovládla prodejní panika. Ceny akcií se hroutily tak rychle, že obchodování s nimi muselo být přerušováno. Milióny lidí přišly přinejmenším o část svých celoživotních úspor uložených v akciích a podílových fondech. V obavách o budoucnost se přestalo utrácet, což ovlivnilo hospodářský růst a firmy začaly propouštět a omezovat produkci.