Zelení spustili petici za zachování limitů. Uhlí patří všem, tvrdí Drápalová

Praha – Strana zelených zahájila kampaň za zachování územních limitů těžby uhlí. Její součástí je i petice, kterou se organizátoři chystají v červnu odeslat vládě. O měsíc později by měl totiž kabinet projednávat aktualizaci Státní energetické koncepce, jejíž součástí může být i úplné nebo částečné prolomení limitů. „Uhlí nepatří těžařské lobby, ale všem občanům tohoto státu,“ prohlásila předsedkyně strany Jana Drápalová. Zástupce hornických odborářů Jaromír Franta naopak tvrdí, že je třeba nerostné bohatství efektivně využít.

Ministerstvo průmyslu zpracovalo čtyři varianty, jak s limity naložit. Vedle úplného zrušení a úplného zachování je ve hře prolomení limitů v dole Bílina, což doporučuje studie zadaná ministrem financí a šéfem ANO Andrejem Babišem. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) ovšem navrhuje posunout limity nejen na dole Bílina, ale částečně také v dole ČSA. To by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně.

Pro úplné prolomení limitů se na jednáních tripartity vyslovili zaměstnavatelé a odboráři. Tuto variantu podporuje také Ústecký kraj, část místních samospráv nebo prezident Miloš Zeman. Argumentují energetickou bezpečností země a zachováním pracovních míst. Podle horníků, kteří koncem ledna demonstrovali v Praze, hrozí rovněž růst cen tepelné energie (více zde).

Video Buřt: Limity umožnily rozvoj celého regionu
video

Buřt: Limity umožnily rozvoj celého regionu

Buřt: Limity umožnily rozvoj celého regionu

23.04.2015 1230

Franta: Česko by mělo svoje nerostné bohatství využít

Předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová se ale domnívá, že prolomením limitů bude ohroženo daleko víc pracovních míst, než kolik jich vznikne. Těžbu uhlí by proto měly nahradit investice do obnovitelných zdrojů, zateplování a rekvalifikace. „Prolomení limitů je naprosto nepřípustné. Uhlí, které je pod zemí, nepatří těžařské lobby, ale všem občanům tohoto státu. Není v jejich zájmu ho rychle vytěžit a prohnat komíny elektráren, jejichž výroba jde na vývoz,“ prohlásila Drápalová.

K petici se budou moci lidé připojit mimo jiné na webu www.zachovejmelimity.cz. Mezi první signatáře se zařadila pětice senátorů zvolených s podporou zelených: Eliška Wagnerová, Jitka Seitlová, Libor Michálek, Václav Láska a Václav Hampl. Součástí kampaně mají být rovněž odborné besedy a různé akce a happeningy v regionech.

Limity umožnily rozvoj celého regionu, říká starosta

Se zrušením limitů nesouhlasí především obyvatelé dotčených obcí a ekologové. Například starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ) prohlásil, že prolomit limity by znamenalo „vrátit zemi do stavu fosilního skanzenu“. „Limity se staly obrovským impulsem pro obnovu výrazně zdevastované krajiny,“ je přesvědčen Buřt (o historii limitů více zde).

„Lidé, kteří nežijí v regionu severozápadních Čech, nemají nějakou detailní povědomost, co to vlastně limity jsou. Proto je důležité oslovit nejširší veřejnost a požádat ji o podporu zachování limitů za účelem rozvoje regionu,“ řekl k zahájení kampaně starosta Horního Jiřetína. V severních Čechách byly podle něj v minulosti zbořeny desítky obcí a zničeny stovky kilometrů čtverečních krajiny. „Mělo to obrovský negativní vliv na komunitu, na lidské zdraví. Dodnes je tam průměrná délka dožití o dva roky nižší než ve zbytku republiky.“

Obce, které ustoupily těžbě uhlí

Za oběť těžbě uhlí nebo jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. V místě, kde stávala, se přitom dodnes netěží.


Místopředseda Odborového svazu pracovníků hornictví Jaromír Franta je však přesvědčen, že Česká republika by si zachováním limitů neměla zavřít cestu k využití svého jediného nerostného bohatství, kterým je právě uhlí. „I Evropská komise říká, že bychom měli svoje nerostné bohatství chránit a využívat je,“ připomněl Franta.

Oblasti postižené povrchovou těžbou podle jeho slov procházejí rekultivací, po které dostávají „daleko lepší tvář, než měly před těžbou“. Těžební firmy navíc v regionu podporují například kulturní a sportovní aktivity nebo zdravotnictví.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se už dříve nechal slyšet, že by se měla podporovat varianta, která nepovede k bourání domů. V takovém případě by tedy mohlo projít zrušení limitů na dole Bílina; s touto variantou nemá problém ani starosta Horního Jiřetína Buřt.

Čtyři možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

  1. Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
  2. Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
  3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
  4. Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)