Češi jsou o krok blíže k evropským penězům

Praha – Česko poslalo Evropské komisi ke schválení všechny nové operační programy s výjimkou jediného. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) je Komise začne schvalovat postupně od 4. května. Operační program Technická pomoc, který zatím nebyl do Bruselu odeslán, se potýká se závěry auditu monitorovacího systému evropských fondů MS2014+. Ministři se shodli, že spor o systém plán čerpání eurodotací neovlivní. Celý problém znovu projednají v pondělí.
Video Spor o monitorovací systém by neměl ovlivnit čerpání eurodotací
video

Spor o monitorovací systém by neměl ovlivnit čerpání eurodotací

Česká republika přichystala na programovací období 2014 až 2020 celkem devět operačních programů, ve kterých bude k dispozici 23,85 miliardy eur (asi 660 miliard korun). Ve vyjednávání nových programů ale nabrala země výrazný skluz – ani rok a čtvrt po zahájení dotačního období stále nefungují. Důvodem byl dlouho chybějící služební zákon a špatně nastavená legislativa týkající se hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).

To by se nyní mělo změnit. S výjimkou jediného poslala vláda všechny operační programy Evropské komisi ke schvalování; očekává se, že začne 4. května. Ještě během května nebo v červnu by se tedy mohly otevřít první dotační výzvy.

„Chci upozornit všechny potenciální žadatele, ať už firmy, obce, kraje či neziskové organizace, aby věnovali pečlivou pozornost webovým stránkám a materiálům, které budou publikovat jednotlivé operační programy. Protože už teď nastává fáze, kdy je možné začít připravovat projekty,“ poznamenal před časem šéf kabinetu Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Operační programy pro období 2014–2020

  • Zaměstnanost (ministerstvo práce a sociálních věcí)
  • Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství)
  • Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí)
  • Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ministerstvo průmyslu a obchodu)
  • Doprava (ministerstvo dopravy)
  • Integrovaný regionální operační program (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Rybářství (ministerstvo zemědělství)
  • Technická pomoc (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Praha – pól růstu ČR (magistrát hlavního města Prahy)

Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz.


Nejdůležitější operační programy 2014 až 2020
Zdroj: ČT24

Ještě nedávno se přitom zdálo, že čerpání evropských peněz ohrozí spor ministerstev financí a místního rozvoje. Týká se monitorovacího systému evropských fondů, bez kterého nemůže Česko čerpání dotací zahájit. V auditu z dílny ministerstva financí se uvádí, že monitorovací systém za 567 milionů korun je předražený. Auditoři dokonce vyslovili podezření na podvodné jednání a kartelovou dohodu. Dodavatel systému navíc podle resortu financí vyhrál zakázku v jiném zadání, než ji schválila vláda.

Ministryně Šlechtová se proti auditu ostře ohradila. Považuje jej za nekvalitní, neprofesionální a opřený o spekulace, nikoliv řádné důkazy. Náměstek ministra financí pro oblast finančního řízení a auditu Lukáš Wagenknecht však tvrdí, že audit byl realizován podle zákona, mezinárodních auditních standardů a pokynů Evropské komise.

„Nejde o spor mezi resorty. Auditní orgán se zodpovídá přímo Evropské komisi, takže to nezávisí na mě. Já se však na Komisi obrátím, aby nám dala stanovisko, jak to řešit, protože monitorovací systém je podle mě plně funkční,“ řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Nyní šéfové obou resortů tvrdí, že se na řešení problému shodli. „Dnes jsem ve spolupráci s panem ministrem Babišem vládě představila řešení. Pokud vláda toto řešení schválí, čerpání nebude ohroženo,“ ujistila Šlechtová, podrobnosti ale neuvedla. Premiér Sobotka pak vzkázal, že potíže s monitorovacím systémem čerpání dotací neohrozí. „To, co se nyní odehrává kolem informačního systému, by nemělo narušit platný harmonogram.“

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014–2020 nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém. Ministerstva budou prostřednictvím systému vyhlašovat výzvy a přijímat konkrétní projekty.

Výběrové řízení na tvorbu systému, poskytování služeb a servisní podpory a rozvoj aplikace vyhrála v roce 2013 firma Tesco SW s cenou 567 milionů korun. Systém MS2014+ by měl fungovat do roku 2030 (byť po roce 2020 v omezené míře). O software se zajímá i policie, která údajně reagovala na předběžné závěry auditu ministerstva financí, podle nichž provázelo výběrové řízení množství chyb.


Video Šlechtová: Monitorovací systém pro dotace je připraven a funkční
video

Šlechtová: Monitorovací systém pro dotace je připraven a funkční

Opozice varuje, že kauza kolem monitorovacího systému poškozuje obraz Česka v Bruselu. „Já se divím, že se vláda nedokáže poučit ze zkušeností z minulosti. Pokud sami zpochybňujeme svoji připravenost, tak to v Bruselu berou tak, že připraveni nejsme,“ domnívá se lídr občanských demokratů Petr Fiala. „Tento systém byl připravován během tří ministrů, takže je třeba to seriózně prověřit,“ míní naopak místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Na systém si stěžují i samotní úředníci, kteří jej mají administrovat. „V současnosti vnímáme proces administrace dotačních žádostí jako výrazně méně efektivní než v systému, který resort MPO používal dosud. V kombinaci se zpožděním ve schvalování operačních programů se může jednat o rozhodující faktory, ohrožující budoucí čerpání alokace pro období 2014 až 2020,“ píše se v interním dokumentu ministerstva průmyslu, který má ČT k dispozici.

CzechInvest dokonce navrhl nechat podnikatele provizorně žádat v dalším období přes dosavadní systém. „Varianta, že bychom využili stávající software, na kterém běží končící operační program, je opravdu naprosto krizová a záložní,“ zdůraznil ovšem náměstek ministra průmyslu pro fondy EU Tomáš Novotný (více čtěte zde).

V programovém období 2014 až 2020 má Česká republika přiděleno 23,85 miliardy eur (asi 660 miliard korun). V předešlém dotačním období 2007 až 2013 mohlo Česko z evropských fondů získat zhruba 26,7 miliardy eur (735 miliard korun). Příjemcům bylo z této částky dosud vyplaceno 514 miliard korun (asi 70 procent). S čerpáním měla ale země problémy – byla nejhorší v celé Unii. Předloni nedočerpala deset miliard korun, loni devět. Nejčernější scénář pro letošek předpovídá ztrátu 85 miliard korun.