Řecko: Seznam reforem do pátku nebude

Vídeň - Řecko nepředloží v pátek ministrům financí eurozóny seznam hospodářských reforem. Řekl to dnes v rozhovoru pro rakouskou rozhlasovou stanici ORF Thomas Wieser, který předsedá pracovní euroskupině. Dodal, že Řecko by mělo být schopné zůstat solventní až do června. Evropská centrální banka zároveň uvedla, že bude financovat řecké banky, dokud zůstanou solventní a budou mít dostatek záruk. To, že by připravovala scénář na snížení hodnoty cenných papírů, odmítla komentovat.
Zdroj: ČTK/imago stock&people Autor: imago stock&people
Video Řecko: Seznam reforem do pátku nebude
video

Řecko: Seznam reforem do pátku nebude

Řecko: Seznam reforem do pátku nebude

studio, 22.4.2015

Brychta: Nedodržení termínu ze strany Řecka se očekávalo

Skupina, kterou tvoří náměstci ministrů financí zemí eurozóny, nyní připravuje podklady pro páteční jednání ministrů financí eurozóny, tzv. euroskupiny, v Rize. Její předseda Wieser však upozornil, že Řecko bude muset v každém případě předložit seznam příští měsíc. „Hodiny tikají. V Rize nový seznam nebude, ale během května musí být dokončen,“ řekl Wieser. Dodal zároveň, že finanční situace Řecka je nyní sice trochu napjatá, peníze by však zemi měly stačit do června. „Je to závod s časem. Neschopnost dosáhnout dohody by byla katastrofální,“ prohlásil také řecký ministr financí Janis Varufakis.

Jak píše Bloomberg na svých stránkách, zatímco úředníci eurozóny jsou opatrní v jakémkoliv náznaku toho, kdy by mohla být skutečně dosažena dohoda, tento týden přesto vyjádřili určitý optimismus. „V posledních dnech došlo k hmatatelnému pokroku v kvalitě jednání, “ citoval vyjádření člena výkonné rady ECB Benoita Coeurého.

„Řecko z těch bodů, které po něm požaduje Evropa, nesplnilo vůbec nic. Dokonce učinilo i nějaké kroky, které jdou vyloženě proti původním dohodám,“ říká Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers.


Na druhou stranu, řecký státní ministr Nikos Pappas dnes zase prohlásil, že Řecko bude i nadále odmítat požadavky věřitelů na snížení penzí a zvýšení daně z přidané hodnoty na ostrovech oblíbených turisty. A potvrdil, že jednání jsou stále obtížná a věřitelé předložili vládě požadavky, které dosud nepřijala a nehodlá je přijmout. Mezi ty zařadil právě zvýšení DPH a snížení penzí.

Eurozóna v březnu souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

  • „Zdá se, že dochází k narovnávání rozdílů ve vnímání toho, co si myslí Řecko, a co jeho věřitelé, spolu s tím, jak úředníci na obou stranách začínají uznávat, že nejlepší šance na úspěch je dohoda, a to i taková, která nechá obě strany trochu nespokojené,“ citoval ministra financí Janise Varufakise Bloomberg.

Řecko slíbilo svým partnerům, že se s nimi dohodne na komplexním seznamu reforem do konce dubna. Jednání mezi zástupci věřitelů a levicovou řeckou vládou se však zadrhla a zůstávají na mrtvém bodě. Pokud se nepodaří jednání dokončit, dostane se Řecko do platební neschopnosti a hrozí i jeho odchod z eurozóny. Wieser však věří, že jednání mohou být úspěšně dokončena.

Řeky zřejmě čeká další zhoršení životní úrovně
Zdroj: ČTK/AP/
Autor: Giannis Papanikos

Řecko se zatím snaží získat další potřebné peníze na financování svého provozu a splácení půjček od MMF ze státního sektoru. Vláda již nařídila státním institucím a veřejnoprávním podnikům převést veškerou volnou hotovost na centrální banku. Cílem země je získat takto 2,5 miliardy eur, což by mělo pokrýt nutné platby země do konce května, řekl dnes agentuře Reuters náměstek řeckého ministra financí Dimitris Mardas. Tuto částku by podle něj měla země potřebovat v květnu při nejhorším možném scénáři.

  • „Sbližování názorů je naprosto jasné,“ prohlásil v Aténách ministr financí Janis Varufakis pozdě v úterý. Obě strany podle něho investovaly obrovské částky do dosažení dohody, a žádná z nich si nechce nechat ujít šanci dospět k dohodě, která „je jasně ve prospěch všech.“

Atény potřebují peníze na výplatu penzí a mezd státním zaměstnancům. V květnu má také ve dvou splátkách zaplatit MMF 973 milionů eur, z toho 1. května 203 milionů a 12. května 770 milionů eur. Dalších 1,6 miliardy eur má zaplatit v červnu.

„Eurozóna potřebuje Řecko tak, jako Řecko potřebuje euro,“ říká člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré.


Člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré dnes pro řecký list Kathimerini zároveň uvedl, že bude financovat řecké banky, dokud zůstanou solventní a budou mít dostatek záruk. Popřel rovněž spekulace, že by Atény mohly přestat používat euro.

Obavy, že jednání mezi levicovou řeckou vládou a jejími věřiteli - eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem - o reformách potřebných k uvolnění peněz ze záchranného úvěru skončí na mrtvém bodě, vyvolaly nejistotu a způsobily odliv vkladů z řeckých bank. Ty jsou nyní závislé na programu nouzového financování (ELA) poskytovaného řeckou centrální bankou, výměnou za tyto peníze však musí dát do zástavy cenné papíry.

Řecké euro
Zdroj: ČTK
Autor: Petr Švancara

Média spekulují, že zaměstnanci ECB připravují návrh na snížení hodnoty cenných papírů, které řecké banky dávají do zástavy proti refinančním úvěrům z ELA. ECB stanovuje podmínky a limit tohoto financování. ECB se však k tomu odmítla vyjádřit. „Současná situace je jasně neudržitelná a vyžaduje rychlou a rozhodnou akci ze strany řeckých úřadů, aby se vše obrátilo,“ řekl Coeuré.

Navzdory viditelnému pokroku v jednání s EU, MMF a ECB zůstávají nadále podle Coeurého značné rozdíly v názorech na některé otázky a je potřeba ještě hodně práce. Opuštění eurozóny však podle něj nepřichází v úvahu a nejedná se ani o případném zavedení kontroly kapitálu. Zavedení takového opatření není v kompetenci ECB, ale v kompetenci národních orgánů.

„Eurozóna potřebuje Řecko tak, jako Řecko potřebuje euro. Drtivá většina řecké populace chce zachovat euro. Je odpovědností řecké vlády, aby přijala odpovídající kroky a postarala se o to, aby její politika byla v souladu s těmito jasnými preferencemi,“ citovala agentura Reuters Coeurého.

Řecká dluhová krize
Zdroj: Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

The New York Times: Řecko nad propastí

„Myslíte si, že oni nás nechají padnout?“ To je otázka, kterou neustále slyšel během nedávné krátké cesty do Atén ekonom a spisovatel Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2008. Odpověď zněla, že neexistují žádní „oni“ - že Řecko nestojí proti pevnému bloku neoblomných věřitelů, kteří by raději zažili porážku a řecký odchod z eurozóny, než aby nechali uspět levicovou vládu. A že na opačné straně jednacího stolu existuje mnohem víc dobré vůle, než mnozí Řekové předpokládají, uvedl v listu The New York Times Krugman.

Řecké škrty by v USA znamenaly úspory třech bilionů dolarů ročně

Dá se ale snadno pochopit, proč Řekové vidí věci tímto způsobem. Shrňme si, co se dosud odehrálo. Na konci roku 2009 Řecko čelilo krizi způsobené dvěma faktory: vysokým dluhem a nafouknutými náklady i cenami, kvůli kterým nebyla země konkurenceschopná.

Evropa odpověděla půjčkami, díky kterým byl tok peněz zachován, ovšem jen pod podmínkou, že Řecko bude pokračovat v krajně bolestivé politice. „To zahrnovalo škrty ve výdajích a zvyšování daní, které by - pokud by bylo zavedeno ve Spojených státech - vyneslo tři biliony dolarů ročně,“ konstatuje Krugman. Došlo také ke škrtům mezd v rozsahu, který si lze těžko představit; průměrně mzdy klesly o 25 procent v porovnání se svým maximem. Tyhle obrovské oběti měly vést k zotavení ekonomiky. „Namísto toho ale zničení kupní síly jen prohloubilo propad a vyvolalo utrpení srovnatelné s obdobím velké krize i rozsáhlou humanitární krizi,“ zdůrazňuje Krugman.

Nekonečná noční můra

Během své cesty Paul Krugman navštívil i útulek pro bezdomovce a vyslechl srdceryvné příběhy o zhrouceném systému zdravotní péče, o pacientech, které odmítly přijmout nemocnice, protože neměli na vstupní poplatek ve výši pět eur, a nedaly jim ani léky, protože jim došly.

„Byla to nekonečná noční můra. A přesto řecké politické vedení odhodlané zůstat v Evropské unii a obávající se následků odchodu z eurozóny rok za rokem v tomto programu vytrvávalo. A pak už řecká veřejnost nemohla víc snést,“ vysvětluje Krugman. Ve chvíli, kdy věřitelé požadovali ještě větší úspory v rozsahu, který by stlačil ekonomiku o dalších osm procent a nezaměstnanost vyhnal na 30 procent, rozhodl se národ hlasovat pro levicovou koalici Syriza, která slíbila, že směřování země změní.

Paul Krugman
Zdroj: ISIFA
Autor: Antonio Cotrim

Krugman: Odchod Řecka z eurozóny není nutný

Dá se tedy ještě vyhnout řeckému odchodu z eurozóny? Podle Krugmana dá. „Ironie vítězství Syrizy spočívá v tom, že přišlo ve chvíli, kdy by byl možný schůdný kompromis. Klíčovým bodem je skutečnost, že vzdát se eura by bylo pro Řecko nesmírně drahé - a pro zbytek Evropy by představovalo značná politická a finanční rizika. Takže je třeba se tomu vyhnout, pokud existuje přijatelná alternativa,“ vysvětluje Krugman. A míní, že ta existuje - anebo by alespoň měla.

Na konci roku 2014 se Řecku podařilo vydřít maličký přebytek rozpočtu, kdy příjmy z daní přesáhly výdaje. To je maximum, co by věřitelé mohli rozumně žádat, protože nejde podle Krugmana ždímat krev z kamene. Mezitím všechny ty mzdové škrty pomohly Řecku obnovit konkurenceschopnost na světových trzích, anebo by ji mohly pomoci obnovit, pokud bude obnovena alespoň nějaká stabilita.

Zatím to moc na dohodu nevypadá

Rámec možné dohody je tedy jasný: odstoupit od dalších úsporných opatření, přičemž Řecko slíbí, že začne věřitelům posílat podstatnější, ale ne neustále se zvyšující platby. Podobná dohoda by vytvořila platformu pro ekonomické zotavení, které možná bude zpočátku pomalé, ale aspoň konečně nabídne nějakou naději.

Zatím se ale ani podle Krugmana nezdá, že by se podobná dohoda začínala rýsovat. Možná je pravda, jak tvrdí věřitelé, že se s novou řeckou vládou těžko jedná. „Ale co mohou čekat od stran, které nemají žádnou předchozí zkušenost s vládou, a převzaly moc po zdiskreditovaném dřívějším vedení země? A co víc, věřitelé požadují věci, jako jsou velké škrty v důchodech a státních zaměstnáních, s nimiž nová levicová vláda jednoduše nemůže souhlasit,“ říká.

A Řekové, jak Krugman naznačil, jsou víc než ochotní věřit, že podobné požadavky mají za cíl svrhnout jejich vládu, anebo posloužit jako varovný důkaz toho, co se stane, pokud by další zadlužená země chtěla od úsporných opatření couvnout.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Eurozóna koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila a čeká na to, až zástupci věřitelů sjednají s Řeckem podobu reforem.