Sobotka: Z jednotného digitálního trhu bude profitovat i Česko

Praha – Česká vláda plně podporuje strategii Evropské komise při vytváření jednotného digitálního trhu. Jejím účelem je mimo jiné lépe chránit online spotřebitele. Po setkání s eurokomisařkou pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elžbietou Bieńkowskou to oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Digitalizace by podle něj měla českým podnikům přinést vyšší konkurenceschopnost.

Zjednodušit internetové nákupy z ciziny a vytvořit lepší podmínky pro on-line podnikatele plánuje Evropská komise, a proto sepisuje jednotná pravidla digitálního trhu. Kromě lepší ochrany zákazníků by měla přinést i statisíce pracovních míst.

Prohlubování vnitřního trhu a odstraňování bariér považuje Sobotka za silný zájem České republiky. Dobře fungující vnitřní trh bude podle předsedy vlády „motorem ekonomického růstu, investic a zaměstnanosti“.

Šéf kabinetu proto vítá iniciativy Evropské komise – jednak strategii pro vnitřní trh se zbožím a službami, která by měla být hotová na podzim, jednak strategii pro jednotný digitální trh. „Ujistil jsem paní komisařku, že ambiciózní strategie Evropské komise jednotného digitálního trhu, která má přispět k rozvoji digitálních technologií, nových byznys modelů či skutečné ochraně online spotřebitelů, má plnou podporu české vlády,“ konstatoval Sobotka, podle kterého by digitalizace měla zajistit tuzemským podnikům vyšší konkurenceschopnost. „Je vidět, že budoucnost evropského průmyslu je z velké části právě v digitalizaci.“

Digitální trhy se nerozvíjejí stejným tempem

Prostřednictvím internetu se začalo obchodovat zhruba v polovině devadesátých let. Od té doby se na internet přesunula podstatná část světové ekonomiky. Globální počítačová síť nyní zajišťuje transakce pro téměř 40 procent světové populace.

Digitální trhy jednotlivých zemí se ale nevyvíjejí stejným tempem – zatímco některé postupují rychle, jiným se to daří jen pomalu. A najdou se i takové, které po letech prudkého rozvoje začínají pomalu zaostávat.

Evropská komise vedená Jeanem-Claudem Junckerem slíbila, že zajistí lepší přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám a rozvíjení digitální sítě s cílem vytvořit jednotný trh. Digitální služby totiž podle komise zůstávají příliš uzavřeny uvnitř národních hranic. „Evropa nemůže být v čele digitální revoluce se směsicí 28 různých předpisů týkajících se telekomunikačních služeb, autorského práva, kyberbezpečnosti a ochrany dat. Potřebujeme evropský trh,“ prohlásil komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger.

Na co se chce Evropská komise zaměřit?

  1. Usnadnění přeshraničního elektronického obchodu (v současnosti nakupuje z jiné země EU pouze 15 procent zákazníků).
  2. Omezení geoblokace, která způsobuje, že mnozí Evropané nemohou používat digitální služby dostupné v jiných zemích EU nebo jsou přesměrováni na lokální obchod s odlišnými cenami. Taková diskriminace by na jednotném trhu měla skončit.
  3. Jednodušší uplatňování DPH (firmy by se nemusely v každé zemi vypořádávat s jinými daňovými pravidly).
  4. Investice do internetové infrastruktury, zejména do rychlosti připojení a zabezpečení.
  5. Efektivnější využívání rádiového spektra, které umožní rozšíření vysokorychlostního mobilního internetu typu 4G/LTE.
  6. Posilování důvěryhodnosti a transparentnosti internetových služeb, jako jsou sociální sítě nebo vyhledávače.
  7. Sjednocení technologických standardů pro různé digitální služby.
  8. Podpora využívání cloud computingu nebo tzv. velkých dat (big data) na úrovni jednotlivců, firem i veřejných institucí.
  9. Zvyšování digitální gramotnosti obyvatel EU, tj. schopnosti aktivně a efektivně využívat digitální služby.
  10. Modernizace autorského práva.

Že digitální technologie stále nejsou dostatečně využívány, si myslí i Bieńkowská. „Chceme učinit trh bezpečným pro spotřebitele a skutečně ho otevřít, aby mohli využívat všech výhod digitalizace spotřebitelé i naše firmy,“ říká eurokomisařka.

Podle studie, kterou vypracovala americká Fletcher School, Česká republika v rozvoji internetových služeb a elektronického obchodu zaostává. Mezi roky 2008 a 2013 zaznamenala ve srovnání s padesátkou nejvyspělejších zemí jen minimální pokrok (více zde).